Deska mi dorazila v běžném prodejním balení, neměly by tedy hrozit nějaké rozdíly oproti tomu co koupíte v eshopech. Krabice obsahuje samotnou základní desku, I/O shield, šroubky pro M.2 disky, dva SATA 6Gb/s kabely, CD s ovladači, nálepku ASRock a neposledně také manuál.

Následuje tradiční rozbor komponent desky. Začneme tedy u zadního panelu. Najdeme zde slušné množství portů, HDMI 2.0, DisplayPort a překvapivě PS/2 port! PS/2 samozřejmě podporuje Y kabely a také můžeme připojit samostatně myš nebo klávesnici. Dále zde najdeme celkem osm USB portů. Sedm jich je provedeno v typu A. Šest portů poskytne rychlost 5Gb/s, zatímco USB-C a bleděmodrý port nad ním nabídnou rychlost až 10Gb/s. Nechybí také tři audio 3,5mm jacky, které obsluhuje Realtek ALC1200 audio kodek a RJ45 konektor připojený na Intel I211 ethernet.

Nyní se podíváme na další interní porty základní desky, chladiče, napájecí kaskádu a tak podobně. Začnu tedy v pravém spodním rohu, zde najdeme celkem osm SATA 6Gb/s portů a všechny mohou být aktivní společně s dvěma M.2 sloty. To může být zajímavé pro nadšence do velkého množství disků a skříní ála Fractal Design Node 804. Mezi SATA porty najdeme pinoviště pro přední panel skříně a také pinovišťě třípinové power LEDky a piny pro PC speaker.

Nad šesti SATA porty je 19pin konektor s dvěma USB 3.0 5Gb/s porty, přímo nad tímto konektorem najdeme poměrně překvapivě čtyři piny, do kterých je připojen jeden USB 2.0 port. Vedle USB portu jsou celkem čtyři diagnostické LEDky, které se rozsvítí, pokud je problém s CPU, RAM, GPU nebo bootovacím zařízením. Nad USB piny se nachází standardní ATX 24 pin konektor a napájecí část pro paměti typu DDR4.

Na chvíli se vrátím ke spodní části desky, kde je poměrně standardní sada pinovišť, nalezneme zde dva 4pin konektory pro ventilátory, oba jsou použitelné i pro vodní pumpy. Dále zde najdeme dva devíti-pinové USB2.0 konektory, které poskytnou celkem čtyři porty. Některé uživatele snad i potěší přítomnost COM konektoru, což znamená, že můžeme připojit PCI bracket se sériovým portem. Vedle sériového portu nalezneme pětipin označený jako TB1. Tento konektor je zapotřebí, pokud plánujete použít přídavnou kartu s Thunderbolt řadičem, do takové karty je potřeba přivést čtyři PCIe linky a DisplayPort z grafické karty. Také je potřeba kartu propojit s deskou přes tento konektor, který je proprietární a nezdokumentovaný, nicméně je zapotřebí pro funkci Thunderboltu. Vedle TB1 headeru najdeme další dva RGB LED čtyřpiny a neposledně pinoviště pro přední audio panel, který je připojený k Realtek ALC1200 kodeku.

Než se podíváme na napájecí kaskádu, zmíním ještě PCIe konektivitu desky. Mimo dva M.2 sloty pro SSD zde najdeme ještě jeden krátký M.2 2232 slot určený pro WiFi karty, antény si ale musíme dotáhnout vlastní. Pokud tedy chcete mít WiFi chipset přímo na desce, je možné si něco takového poměrně snadno dokuchtit. Dále zde najdeme celkem tři PCIe sloty. Primární slot je fyzicky i elektricky x16 Gen4/3/2/1 a je vyztužený plechem, což pomáhá při použití těžších grafických karet.

Před druhým M.2 slotem se nachází PCIe x1 Gen4 slot, nicméně je uříznutý na konci, což znamená, že můžeme připojit libovolně dlouhé karty, ty však dostanou jednu PCIe linku. Třetí slot je fyzicky proveden jako x16, ale má v sobě pouze čtyři Gen4 linky přivedené z AMD X570 chipsetu. Deska podporuje AMD CrossFire, nicméně je třeba si uvědomit, že konfigurace dvou karet bude mít PCIe linky stylem x16 + x4. Tři karty bych snad raději nezkoušel. Nicméně s větším rozšířením PCIe čtvrté generace nám třetí x4 slot nabídne víceméně propustnost jako osm linek Gen3, takže CrossFire by mohlo být použitelné i v takové konfiguraci.

Také musím zmínit chladič chipsetu, ten považuji asi za největší potenciální problém této desky. AMD X570 chipset je chlazen malým pasivním chladičem s 36,8x7mm ventilátorem EVERFLOW T124010SL(2). K ventilátoru jsem nenašel v rychlosti datasheet, ale ASRock uvádí, že ventilátor používá vylepšená ložiska a zvládne fungovat 50 000 hodin při 5000 RPM.

