Nově jsem se rozhodl testovat alespoň zběžně podporu Linuxu na různých nových noteboocích, jelikož to některé uživatele může zajímat. Od ASUSU mám zapůjčený externí NVMe USB box ASUS Strix ARION, ve kterém bydlí Samsung PM981 512GB PCIe NVMe SSD. Na toto SSD jsem nedávno nainstaloval ubuntu 20.04 a provedl jsem i aktualizaci kernelu na 5.8.4, jelikož starší verze nepodporuje procesory AMD Renoir. Resp. je možné s těmito procesory systém nabootovat, ale amdgpu ovladač v kernelu nezná tyto nové grafiky a nefunguje tak žádná akcelerace videa, 3D a tak podobně. S novějším kernelem je vše v pořádku.

ASUS ROG STRIX SCAR 17 si s Linuxem poradí a bez problémů jsem mohl nabootovat systém. Nicméně podpora není úplně nejlepší, nefungují totiž některé speciální klávesové zkratky, například změna jasu, což je poněkud mrzuté. Regulace hlasitosti včetně tlumení funguje. Pozitivní je, že jas jde měnit v ubuntu v ovládacím panelu, asi nějaká nepodpora v rámci ACPI. Nepotěší i nefunkční regulace podsvícení klávesnice a možnost konfigurovat RGB LEDky v klávesnici a pásku okolo celého notebooku.

Naštěstí na to existuje lék ve formě balíčku rogauracore, který podporuje i mnohé další ASUS produkty, přímo v terminálu tak můžeme RGB LEDky alespoň nějak konfigurovat. Balíček najdete na GitHubu kliknutím na tento odkaz: https://github.com/wroberts/rogauracore

Příklad podporovaných příkazů vypadá následovně:

krakonos@ARION:~/Downloads/rogauracore-1.3$ sudo rogauracore red
krakonos@ARION:~/Downloads/rogauracore-1.3$ sudo rogauracore rainbow
krakonos@ARION:~/Downloads/rogauracore-1.3$ sudo rogauracore white
krakonos@ARION:~/Downloads/rogauracore-1.3$ sudo rogauracore black
krakonos@ARION:~/Downloads/rogauracore-1.3$ sudo rogauracore green
krakonos@ARION:~/Downloads/rogauracore-1.3$ sudo rogauracore yellow

ASUS ROG STRIX SCAR 17 má dvě grafické karty, pokud použijeme nouveau otevřený ovladač pro NVIDIA grafiky, není funkční nějaké uživatelsky přívětivé přepínání grafik a primárně se jede na Intel grafice. Pokud chceme lepší výkon NVIDIA grafiky a funkční přepínání, je třeba nainstalovat nesvobodný ovladač(někdy nazýván jako binární blob či blackbox). Což jsem také na pokus udělal, ubuntu mi nabídlo ovladač 440.100, screenshoty z NVIDIA X Server Settings můžete vidět níže. Dodám na konec, že při bootování na jiném notebooku se mi ovladače nějak rozbily a musel jsem NVIDIA blobík ručně odpálkovat.

Použitý ovladač a 3D akceleraci si můžeme snadno ověřit následujícím příkazem:

krakonos@ARION:~$ sudo lspci -k | grep -EA3 'VGA|Display|3D'
00:02.0 VGA compatible controller: Intel Corporation UHD Graphics (rev 05)
    DeviceName: Second VGA
    Subsystem: ASUSTeK Computer Inc. Device 1a5f
    Kernel driver in use: i915
    Kernel modules: i915
--
01:00.0 VGA compatible controller: NVIDIA Corporation Device 1e93 (rev a1)
    DeviceName: VGA
    Subsystem: ASUSTeK Computer Inc. Device 1a5f
    Kernel driver in use: nvidia
    Kernel modules: nvidiafb, nouveau, nvidia_drm, nvidia

HP ENVY 17 má dvě grafické karty, pokud použijeme nouveau otevřený ovladač pro NVIDIA grafiky, není funkční nějaké uživatelsky přívětivé přepínání grafik a primárně se jede na Intel Iris Plus. Pokud chceme lepší výkon NVIDIA grafiky a funkční přepínání, je třeba nainstalovat nesvobodný ovladač(někdy nazýván jako binární blob či blackbox). Což jsem také na pokus udělal, ubuntu mi nabídlo ovladač 440.100, screenshoty z NVIDIA X Server Settings můžete vidět níže. Dodám na konec, že při bootování na jiném notebooku se mi ovladače nějak rozbily a musel jsem NVIDIA blobík ručně odpálkovat.

