Nový socket AM5 je tu s námi více jak rok a prozatím byl doménou "tlustých" procesorů s velkou L3 cache, extra čiplety a maličkým integrovaným grafickým jádrem AMD Radeon 610M, které se skládá ze dvou RDNA2 CU a je i přes takto velké ořezání překvapivě schopné. Výkonnostně sice nemá na starší integrované Vegy s 8-11 CU, tedy hlavně v desktopu, ale jedná se o použitelné řešení pro uživatele, kteří nepotřebují velké GPU, vystačí si s třemi monitory a funkční akcelerací videa.

Nicméně jsou uživatelé, kteří občas touží po vyšším než malém výkonu, ale zároveň nechtějí velké dGPU. Tyto účely splňovaly právě monolitické procesory společnosti AMD, jedná se o stejný křemík, jaký najdeme v noteboocích s AMD procesory, ale v desktopu typicky dosahují vyššího výkonu díky možnostem přetaktování, napájecím limitům, chlazení a celkově jsou k dispozici lepší možnosti ladění.

Starší APU založená na CPU architektuře Zen3 a GPU architektuře Vega jsou pořád použitelná, ale nejedná se úplně o "latest&greatest" technologie. Mobilní segment přinesl notebookové Ryzeny řady 6000, ty nabízely Zen3+ procesorovou část a RDNA2 grafickou část. Bohužel desktopový ekvivalent na trh nešel.

To mění od tohoto týdne dostupné Ryzeny řady 8000G, procesorová část je samozřejmě založena na Zen4 architektuře a grafická část na nejnovější RDNA3, minimálně v mobilním segmentu lze pozorovat výkonnostní skok Radeonů 7xxM oproti Radeonům 6xxM. V desktopu se však jedná o větší skok oproti starším Vega iGPU.

Podobně jako u mobilních Ryzenů řady 7040 i desktopové Ryzeny 8000G nabízí AI akcelerační jednotku, nebo chcete-li jakési NPU. Osobně jsem se zatím s nějakým reálným využitím u NPU AMD i Intelu nesetkal, ale údajně se softwarová podpora rozšiřuje, uvidíme tak časem, zda se tato technologie nějak více uchytí pro různé lokální akcelerace všeho možného.

AMD si připravila čtyři různé procesory, ke mě zatím dorazily dva kousky, šestijádrový AMD Ryzen 5 8600G a osmijádrový AMD Ryzen 7 8700G.

Existují však ještě procesory AMD Ryzen 5 8500G a Ryzen 3 8300G.

Ty jsou speciální tím, že postrádají AI NPU a kombinují Zen4 a Zen4c jádra. AMD Ryzen 5 8500G má k dispozici dvě Zen4 jádra a čtyři Zen4c jádra, přičemž nabízí SMT pro všechna fyzická jádra. AMD Ryzen 3 8300G je ještě podivnější, má totiž pouze jedno Zen4 jádro a tři Zen4c jádra, podporuje samozřejmě SMT, takže se tváří jako 4C/8T CPU.

U obou těchto nižších modelů došlo k ořezání grafického jádra a Ryzen 3 8300G bude bohužel zatím dostupný jen pro systémové integrátory a OEM výrobce, v retailu koupit nepůjde a cena je neznámá.

Všechna tato nová APU mají samozřejmě oproti plnotučným Ryzenům pro socket AM5 určitá omezení. Prvně podporují jen PCIe čtvrté generace(celkem dvacet linek, to znamená, že primární PCIe x16 slot běží v x8 Gen4 režimu), což aktuálně nepovažuji za problém, PCIe 5 zařízení je na trhu jako šafránu a předpokládám, že během životnosti AM5 platformy se dočkáme APU s PCIe Gen5. Předpokládám, že drtivá většina uživatelů bude chtít tato APU využívat spíše bez dGPU.

Dále mají tyto procesory ořezanou L3 cache, maximálně 16MB.

Po úvodním šestijádru jsem měl příležitost testovat vrcholový osmijádrový AMD Ryzen 7 8700G, oficiální cena má být údajně $329, což by v ideálním světě znamenalo přibližně 7600 Kč, ale jelikož ČR je speciální, očekávám cenu o něco vyšší a překračující osmijádrový Ryzen 7 7700.

Ten má výhodu ve formě větší L3 cache, PCIe 5.0 a lehce vyšších taktovacích frekvencí. Nicméně Ryzen 7 8700G má primárně značně lepší iGPU a křemík není zdarma. Do jisté míry by se tak dalo říci, že si pořizujeme přibližně Ryzen 7 7700 a k tomu grafuckou kartu ála GeForce GTX 1650, tedy dost bude záležet na konkrétní hře a nastavení.

Procesor má osm fyzických jader generace Zen4 a podporu SMT, nabízí tak osm jader a šestnáct vláken. Základní taktovací frekvence je nastavena na 4,2 GHz a Turbo boost až 5,1GHz. Všech osm jader je ochotno boostovat někde okolo 4300 MHz podle typu zátěže, což není špatné. Napájecí limit nebo TDP je nastaveno na 65 Wattů, nicméně trochu do toho mohou kecat základní desky.

