Před nějakou dobou mne společnost HP oslovila, zda nemám zájem podívat se na mobilní pracovní stanici ZBook Firefly 15 G7 a protože jsem dlouho něco takového v rukou neměl, kývnul jsem na to. Předem bych však upozornil, že se nejedná o pracovní stanici, která by nahradila desktopový počítač, spíše přenosná stanice na lehkou práci, přičemž případný uživatel ocení grafickou kartu NVIDIA Quadro P520, která nabídne lepší výkon, než integrované řešení Intelu a také různé ISV certifikace.

Testovaná konfigurace se prodává za nějakých 45 490 Kč s DPH, v této cenové kategorii má většina dalších pracovních stanic podobnou grafickou kartu, většinou se jedná o Quadro P520, nicméně existují i modely o pár tisíc Kč dražší s Quadrem P620 nebo T1000. Konfigurace vypadá následovně:

Konfigurace tedy vypadá takto:

• Intel Core i7-10510U – 1,8GHz, Turbo až 4,9GHz, 8MB L3, 25W TDP, 4C/8T
• 2x8GB RAM DDR4-2667 CL-19-19-19-43 2T
• Intel UHD Graphics 620
• NVIDIA Quadro P520 4GB
• 15,6“ 3840x2160 60Hz IPS LCD
• Western Digital PC SN730 512GB PCIe NVMe Gen3 x4 SSD
• Intel AX201 NGW (802.11ax + Bluetooth 5.0)
• 4 cell 56Wh baterie
• 65W USB-C napájecí adaptér
• Windows 10 Pro v2004

Testovaný notebook je z hromádky předváděcích notebooků, které HP různě zapůjčuje, nicméně jedná se o konfiguraci, kterou lze u nás zakoupit a má i českou klávesnici. Notebook dorazil ve svém standardním minimalistickém kartonovém balení, jako to dělá mnoho dalších výrobců podnikově zaměřených notebooků. Uvnitř krabice najdeme samotný notebook v kartonovém ochranném obalu a HP USB-C 65W adaptér.

Zajímavé je, že notebook má USB-C porty rovnou dva, oba dva podporují ThunderBolt 3, Power Delivery a DisplayPort 1.2 výstup. Zároveň vedle nich najdeme klasický HP DC jack konektor pro klasickou nabíječku, můžeme tak osadit oba dva UBS-C porty nějakou dokovací stanicí, externí grafickou kartou a notebook napájet adaptérem, pokud USB-C zařízení nepodporuje PD. A když už jsem nakousnul takto USB-C porty, projdu rovnou porty na stranách notebooku. Vedle USB-C portů najdeme velký HDMI výstup, ten je však poněkud bizarně pouze ve verzi 1.4b a jeden USB-A 5Gb/s port. Můžeme vidět i malou záslepku, ta kryje slot pro SIM kartu, což je relevantní, pokud si pořídíme verzi s LTE modemem, což testovaná konfigurace nemá.

Na druhé straně notebooku najdeme zbytek portů, bydlí zde úzký slot se čtečkou SmartCard čipových karet, druhý USB-A 5Gb/s port, 3,5mm audio combo jack a zdířka pro zámek Kensington.

Notebook má celokovové tělo, tedy spodní víko, šasi, horní víko displeje, vše je vyrobeno z hliníku, celkově tak působí poměrně odolně. Hmotnost není nijak vysoká, v závislosti na konfiguraci je typicky okolo 1,75kg, což není mnoho na 15,6" notebook s rozměry 359,5 x 233,6 x 19,2 milimetrů.

V horním víku displeje najdeme ZBook logo Z, HP logo zde není.

Po otevření notebooku se nám naskytne pohled na displej, v testovaném kusu bydlí UHD(3840x2160, ne není to 4K, je to UHD, byť sám občas používám termín 4K v kontextu UHD rozlišení, fakt dík výrobci televizí, nejdříve propagace HDMI, různých "HD" nesmyslů a teď tu máme zase různé termity ohledně rozlišení, grrrrr;poznámku smazat ve finální recenzi) panel, který má matnou povrchovou úpravu, 400 nitů podsvícení a 100% sRGB pokrytí. Bohužel jsem si nezapsal, jaký panel přesně notebook má, ale řekl bych, že papírově vše sedí. UHD na úhlopříčce 15,6" je tak trochu maso, ač velmi nerad, musel jsem použít 150% škálování, 100% je příliš i na mé oči. Možná by bylo zajímavé nabízet panel s 2560x1440 rozlišení, to by mohlo být použitelné i se 100% škálování na této úhlopříčce.

Nad samotným displejem najdeme světločivný senzor, dále dva mikrofony, 720p webkameru a IR kameru. Webkamera má mechanickou krytku, která kameru vypne, HP se tak povedlo implementovat stejné řešení, které nabízí již několik let společnost Lenovo na svých ThinkPadech, rozhodně zde volím palec nahoru, toto by mělo být standardní výbavou každého notebooku. Trochu to však kazí fakt, že IR kamera žádnou krytku nemá.

Nyní je čas podívate se na palmrest. Ten je kovový jako zbytek notebooku, najdeme zde klávesnici, otvory s reproduktory, čtečku otisků prstů(tentokráte není podivně v klávesnici jako u ENVY 17) a touchpad. Touchpad je klasicky celoklikací s podporou gest, přičemž jeho přítomnost nijak nevadí, za předpokladu, že notebook má TrackPoint a touchpad je vypnutý. TrackPoint je pak velmi příjemný na používání, co tolik příjemné není je umístění tlačítek TrackPointu, jsou jen dvě a celkem daleko, oproti ThinkPadům se jedná o nemalý nezvyk. Zároveň musím TrackPoint samotný pochválit, používal se mi lépe, než na DELL Latitudech.

