Nové čipsety AMD X870/X870E nejsou tak úplně nové a vesměs jsou to přeznačené X670/X670E čipsety. Hlavní změnou je povinnost osazovat desky s X870/X870E čipsety nové USB4 porty. U staršího X670 čipsetu byla na mnoha deskách zvláštnost v tom, že desky jím osazené podporují PCIe páté generace pouze pro M.2 sloty.

To se mění s novým X870 čipsetem, desky jím vybavené totiž konečně mají primární PCIe x16 slot rychlejší, tedy PCIe 5.0, stejně tak alespoň jeden M.2 slot je vždy PCIe Gen5.

Na recenzi mi dorazila základní deska ASUS PRIME X870-P WIFI, jedná se o druhou nejdostupnější X870 desku v nabídce ASUSu, existuje ještě levnější varianta bez WiFi 7. Deska se aktuálně prodává za nějakých 7000 Kč včetně DPH, nejedná se tak o low-endový produkt. Řada PRIME společnosti ASUS obsahuje spíše levnější základní desky, nemůžeme tak očekávat nějakou bohatou výbavu.

Uvnitř samotné krabice najdeme i nějaké to základní příslušenství. Konkrétně se jedná o jednoduchý manuál, šroubky pro M.2 sloty, WiFi antény a dva SATA 6Gb/s kabely.

Deska má standardní FullATX rozměry a jak můžeme vidět na fotografii má chlazenou napájecí kaskádu, dva M.2 sloty a X870 čipset. Hlavní chladič napájecí kaskády je trochu robustnější a krytka portů zadního panelu je do desky integrovaná.

Co se napájecí kaskády týče, je složena z celkem sedmnácti Vishay SiC629 "VR Power Stages", každý čip dokáže protáhnout až 50A. Nejsem si jist, jak přesně je kaskáda zapojena, předpokládám, že nějaké množství MOSFETů krmí VSOC. Řízení napájecích fází má na starost čip ASP2308GQW, což je tradičně ASUSem přeznačený čip označený jako Digi+ VRM EPU.

Nicméně vedle napájecí kaskády se nachází ještě jeden relativně robustní pasivní chladič, pod ním se nachází USB4 řadič asmedia ASM4242, který obsluhuje oba dva USB4 porty zadního panelu základní desky.

Deska má čtyři sloty pro DDR5 paměti a neměl by být problém osadit až 4x48GB RAM, podpora pro 4x64GB bude nejspíše časem také. Deska má celkem čtyři M.2 sloty, přičemž pouze ten nejbližší procesoru poskytuje čtyři PCIe linky páté generace. Další dva sloty pak poskytují čtyři PCIe Gen4 linky, čtvrtý M.2 slot pod čipsetem nabízí pouze dvě PCIe Gen3 linky. Tento čtvtý slot sdílí konektivitu s dvěma SATA porty, musíme si tak vybrat zda chceme používat SATA porty nebo čtvrtý M.2 slot.

Ve zcela spodní části desky najdeme standardní sadu pinovišť a konektorů. Jsou zde piny pro zapnutí desky, stavové LEDky, 4pin konektory pro PWM ventilátory (celkem tři), pouze dva SATA 6Gb/s porty sdílející konektivitu s čtvrtým PCIe NVMe slotem, dvě pinoviště pro USB 2.0 předního panelu skříně, piny pro přední audio panel a piny pro RGB LEDky.

Portová výbava zadního panelu je celkem rozumná pro tento segment, najdeme zde čtyři USB-A 2.0 porty(včetně dedikovaného portu pro BIOS flashback), dále tři USB-A 5Gb/s porty a jeden USB-A 10Gb/s port. Jelikož se jedná o desku s X870 čipovou sadou, nechybí přítomnost rovnou dvou USB4 portů, tedy USB-C s podporou 40Gb/s přenosové rychlosti a DisplayPortu(technicky vzato by měly fungovat TB zařízení, ale nezkoušel jsem to). Mimo dvou USB4 portů má deska i výstup na monitor ve formě velkého HDMI konektoru(mělo by se jednat o verzi 2.1).

Nechybí RJ45 konektor připojený na starý známý Realtek RTL8125 2,5 GbE čipset a deska se může chlubit i WiFi 7(MediaTek MT7925B22M), nicméně to údajně funguje plnohodnotně pouze s Windows 11 24H2. Audio výbava je pak lehce chudší, najdeme zde tři 3,5mm audio jacky připojené do Realtek ALC897 čipsetu, což je spíše low-end audio kodek.

