Readovi se propouštění nemusí vyplatit, AMD hrozí průšvih
Nebudeme chodit kolem horké kaše - zdá se totiž, že Readův krok propustit 10 % zaměstnanců v takové podobě, v jaké byl proveden, může mít přinejmenším v krátkodobém časovém horizontu devastující účinky.
Shrňme si nejprve, co se vlastně stalo. Od Readova nástupu se o propouštění mluvilo, ale předpokládalo se, že se tak stane až začátkem roku 2012. Nakonec se nový CEO chytil rčení „nové koště dobře mete“ a doslova vymetl část zaměstnanců bez ohledu na jejich postavení, výsledky, předešlé zásluhy či okamžitou (ne)nahraditelnost. Rovněž nebylo odejito přesně 10 %, ale „více než“ 10 % (přesné číslo ale neznáme). Oproti poslednímu propouštění také nešlo o rovnoměrné ukrojení stejné části každého oddělení, ale některé části firmy prakticky lehly popelem.
Nejtěžší dopad měly změny na oddělení PR (vztahy s veřejností) a marketing, prakticky padla nově vybudovaná podpora pro recenzenty. Zatím ani není známo, která známá jména firmu opustila, protože se novináři nemají prakticky na koho obrátit - nejznámější PR manažeři, na které měl tisk kontakty, už ve firmě nejsou. Víme ale, že mezi známými osobnostmi odešel Carrell Killebrew, který se přičinil na prosazení a úspěchu technologie Eyefinity (nebyl však inženýrem), nebo John Brüno, který se podílel na APU Trinity, jež AMD teprve začátkem roku uvede.
Jako největší problém se ale jeví naprosto nelogické načasování celé události. AMD hodlá ve velmi krátkém období uvést velké množství produktů, z nichž většina je pro společnost klíčová (podle dosavadních informací): 28nm mobilní grafické čipy v prosinci, nová architektura GCN a rodina grafických čipů Radeon HD 7000 v lednu, nová generace APU Fusion Trinity rovněž na počátku roku, druhá generace mikroarchitektury Bulldozer zvaná Piledriver také v prvním kvartálu roku 2012, zmínit můžeme i Interlagos.
Odstranit marketingové a PR oddělení před nejkritičtějším obdobím může mít pro společnost až devastující následky. Využití externích pracovníků a firem, které by vztah s veřejností a tiskem řešily, může (nikoli musí) fungovat v dlouhém časovém horizontu. Je ale prakticky nereálné, aby externí marketingová či reklamní firma mohla v horizontu několika týdnů nahradit práci letitých pracovníků s odbornými znalostmi z branže a zavedenými vztahy a kontakty.
Ačkoli to zrovna pro Českou republiku není běžné (u nás zastává PR pro AMD externí firma), v USA, Kanadě, Francii, Německu a řadě větších zemí fungovala velmi úzká vazba na tzv. technickou marketingovou podporu, která při vydání nových produktů dokázala řešit problémy, dotazy, nesrovnalosti či bugy, které se vyskytují při uvedení jakéhokoli nového produktu (v naší zemi spolupráce na podobné úrovni fungovala naposledy za Tomáše Bučiny). Tím bylo možné zamezit chybným závěrům recenzí a tisku, které by na daný produkt (či celou firmu) hodily špatné světlo, nebo ho rovnou odepsaly jako propadák. Marketingová firma najatá několik týdnů před vydáním nového produktu však těžko může reagovat či odpovědět na otázky typu…
- Je 70% propad výkonu při novém režimu anti-aliasingu vlastnost, nebo jde o bug?
- Chladič velmi zvyšuje otáčky, aniž by to bylo zjevně třeba, týká se to i finálního produktu, nebo to opraví BIOS?
- Jsou specifikace jednotky pro filtraci textur správné, nebo jsou omylem zkopírované ze staršího PDFka?
- Nová technologie pro úsporu energie se v testech nijak neprojevila, změní na tom něco ovladače?
- Může každý výpočetní blok přistupovat ke každé texturovací jednotce, nebo jsou fixně přiřazeny?
- Celkové výsledky nám vycházejí o 30 % pod vámi uváděnými, kde může být problém?