Naštěstí má deska regulaci a ventilátor se tak točí podstatně pomaleji, pokud tedy není ofukovaný grafickou kartou, nebo nemáme pod chladičem příliš topivé SSD. Část pasivního chladiče totiž slouží jako chladič prvního M.2 disku a je zde propojení za pomoci teplovodivého polštářku. Myslím si, že by bylo lepší, kdyby M.2 SSD mělo vlastní kus plechu a chladič chipsetu by mohl mít vyvedenou heatpipe na pasiv v horní části desky. Chipset by tak mohl být chlazený zcela pasivně.

Chipset samotný se naštěstí nijak moc nezahřeje, což je lehce překvapivé, maximální teplota se vyšplhala na 73°C, nicméně většinu času měl chipset spíše okolo 70°C. Smutné bylo hlavně Samsung SSD 960 EVO 250GB, pokud bylo ofukováno GeForce RTX 2080 Ti, teplota řadiče dosáhla velmi vysokých 98°C na řadiči a 65°C na NAND pamětech. Pokud SSD neofukujeme grafickou kartou, jsou teploty výrazně nižší, řadič má okolo 66-71 °C a NAND čipy mají 46-49 °C. Ventilátor chipsetu se v nízké zátěži točí na nějakých 2000 RPM, pokud ale zatížíme NVMe SSD a grafickou kartu, může se roztočit až na 5465 RPM, přičemž SSD i tak trpí právě na ty nejvyšší možné teploty. Pokud je zátěž nižší, mohou otáčky klesnout někam k 3000-4800 RPM. Skoro bych tedy doporučil SSD přesunout do druhého slotu a nasadit na něj nějaký samostatný chladič.

Nyní je čas podívat se na napájecí kaskádu procesoru. Chladič VCore části je poměrně dost masivní a i s minimálním průvanem bez problémů uchladí jakýkoliv Ryzen třetí generace(alespoň ty co lze aktuálně koupit). Pod chladičem najdeme celkem osm fází, ty jsou složeny z hi-side MOSFETů SM4337 a low-side SM4336. Kontrolér napájecí kaskády je čip uP9505P, který pracuje v režimu 4+2.

VCore část má totiž zdvojovače UP1961S, takže efektivně tak získáme osm fází pro VCore. VSOC část má pak čtyři fáze, opět zde najdeme zdvojovače UP1961S a stejné MOSFETy jako u VCore, tentokrát však bez chladiče.  Technicky vzato se jedná o nejlevnější kaskádu z celé plejády X570 desek, ale například MSI odvedlo ještě horší práci na některých X570 deskách. Tato deska nebude mít problém tlačit do procesoru klidně 150-200A, za přepokladu, že budeme alespoň trochu chladič VRM ofukovat. Ano jsou desky, které mají efektivnější a kvalitnější kaskádu, nicméně troufám si tvrdit, že 99,7% uživatelů bude Ryzeny provozovat zcela bez ručního přetaktování a tak nemám žádné obavy. Během mého testování s Ryzenem 7 3700X se při pokojové teplotě 24°C kaskáda zahřála maximálně na 47°C, resp. Této teploty dosáhl povrch chladiče, od 100°C jsme tedy velmi daleko.

Ryzen 9 3900X aktuálně nemám k dispozici, nicméně zahraniční redakce Hardware Unboxed nedávno testovala ASRock X570 Pro4, tato deska je ATX variantou testované desky. Podívejte se tedy sami na screenshot z videa, kde provedli měření teplot napájecí části s Ryzenem 9 3900X. Napájecí kaskáda je tedy naprosto v pohodě i pro dvanáct jader Zenu2.

Desku jsem testoval opět s Ryzenem 7 3700X, paměťmi HyperX RGB LED 2x8GB DDR4-3200 CL16(paměti jsem přetaktoval na 3466 MHz efektivně a to bez změny časování), Gigabyte AORUS RTX 2080 Ti XTREME, Samsung SSD 960 EVO 500GB diskem a vše bylo napájeno zdrojem Seasonic M12II-620Bronze.

V době testování jsem použil nejnovější dostupný BIOS verze 1.80, který obsahuje mikrokód AGESA 1.0.0.3 ABB. Jako chladič posloužil Arctic Freezer 34 eSports DUO. Windows 10 Pro v1903 byly samozřejmě nejaktuálnější možné, ovladače AMD chipsetu byly použity ve verzi 1.8.19.0915, ovladače grafické karty NVIDIA byly ve verzi 436.15. Žádné PCIe WHEA chyby se tentokráte nekonaly.