Dále jsem si nechal vypsat lspci, zajímalo mě, jaká zařízení jsou vlastně vidět, to vypadá na ENVY 17 následovně:

root@ARION:/home/krakonos# lspci
00:00.0 Host bridge: Intel Corporation Device 9b44 (rev 02)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corporation Xeon E3-1200 v5/E3-1500 v5/6th Gen Core Processor PCIe Controller (x16) (rev 02)
00:02.0 VGA compatible controller: Intel Corporation UHD Graphics (rev 05)
00:04.0 Signal processing controller: Intel Corporation Xeon E3-1200 v5/E3-1500 v5/6th Gen Core Processor Thermal Subsystem (rev 02)
00:08.0 System peripheral: Intel Corporation Xeon E3-1200 v5/v6 / E3-1500 v5 / 6th/7th/8th Gen Core Processor Gaussian Mixture Model
00:12.0 Signal processing controller: Intel Corporation Comet Lake PCH Thermal Controller
00:14.0 USB controller: Intel Corporation Comet Lake USB 3.1 xHCI Host Controller
00:14.2 RAM memory: Intel Corporation Comet Lake PCH Shared SRAM
00:14.3 Network controller: Intel Corporation Wi-Fi 6 AX201
00:15.0 Serial bus controller [0c80]: Intel Corporation Comet Lake PCH Serial IO I2C Controller #0
00:15.1 Serial bus controller [0c80]: Intel Corporation Comet Lake PCH Serial IO I2C Controller #1
00:16.0 Communication controller: Intel Corporation Comet Lake HECI Controller
00:17.0 RAID bus controller: Intel Corporation Device 06d7
00:1b.0 PCI bridge: Intel Corporation Comet Lake PCI Express Root Port #17 (rev f0)
00:1d.0 PCI bridge: Intel Corporation Device 06b6 (rev f0)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corporation Comet Lake LPC Controller
00:1f.3 Audio device: Intel Corporation Comet Lake PCH cAVS
00:1f.4 SMBus: Intel Corporation Comet Lake PCH SMBus Controller
00:1f.5 Serial bus controller [0c80]: Intel Corporation Comet Lake PCH SPI Controller
01:00.0 VGA compatible controller: NVIDIA Corporation Device 1e93 (rev a1)
01:00.1 Audio device: NVIDIA Corporation TU104 HD Audio Controller (rev a1)
01:00.2 USB controller: NVIDIA Corporation TU104 USB 3.1 Host Controller (rev a1)
01:00.3 Serial bus controller [0c80]: NVIDIA Corporation TU104 USB Type-C UCSI Controller (rev a1)
03:00.0 Ethernet controller: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL8111/8168/8411 PCI Express Gigabit Ethernet Controller (rev 15)

Případný zvídavý čtenář, nechť se ozve do diskuze, jelikož mám i výpis lspci -vvv a také kompletní lshw, nicméně tyto výpisy jsou poměrně "spammy" a tak nejsou uvedeny zde přímo v těle článku.

Co se výkonu týče, zkusil jsem ze zvědavosti Kraken benchmark ve Firefoxu a výkon porovnat s Windows 10, na zatím otestovaných strojích je výkon lepší ve Windows.

Podpora Linuxu není úplná, ne vše funguje ihned po instalaci, řízení RGB LED je proprietární a musíme tak použít balíček, který umožni omezené konfigurace RGB LEDek oproti Windows. Nefunkční regulaci jasu na klávesnici jsem zprovozňovat nezkoušel, jelikož to jde měnit v ovládacích panelech a tlačil mě čas. Nicméně síťové prvky i grafické karty byly funkční, takže s přimhouřeným okem je notebook použitelný i v Linuxu. Co se týče 300Hz displeje, tuto obnovovací frekvenci lze nastavit, ubuntu si jinak samo nastavilo 60Hz.