Pokud se autorovi recenze na otázky podobného typu nedostane rychlé a fundované odpovědi, nemá jinou možnost, než (vcelku pravděpodobně chybné) závěry uvést do recenze a na jejich základě produkt ohodnotit. I s podporou výrobce se stávaly situace, kdy některý významný bug unikl, opraven byl až po vydání recenzí a produkt se dočkal horšího hodnocení, než jaké si zasluhoval (jako příklad můžeme zmínit Radeony X1800 a OpenGL). Tentokrát asi AMD nové produkty prostě hodí do vody a bude doufat, že se nějakým způsobem udrží nad hladinou.
Také informace (v zahraničních médiích často označované jako „behind the scenes“), které se nevyskytovaly ve strohých specifikacích a omalovánkových prezentacích, obvykle pocházely od pracovníků technického marketingu. Ti dobře rozuměli hardwaru a věděli, co je „check-box feaure“ vytvořená v oddělení marketingu, co je naopak přínosná technologie a tyto informace dokázali tisku předat. Podobně zaměřené články pak měly nemalý vliv na porozumění produktu a jeho přijetí ze strany zákazníků.
Není proto možné ani odhadnout, jestli se vydání nadcházejících karet a procesorů nějakou zvláštní náhodou vyvede, nebo absencí technické podpory, která by zvládla podchytit bugy a chyby ještě před vydáním recenzí, skončí fiaskem. Na místě je ovšem otázka, co k tak neuváženému kroku Reada vedlo. Podle Demerjiana se ve firmě dlouho vyostřoval rozpor mezi vedením a správní radou, která si vynucovala orientaci na trhy s tablety a mobilními technologiemi s využitím ARM architektury. To bylo údajně jedním z důvodů odchodu minulého ředitele společnosti - zdá se, že právě Read jde v tomto ohledu správní radě na ruku.
prezentační prototyp mobilu s procesorem Imageon
AMD původně ultramobilní divizi (Imageon) měla, získala ji při koupi ATI. V době samostatné ATI byl v mobilním segmentu prioritou 3D výkon, nejvyšší hodnocení získávaly mobily se 3D výkonem a ačkoli měla firma v tomto směru dobře našlápnuto, směr vývoje zvrátil Apple a než stihla ATI svůj byznys rozjet, ptali se zákazníci po velkých displejích a smartphonech, nikoli po 3D výkonu. Handheld divize Imageon zůstala poslední rok prakticky neřízená, neměla nastavené žádné konkrétní plány a roku 2008 ji AMD prodala Qualcommu (který se s její pomocí stal později klíčovým hráčem v segmentu).
V současnosti AMD nemá patenty, kontakty, vztahy ani distribuční kanály pro tento segment, nemá pracovníky, kteří by v této branži měli zkušenosti. Všeho se vzdala prodejem Imageonu. Nová strategie byla Fusion, přes který by se dalo (shora) propracovat až k x86 tabletům, tedy něčemu, v čem je zatím prakticky nulová konkurence a kde žádný výrobce nemůže v blízké době nabídnout víc než Atom od Intelu, se kterým si AMD umí dobře poradit.
Přestože se AMD s Fusion evidentně dobře chytila (krom počátečních výrobních problémů GlobalFoundries, které ale nejsou vázané na Fusion jako takový, ale týkaly by se libovolného produktu) a vytvořila si segment, o který je zájem a v němž prakticky nemá konkurenci, usiluje nové vedení firmy o změnu zaměření na ARM architekturu, telefony a tablety. Tedy část trhu, která sice podle současných prognóz poroste, ale která je už nyní obsazena výrobci s několikaletou zkušeností, vybudovanými distribučními kanály a dlouhodobými smlouvami. O zcela jiném konkurenčním modelu, který staví na hromadění patentů (které AMD nemá) a soudních tahanicích nemluvě.
Ačkoli je v posledních letech poměrně „in“ prorokovat při každé změně krach společnosti, věříme, že i toto dvaačtyřicetiletý nezmar ustojí a nakonec se s celou situací nějak vypořádá. Jde však o neuvážený a zbytečně riskantní krok, který připomíná staré české rčení: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“