Na úvod musím zmínit, že testovaná základní deska již není jedinou deskou s AM4 socketem a X5470 chipsetem podporující vzdálenou správu a ECC paměti. ASRock před nějakou dobou představil ASRock X570D4I-2T, což je serverová miniITX deska, nicméně se jedná o dost jiný segment trhu a řekl bych, že se nejedná o přímé konkurenty.

• ASRock představuje serverovou mini-ITX desku s AMD X570 chipsetem

Desku jsem testoval s procesorem AMD Ryzen 9 3900X a můžete se těšit na další testy základních desek s tímto procesorem, hlavně na různé B350/X370/B450 desky. ECC paměti jsem bohužel neotestoval, žádné jsem nesehnal a tak budu věřit ASUSu, že ECC opravdu funguje. Přikládám tedy alespoň krátký seznam podporovaných ECC pamětí.

Představení desky

Deska mi dorazila ve svém standardním prodejním balení, nicméně putovala mezi mnoha redakcemi a tak je vnější obal lehce pochroumaný, ale to ničemu nevadí, důležité je, že obsah uvnitř je v pořádku, funkční a kompletní. Základní deska se aktuálně prodává od nějakých 7799 Kč včetně DPH, není tak o mnoho dražší, než jiné desky s AMD X570 chipsetem a lepší výbavou.

Zároveň bych rád zmínil, že deska je určena primárně pro entry-level pracovní stanice, tedy pro lidi, kteří by rádi kvalitní desku bez různých pozlátek, RGB LEDek a ocení podporu ECC a další vychytávky, které nejsou u většiny herně zaměřených desek běžné. Pokud výkon AM4 platformy nestačí, je tu dražší a výkonnější TRX40 platforma, nicméně to je samozřejmě jiná cenová skupina. I tak deska není ochuzena o možnosti přetaktování, což může být lehce překvapivé.

Tradičně se nejdříve podíváme na příslušenství, ASUS totiž k desce přikládá malou hromádku užitečných věcí. Najdeme zde manuál, DVD s ovladači a nástroji, poukaz na CableMod kabely, sériový klíč k ASUS Control Center(o tomto tématu si můžete přečíst celou kapitolu), I/O shield, čtyři SATA 6Gb/s kabely a také „ASUS držák 2-way VGA“.

Tato komponenta mne zaujala, jedná se o efektivně vzato držák, který se přišroubuje do skříně nad grafické karty a můžeme do něj namontovat jeden 120x120mm ventilátor, který tak může foukat přímo na přídavné karty. Nevidím moc smysl ofukovat takto grafiky, ale ofuk různých přídavných PCIe karet (třeba různé SATA/SAS/NVMe řadiče, Fibre-Channel karty, 10Gb/s síťovky, SDI karty a tak podobně), které často mohou bydlet v serverech, kde se s ofukem počítá. Za toto má u mne ASUS palec nahoru, je to velmi dobrý nápad, byť na grafiky bych tento držák velmi pravděpodobně vůbec nepoužil.

Po příslušenství tedy nastal čas podívat se na samotnou základní desku. Musím říct, že černé PCB a černé chladiče vypadají velmi pěkně, na desce navíc nejsou žádné zbytečné plastové krytky, světélka a tak podobně. Deska tak působí velmi střídmě, ale výbava je velmi slušná a na X570 platformu i poměrně neobvyklá. Níže odložím menší obrázek, kde ASUS hezky popisuje všechny porty a poté se na desku podrobně podíváme.

Začnu u portů na zadní straně desky, deska totiž nemá zabudovaný I/O shield, ten je klasicky přiložený jako separátní díl. Navíc zde není nějaký kus plastu, který na jiných deskách může blokovat chladič napájecí kaskády. Na zadním panelu najdeme celkem sedm USB portů(jeden USB-C 10Gb/s, čtyři USB typu A 10Gb/s a dva USB-A 5Gb/s), HDMI 2.0b, DisplayPort 1.2, dva gigabitové ethernety ve formě RJ45 a neposledně pět 3,5mm audio jacků s jedním TOSLink výstupem.

U gigabitů se na malou chvíli zastavím, na desce je k dispozici Intel I211-AT gigabitový chipset připojený do RJ45 konektoru, který je blíže DisplayPortu. Druhý RJ45 obsluhuje čip Realtek RTL8117, který toho umí více, než jen síťování, je zodpovědný za vzdálenou správu a může běžet i když je počítač vypnutý, zcela vypnutý je při odpojení počítače ze zásuvky. Je trochu škoda, že I/O shield nemá tyto porty odlišené, je na něm pouze ikonka značící síť.