Na desce dále najdeme celkem čtyři PCIe x16 sloty, nicméně opravdu šestnáct linek poskytuje pouze první, kovem obalený PCIe slot. Ten je připojen přímo do procesoru a nabízí šestnácti PCIe linek páté generace. Navíc zde máme páčku pro snadnější vycvaknutí tlustší grafické karty, což oceňuji, u některých desek občas člověk musí šaškovat malým plochým šroubovákem, aby slot s tlustší grafickou kartu odemkl.

Zbývající tři PCIe x16 sloty jsou elektricky pouze x1, každý z nich nabízí jednu PCIe linku čtvrté generace a jsou připojeny do AMD X870 čipsetu. Aby toho nebylo málo, tyto tři PCIe x16 sloty sdílí konektivitu s dvěma M.2 sloty, není tak možné využít všechny M.2 sloty, PCIe sloty a SATA porty najednou. To je u hi-endu poněkud smutné, poslední roky je to do jisté míry standardem v rámci honitby za co nejvyšším počtem M.2 slotů. Na druhou stranu bude nejspíše málo uživatelů, kteří osadí všechny M.2 sloty a zároveň budou chtít používat přídavné PCIe x1 sloty.

M.2 slot nejblíže procesoru nabízí až čtyři PCIe linky páté generace a připojený je do procesoru. Osadil jsem do něj své oblíbené testovací SSD Kingston KC3000 1TB, to samozřejmě běží v PCIe Gen4 režimu.

Pro přídavné napájení procesoru zde slouží dva osmipiny, ale vystačíme si i s jedním, osobně bych na takto dostupnější desce přetaktování nezkoušel, spíše nějaké podvoltování a ladění směrem na energetickou efektivitu. Napájecí kaskáda je naprosto dostatečná pro Zen5 procesory s napájecím limitem 200W.

V pravé horním rohu najdeme zbylou portovou výbavu desky, nechybí zde 19pin pro dva USB 5Gb/s porty, konektor pro připojení USB-C konektoru na předku skříně, 24pin ATX napájení, další pinoviště pro RGB LEDky a tři 4pin konektory pro PWM ventilátory.

BIOS desky je pak standardní ASUSí, za zmínku stojí funkce Q-Dashboard, kdy se můžeme přímo v UEFI rozhraní podívat, jaký hardware je do desky připojený.

Zároveň je pozitivní, že nemusíme používat software Armoury Crate, pokud nechceme. Zároveň lze použít webovou stránku ASUS DriverHub, skrze kterou můžeme aktualizovat ovladače základní desky.

Na desku jsem flashnul nejnovější BIOS verze 0801, který obsahuje nový mikrokód AGESA 1.2.0.2, což údajně snižuje latence při komunikaci jader mezi sebou a má to údajně pozitivní vliv na herní výkon.

• AGESA 1.2.0.2 snižuje latence Zen 5, má pozitivní dopad na výkon, zejména na hry

Osazený procesor je opět AMD Ryzen 9 9950X, který provozuji v továrním nastavení s napájecím limitem 200 Wattů, jedná se o kus, který jsem měl zapůjčený od AMD na původní recenzi. Pro chlazení procesoru jsem využil vodní chladič, taktéž od ASUSu a to sice ASUS ROG STRIX LC III 360 ARGB. Namísto G.Skill 2x16GB DDR5-7200 XMP kitu jsem využil starý dobrý HyperX 2x16GB DDR5-6000 EXPO kit a paměťový řadič tak tiká s paměťmi v poměru 1:1, což je optimální.

Testovací grafická karta je také stejná a to sice ASUS TUF GeForce RTX 4090 24GB. Jako operační systém posloužily Windows 11 Pro 23H2 včetně bájné záplaty zvyšující výkon, build 24H2 nebyl v době testování veřejně dostupný a neměl jsem čas provádět taškařice s Microsoft Developer účtem.

• Stáhněte si záplatu na Windows 11, zvyšuje o ~11 % herní výkon Ryzenů

Než se pustíme do testování, zapomněl jsem zmínit, že základní deska podporuje ovládání RGB LEDek přímo z operačního systému Windows 11. Bohužel jsem to nemohl otestovat, jelikož testovací kopie neměla žádný aktivační klíč. Výhodou by mělo být to, že není potřeba aplikace třetí strany pro správu RGB LED.

Zajímavé bude srovnání s Ryzenem 9 9950X, který byl testovaný při vydání ostatních Zen5 procesorů se stejným napájecím limitem, snad se tedy pozitivně projeví nový AGESA mikrokód a aktualizace ve Windows 11.