To se stalo i v mém případě, procesor má totiž krátkodobý PPT limit až 88 Wattů, což zajistí krátkodobě vyšší výkon. Nicméně časové okno pro 88W limit by nemělo přesahovat asi 180 sekund. V mém případě se procesor choval tak, že držel relativně krátkou dobu 88 Wattů, ale pak klesnul na 80W a deset minut kolísal mezi 76-80 Watty, až po asi deseti minutách došlo k poklesu napájecího limitu na 65 Wattů. Je možné, že se jedná o nějaký bug v předprodukčním BIOSu.

Díky tomuto chování mohl procesor dosáhnout vyššího výkonu, než se standardním 65W napájecím limitem. Lehce nepříjemný efekt je takový, že v krátkodobé zátěži vystřelí teplota procesoru výše, ale mohutnější chladič nedovolí teplotu vyšší než asi 82°C.

Integrované grafické jádro AMD Radeon 780M má k dispozici 768 shaderů a taktovací frekvenci až 2900 MHz, neměl by tak být problém překonat mobilní Radeon 780M, který najdeme v mnoha noteboocích. V desktopu máme k dispozici vyšší napájecí limit, což znamená vyšší boost po delší dobu. Samozřejmě použité paměti budou mít masivní vliv na výkon.

Procesor ke mě dorazil ve svém prodejním balení, nicméně chybí čárový kód pro běžný prodej, je to tedy vzorek přímo od AMD. Krabice má velmi podobný design jako krabice pro Ryzeny 7000, ale jsou tu samozřejmě jemné změny, včetně informace o přítomnosti AI NPU.

Uvnitř krabičky jsem našel samotný procesor s korespondujícím lepíkem a starý dobrý AMD Wraith chladič. Samozřejmě jsem se rozhodl tento chladič využít, jelikož to dává smysl. Chladič se tradičně šroubuje do socketu, takže nehrozí, že nějak samovolně uteče, bude mít špatný přítlak či popraskají nějaké plastové nožičky při převozu počítače a tak podobně.

Osobně preferuji takto šroubovací řešení oproti páčce přes plastové díly socketu. Jedná se o vyšší variantu stavěnou na více odpadního tepla, ale můj kus trápí vyšší hlučnost, v zátěži kdy CPU odebírá 88W se ventilátor umí opravdu rozhučet, při 3500 RPM generuje něco jako 39-42 dBA, tedy alespoň dle telefonu.

Společnost AMD mi mimo procesoru zaslala i základní desku GIGABYTE B650 AORUS ELITE AX ICE, ta je shodou okolností téměř totožná s deskou, kterou využívám na testy grafických karet, jen není bílá a chybí přídomek ICE. Zároveň jsem získal ještě paměťový kit G.Skill TridentZ5 Neo RGB 2x16GB DDR5-6400, který AMD doporučila použít na všechny testy.

AMD dále doporučuje použít režim 1:2 pro režim paměťového řadiče a pamětí, aby bylo možné stabilně dosáhnout 6400 MT/s. Zkoušel jsem rozchodit 6400 MT/s EXPO profil v 1:1 režimu, ale systém nebyl stabilní. IF je ochotný tikat na 2400 MHz naprosto bez problémů a latence zůstaly překvapivě rozumné i v horším 1:2 režimu.

Do desky jsem v rámci cenové optimalizace osadil náhodné SSD, které jsem vytáhl z šuplíku. Konkrétně se jedná o WDC SN740 1TB M.2 2242 PCIe Gen4 SSD, které jsem vytáhnul z ThinkPadu L15 Gen4. Na SSD jsem pro jistotu nainstaloval operační systém Windows 11 Pro 23H2. Všechny komponenty pak napájel zdroj GIGABYTE UD1000GM, což je poněkud overkill, ale neměl jsem zrovna po ruce nic lepšího.

Co se týče softwaru, AMD poskytlo ovladač pro iGPU v lehce podivné verzi, nicméně po vydání procesorů bude dostupný běžný ovladač verze 24.1.1 nebo novější. I z tohoto důvodu se chci podívat na výkon iGPU ještě jednou později. Ovladače chipsetu jsem využil standardní ze stránek AMD, tedy pro socket AM5 a B650 chipset ve verzi 5.08.02.027.

Všechny testy probíhaly s aktivním iGPU, nemám už u sebe žádnou GeForce RTX 4090, proto chybí mnohé herní testy s tímto GPU a některé další benchmarky, které jsem prováděl s RTX 4090. Grafický výkon iGPU primárně srovnávám s notebookovými iGPU, jelikož nemám k dispozici téměř žádné rozumné procesory se slušným iGPU a samotný Ryzen 5 2400G by to úplně nezachránil.

V BIOSu jsem pouze povolil virtualizaci, EXPO profil s 6400 MT/s propustností a pro iGPU jsem nastavil "UMA Game Mode", což ukradne z celkových 32GB RAM celé 4GB pro iGPU, více paměti si pak iGPU vezme dynamicky podle potřeby.