S Realtek RTL8117 souvisí sada LEDek v pravém horním rohu desky, kde se nachází celkem tři čtyřpiny pro CPU ventilátory. Deska bohužel nemá diagnostický POST displej, ale jen LEDky. Ty mají alespoň rozdílné barvy a tak se dá lépe poznat, co je špatně. Vedle DRAM, CPU, VGA a BOOT LEDek sedí ještě LEDky BIOS_UPD a LAN2_INI, LAN2_INI souvisí právě se vzdálenou správou a svítí, pokud RTL8117 bootuje. Vedle LEDek je také kontrolér pro dvě fáze napájecí kaskády pamětí RAM, jedná se o čip ASP1103.

Od těchto LEDek pokračuji směrem dolů, cestou potkáme klasický ATX 24pin konektor a 19pin interní USB, které umožňuje připojit dva USB 3.0 porty, které typicky bydlí v předním panelu PC skříně. Vedle konektoru je další 4pin pro ventilátory, deska jich má celkem šest.

Dále na desce najdeme čtyři SATA 6Gb/s porty, což je méně, než kolik má mnoho jiných X570 desek, nicméně vedle SATA portů je menší specialitka a to sice konektor U.2 (dříve označovaný jako SFF-8639), tento konektor poskytuje až čtyři PCIe Gen3 linky a používá se pro připojení SSD určených pro servery. Konektor také vypadá velmi podobně jako SAS, nicméně elektrické zapojení pinů je jiné a má jich pár navíc, není tak možná protáhnout čtyři SATA porty, pouze PCIe linky pro U.2 SSD. Aktuálně jsou všechna U.2 SSD v 2,5“ formátu, protože se používají v hot-swap serverech, policích či polích. Poněkud matoucí je, že v BIOSu je možné U.2 nastavit do SATA režimu kromě defaultního PCIe, přičemž ASUS ve svých materiálech podporua SATA neuvádí.

V pravém dolním rohu desky najdeme standardní pinoviště pro připojení PC speakeru, tlačítek a LEDek. Také zde najdeme další dva porty ve formě 19pin konektoru, čtyři USB2.0 porty přivedené do 9pin konektorů a také ASUS NODE konektor.

Více vlevo najdeme piny pro reset CMOS, jumper pro smazání hesla na Realteku RTL8117, další čtyřpin pro ventilátor, devítipin pro sériový port a piny pro audio předního panelu skříně. Audio řeší poměrně tradičně u takto dražších desek čip Realtek S1220A, jedná se tedy o celkem použitelný audio kodek, přičemž se ASUS vynasnažil oddělit audio část od zbytku desky, aby se zabránilo rušení v rámci možností.

Na desce dále najdeme dva M.2 sloty, první je přikrytý chladičem a nachází se víceméně hned pod procesorem, do kterého je připojený a může nabídnout až čtyři linky čtvrté generace. První SSD má také od ASUSu chladič, který má i nějaké žebrování a díky tomu slouží jako opravdový chladič a ne jako designový doplněk. Na jedné straně je dokonce seříznutý, aby nekolidoval s chladičem AMD X570 chipsetu. Druhý slot se nachází na spodku desky, pod chladičem X570 chipsetu a nabídne pouze dvě linky čtvrté generace, přičemž tento slot obsluhuje AMD X570 chipset. Druhý M.2 slot bohužel nemá vlastní chladič, což je trochu škoda.

Důvod dvou linek u druhého slotu je jednoduchý, deska nabízí něco co jiné X570 desky nenabídnou. A to sice třetí PCIe x16 slot, který nabízí rovnou osm linek Gen4 namísto čtyř. Deska tak má celkem tři PCIe x16 sloty, které mohou všechny tři fungovat v režimu x8x8x8. První dva jsou tradičně pověšené na procesor a můžeme tak využít jeden x16 nebo dva x8, případně jeden x4x4x4x4. Třetí slot pověšený na AMD X570 chipset nabízí osm linek Gen4 a může se tak hodit pro třetí grafickou kartu, nebo nějaký řadič, kde je zapotřebí více PCIe linek. Mezi prvními dvěma x16 sloty sedí ještě jeden x1 Gen4 slot, také pověšený na X570 chipset.

