Karty řady STRIX typicky patří do sféry dražších a lepších karet oproti levnějším DUAL kartám. Nabízí tak kvalitnější a výkonnějších chladič, lepší ventilátory, RGB LEDky a také vychytávky jako 4pin konektory pro další ventilátory.

Nejprve se podíváme do balení, to je relativně standardní a nalezneme zde samotnou kartu, manuál, a pásky se suchým zipem pro cable management. Karta si pak pohodlně sedí v antistatickém obalu a v tvarované pěně.

Samotná karta je poměrně masivní a zabere rovnou tři sloty, je výrazně větší, než nedávno testovaná RX 5700 XT společnosti Gigabyte. Hlavní chloubou je tak masivní pasiv, který kartu skvěle chladí a společně s tichými ventilátory se jedná o velmi povedenou kombinaci. Z karty doporučuji odlepit ochrannou fólii před použitím.

Kartu jsem nerozebíral, jelikož na sobě měla plombu a putovala do dalších redakcí, nicméně ASUS poskytl fotografie chladiče a karty částečně rozebrané. Můžeme tak vidět, že hlavní pasiv chladí grafické jádro a napájecí kaskádu, která je oproti jiným kartám dost naddimenzovaná.

GDDR6 paměti jsou chlazené za pomoci velké hliníkové konstrukce, která má i perforace a zároveň celou kartu zpevňuje, navíc je tato konstrukce ofukována shora ventilátory, takže k přehřívání zde nedochází. Kovový backplate má také svůj smysl, odvádí teplo z grafického jádra, takže se dovede poměrně hodně roztopit.

Karta má i další vychytávky, samozřejmě zde nechybí RGB LEDky, které najdeme v okolí ventilátorů, podsvětlené logo ROG na straně karty a také v backplate. Zároveň má karta přímo na sobě přepínač, který tyto RGB LEDky vypne, což může ušetřit až jeden Watt elektrické energie.

Vedle přepínače RGB LED najdeme přepínač dvou BIOSů. Karta má dva BIOSy, které se mnoho neliší, nicméně s Q Mode je karta o něco málo tišší a ventilátory se točí typicky v rozpětí nějakých 800-900 RPM. Co se týče frekvencí, v Q Mode vypadají takty následovně(ve formátu Base / Game / Boost): 1565/1720/1750, v P Mode vypadají takto: 1610/1725/1750 MHz. Paměti pak běží na standardních 14 GHz efektivně.  

Tím však vychytávky nekončí, karta má na sobě rovnou dva čtyřpiny, do kterých můžeme připojit ventilátory, které jsou pak řízeny podle teploty grafického jádra. Vedle těchto čtyřpinů najdeme ještě čtyřpin pro RGB LEDky, ty pak můžeme konfigurovat skrze software ASUS AURA. Toto je velmi dobrý nápad, i dnes je možné narazit na základní desky s menším množstvím konektorů pro ventilátory či nemožnost nějak rozumně dobře regulovat ventilátory podle teploty grafické karty. Toto je poměrně elegantní řešení a aktuálně tuto možnost nabízí ještě společnost Sapphire v řadách NITRO+.

Kartu krmí dva osmipinové konektory, což je více než dost, jelikož TDP má RX 5700 nastaveno na 180 Wattů, kartu to tak předurčuje na taktovací orgie. Tomu trochu zabránilo AMD, které bohužel RX 5700 omezuje z hlediska maximálních dosažitelných taktů a jsou zapotřebí registry nebo BIOS hacky, Wattaman totiž dovoluje maximálně 1830 MHz boost na GPU. To velmi pravděpodobně z důvodu, aby RX 5700 nekanibalizovaly prodeje vyšších XT verzí.

Co se týče výstupů k monitoru, najdeme zde poměrně standardní čtveřici ve formě tří DisplayPortů a jednoho HDMI konektoru.

Celkově je zpracování karty na velmi vysoké úrovni, tomu také odpovídá cena, v eshopech lze kartu najít za nějakých 12 500 Kč s DPH, což je asi o 1000 Kč více, než některé nereferenční RX 5700 XT. Za příplatek dostanete na druhou stranu výkonnější chladič, 4piny pro ventilátory a RGB LEDky.

Dále přidávám ještě srovnávací tabulku, RX 5700 se opět jistým způsobem podobá ostatním grafikám, je částečně deaktivovaná a počet shaderů, ROPs a TMUs je shodný jako u RTX 2070, nicméně nejedná se o zcela stejně výkonné karty.

AMD má také k dispozici 7nm výrobní proces společnosti TSMC, velikost čipu je díky tomu výrazně menší, než u 12/16nm procesu, které využívají karty NVIDIA. Dále existují samozřejmě tradiční rozdíly v podpoře technologií jako PhysX, CUDA, Ray Tracing, FidelityFX a mnoho a mnoho dalšího. Na tyto vychytávky se v dnešní recenzi zaměřovat nebudu, plánuji se jim věnovat v samostatném článku.

Nyní ještě představím ostatní karty v testu a také testovací sestavu, která doznala menšího upgrade a než jsem stihl článek dopsat, doznala dalších změn, ale o tom zase někdy jindy. Karty jsou seřazeny podle toho, kdy se poprvé objevily na trhu a bylo je možné zakoupit. Do testu jsem také přidal slabší GeForce GTX 1660 a Radeon RX 590, neboť mohou být zajímavé pro srovnání. Kartu od ASUSu jsem testoval s P Mode BIOSem, původně jsem chtěl zkoušet i nějaké větší přetaktování, bohužel čas to nedovolil.