A když už jsem nakousnul X570 chipset, je čas podívat se na chlazení tohoto kusu křemíku. Chladič je tradičně aktivní, ASUS opět využívá kvalitní Delta ventilátor, který vydrží alespoň 60 000 hodin a je zde i nějaké rozumné řízení otáček. Menším zklamáním je fakt, že horní kryt chladiče je plastový, základna a žebrování jsou pak z kovu. V idle má ventilátor s továrním nastavením okolo 1500 otáček za minutu a je prakticky neslyšitelný, teplota chipsetu dosahuje až 58°C. Pokud jsem měl počítač jen tak na stole v zátěži s Ryzenem 9 3900X a RTX 2080 Ti, která navíc fouká na chipset, došlo ke zvýšení teploty jen na 60°C, zatímco otáčky se zastavily na nějakých 2568 RPM. Nicméně ve skříni a v jiné konfiguraci se to může chovat trochu jinak. Chlazení chipsetu je jinak velmi tiché a věřím, že bez problémů mnoho let vydrží, celopasivní řešení by bylo hezčí, ale možná by to desku ještě více prodražilo.

Nyní se ještě podíváme na napájecí kaskádu procesoru. Rovnou mohu říci, že VRM na této desce není žádné ořezávátko a bez problémů si poradí i s přetaktovaným Ryzenem 9 3950X. Přestože je deska určena spíše pro profíky, nabízí i mnoho OC vychytávek, včetně díry v AM4 socketu na protažení teplotního čidla, které se hodí při taktování s tekutým dusíkem. Považuji to lehce za zbytečné, ale na druhou stranu, proč ne?

Napájecí kaskáda má konfiguraci fází 6+1, tedy šest fází pro VCore a jednu fázi pro VSOC. Nicméně jsou zde doublery, takže je to víceméně 12+2. ASUS využil IR3555 PWRStages, kdy každá dodá až 60A, celé to řídí čip ASP1405I, který najdeme na druhé straně desky. ASP1405I je v podstatě upravený IR35201, který bez přeznačení používají i jiné společnosti.

Napájecí kaskáda má pak na sobě chladič, který má i nějaké žebrování a vypadá dokonce jako chladič, přičemž oba dva kusy propojuje jedna heatpipe. Během testování s Ryzenem 9 3900X jsem naměřil 30°C teplotu chladiče, přičemž senzor VRM reportoval 21°C přestože v místnosti jsem měl nějakých 24°C. Při zátěži ve ffmpegu se kaskáda lehce zahřála, senzor reportoval maximálně 49°C a povrch chladiče byl roztopený na 53°C. V dobře chlazené skříni by mohly být teploty ještě nižší. Procesor jsem navíc chladil vodním chladičem SilentiumPC Navis RGB 280 AIO, takže jsem ani aktivně neofukoval okolí VRM a deska se tak smažila ve vlastní šťávě. Jenže VRM je tak efektivní, že se vlastně nic nesmažilo.

ASUS také tvrdí, že je možné poměrně slušně přetaktovat paměti, údajně až na 4400 MHz. To však nemá s novými Ryzeny generace Zen2 smysl, jelikož limitem je centrální I/O chiplet a paměťový řadič. Ten musí vždy tikat na frekvenci, která je přesně poloviční oproti propustnosti RAM. Tedy při použití 3600 MT/s RAM běží FCLK na 1800 MHz. Já jsem použil paměťový kit ADATA Spectrix D41 2x8GB DDR4-3600 CL17. Bohužel můj Ryzen 9 3900X nevyhrál křemíkovou loterii a FCLK běží maximálně na 1867 MHz, takže paměti jsem lehce přetaktoval aby došlo k navýšení propustnosti na 3733 MT/s. Ručně jsem i lehce sáhl do časování, namísto továrního CL17-18-18-38 jsem nastavil 16-17-17-36 a zvýšil lehce napětí RAM na 1,390V. Systém byl zcela stabilní, což bylo pozitivní, během testování nedošlo k žádnému pádu. K tomu došlo až při pokusech přetaktovat procesor, ale o tom později.

Desku jsem testoval s BIOSem 1302, který byl v době testování nejnovější, použitý mikrokód AGESA byl ve verzi 1.0.0.4b. Jako grafická karta posloužila tradičně Gigabyte AORUS RTX 2080 Ti XTREME. Disky jsem na desku osadil rovnou dva, Samsung 970 EVO 500GB a Samsung 960 EVO 250GB. Jako zdroj posloužil opět Corsair HX 1200, operačním systémem se opět staly Windows 10 Pro v1903, nicméně plánuji v blízké době přejít na novější build 1909.