ASUS Turbo GeForce GTX 1080 8G

GTX 1080 je tu s námi od roku 2016 již nějaký ten pátek a pořád se řadí mezi velmi dobré a výkonné karty. Pro majitele GTX 1080 je nový Radeon RX 5700 nezajímavý, ale karta se hodí pro srovnání výkonu a také z hlediska, že má stejný počet shaderů, ROPs a TMUs jako RX 5700 XT. Testovaný model je víceméně referenční s odstředivým ventilátorem, který vyfukuje ohřátý vzduch ven ze skříně, TDP je pak nastaveno na 180 Wattů.

Sapphire NITRO+ RX Vega 56 8G HBM2

Radeony RX Vega 56 byly relativně nedávno poměrně oblíbené, výkonnostně nejsou moc daleko od Vegy64 a díky různým slevám šly často pořídit i pod deset tisíc Kč včetně DPH. Testovaná karta patří mezi lepší verze společnosti Sapphire s opravdu masivním chladičem a rovnou třemi osmipiny pro přídavné napájení. Kartu jsem testoval v Turbo režimu, což kartě přidá dalších 15% power limitu, důvod je ten, aby byla o něco blíže Radeonu RX Vega 64. Jde také o jedinou kartu v testu využívající HBM2 paměti.

Gigabyte GeForce RTX 2070 WINDFORCE 2X 8G

RTX 2070 je víceméně náhradou GTX 1080 a přidává také podporu Ray Tracingu, testovaná karta byla v době testování nejlevnější nereferenční RTX 2070 na trhu s cenovkou okolo 12 800 Kč s DPH. Jedná se o hlavního konkurenta Radeonu RX 5700 XT, pro napájení zde stačí jeden osmipin, jelikož TDP je nastaveno na 175 Wattů. Karta využívá 14 GHz GDDR6 paměti připojené přes 256-bitovou sběrnici, samotné GPU je ochotné boostovat i přes 1700 MHz, pokud to dovolí teplota a napájecí limity. Bohužel na nových GeForce RTX aktuálně nelze monitorovat teploty VRAM a VRM skrze software, pouze GPU.

Sapphire NITRO+ Radeon RX 590 SE 8G

Radeon RX 590 je víceméně doplňkem a tak trochu náhradou mainstreamového Radeonu RX 580, jedná se parametrově o stejné GPU, ale vyrobené 12nm procesem umožňující vyšší frekvence GPU. Testovaná karta patří mezi lepší verze, na GPU nekompromisně udržuje 1560MHz i ve Furmarku, paměti typu GDDR5 pak tikají na 8400 MHz efektivně, TDP je díky tomu poměrně vysokých 225 Wattů.

Gigabyte GeForce GTX 1660 GAMING OC 6G

Do testu jsem přidal i mainstream kartu společnosti NVIDIA, poměrně slušnou GTX 1660, kterou jsem recenzoval i v minulosti, tento test tak může posloužit jako menší připomínka. Karta má velmi dobrý WINDFORCE 3X chladič, svým způsobem stejný jako má testovaná RX 5700 XT. Pasivní část je samozřejmě výrazně menší, backplate je plastový a pro přídavné napájení posloužil jeden osmipin.

ASUS Turbo GeForce RTX 2070 SUPER 8G

RTX 2070 SUPER byla vydána poměrně nedávno, jakožto náhrada RTX 2070, nicméně zdá se, že NVIDIA se chystá vrátit do hry i RTX 2070. Hlavní nevýhodou RTX 2070 SUPER je vyšší cena oproti normální 2070, většina karet se cenově pohybuje v rozpětí 14-17 000 Kč s DPH, což je výrazně více, než kolik dáme za Radeon RX 5700 XT. Testovaný model od ASUSu byl v době testování nejlevnější RTX 2070 SUPER, kterou měl Softcom k dispozici a to sice s cenovkou asi 13 500 Kč s DPH. Karta má stejný styl chlazení jako TURBO GTX 1080, nicméně má tišší ventilátor, větší pasivní část chladiče a také více perforací kudy odchází horký vzduch.

Testovací sestava

Testovací sestava doznala menších změn ihned po otestování všech karet, nicméně jedná se o platformu založenou na procesoru AMD Ryzen 9 3900X, který sedí v základní desce Gigabyte X570 AORUS PRO, procesor je pak chlazený levným vodníkem CoolerMaster Masterliquid ML240L RGB. V desce dále bydlel paměťový kit G.Skill TridentZ 2x8GB DDR4-3200, Samsung SSD 970 EVO 500GB a Samsung SSD 960 EVO 500GB. Jako zdroj posloužil starší Corsair GS700 s účinností 80PLUS Bronze, všechny komponenty pak byly instalovány do skříně NZXT H500i, jako operační systém posloužily Windows 10 Pro v1903, mikrokód AGESA byl ve verzi 1.0.0.3 ABBA, ovladače pro Radeony byly verzi 19.10.1, pro karty GeForce posloužila verze 436.30. ASUS STRIX RX 5700 jsem pro změnu testoval s novějším ovladačem 19.10.2.