Klávesnice má mnoho stavových LEDek, což je pozitivní fakt, najdeme zde LEDku Num Locku, Caps Locku, napájení, ztlumení mikrofonu, ztlumení reproduktorů, a Fn Lock. Bohužel v HP opět jedli vtipnou kaši a zapínací tlačítko bydlí mezi klávesami Print Screen a Delete. Proboha proč. Numerický blok je překvapivě normální, kurzorové klávesy jsou tradičně HP styl, tedy nahoru a dolů mají výšku jedné standardní klávesy dohromady, což není moc ergonomické. Jinak je klávesnice zcela OK, žádná další překvapení se nekonala, ale určitě by šla vylepšit.

Nemohl jsem odoloat a nepodívat se dovnitř notebooku. Případná rozborka je velmi snadná, stačí povolit jen pět šroubků a nějakým plastovým nástrojem opatrně odcvakat spodní kryt notebooku. Spodní víko je zevnitř místy oplastované, zjevně ochrana proti kontaktu se základní deskou, zkrat v notebooku nechceme. Spodní víko má perforace veprostřed, jelikož zde nasává hlavní ventilátor chladiče. Dostane se nám tak pohled na vnitřnosti notebooku.

Začnu v levé spodní části, zde totiž bydlí jeden M.2 2280 disk, bohužel postrádá chlazení, což je u pracovní stanice velmi mrzuté. Navíc můžeme osadit pouze jeden M.2 PCIe NVMe disk, takže na více disků můžeme rovnou zapomenout. Nad SSD bydlí druhý M.2 2242 slot, který slouží pro přídavný LTE modem, testovaná konfigurace ho však nemá a chybí i potřebné antény. Spodní část notebooku okupuje čtyřčlánková 56 Wh baterie, což není žádné terno, ale na ULV procesor jistě postačí.

Hned nad baterií najdeme třetí M.2 slot, tentokráte se jedná o kratší 2232 formát, ve kterém bydlí Intel AX201 WiFi 6 chipset, který je spíše fyzické rozhraní s anténami, WiFi chipset jako takový bydlí v procesoru. Část vnitřku zabírá chlazení a ventilátor, pasivní chladič je složený z dvou heatpipes, které odvádí teplo z procesoru přes GPU ven. Horký vzduch se tradičně vyfukuje do prostoru mezi tělem a displejem. Grafická karta NVIDIA Quadro P520 je k procesoru připojená přes čtyři PCIe Gen3 linky, přičemž se jedná víceméně o přeznačenou GeForce MX330/MX150 s 4GB GDDR5 5500 MHz VRAM a 18W TDP. Díky Quadro ovladačům můžeme získat lepší výkon v některých profesionálních aplikacích a také máme jisté záruky a certifikace ohledně funkčnosti daného software.

Mezi baterií a chladičem bydlí plechový kryt, který kryje dva DDR4 SODIMM sloty, zde najdeme osazené dva SK hynix 8GB DDR4-2667 CL19 moduly, které můžeme vyměnit za větší, pokud je to v budoucnu potřeba. Dva RAM sloty vnímám jako bonus, jelikož se poslední roky stále více objevují notebooky jen s jedním slotem, nebo s připájenou RAM.

Nyní něco málo k chování procesoru, Core i7-10510U má standardně 15W napájecí limit, ten je v ZBooku navýšený na 25 Wattů při dlouhodobé zátěži, takže všechna čtyři jádra boostují asi na 2,9-3GHz dlouhodobě. Krátkodobý boost má hodnotu padesát Wattů a všechna čtyři jádra jsou ochotná boostovat až na 3,7GHz, teplota vyskočí ihned na 99°C a tento stav nevydrží dlouho. Při provozu na baterii je maximální limit jen třicet Wattů, ale velmi rychle dojde ke snížení na patnáct.

BIOS

V rychlosti jsem omrknul i BIOS, notebook má totiž více voleb oproti standardním notebookům, najdeme zde mnoho možností zabezpečení, vzdálené správy a tak podobně. Vypíchnu však některé zajímavé volby, nejvíce mě zaujal fakt, že je možné zcela vypnout NVIDIA Quadro P520, testoval jsem tak v dvou nastaveních. Nejprve se zapnutou P520 grafikou a poté pouze s Intel UHD 620, které jsem přidělil maximum VRAM, nicméně jedná se pořád o několik let starou UHD 620 s relativně pomalou pamětí. Abych dokázal nabootovat ubuntu 20.04 s kernelem 5.8.3, musel jsem vypnout Fast Boot, HP Sure Recover a Secure Boot. HP oficiálně Linux na notebooku nepodporuje, ale o tom až v další kapitole.

Software

Na notebooku byla předinstalovaná hromádka software, mnoho HP nástrojů, ovladače, MS Office 365 demoverze a tak podobně. Systém jsem aktualizoval na verzi v2004, což se obešlo bez potíží, v době testování nebyla novější verze v2009 k dispozici.

Co se ostatního software týče, najdeme zde klasiku od HP, pro většinu uživatelů je nejrelevantnější HP Support Assistant, který poskytuje informace o zárucce, umožní stáhnout novější ovladače, BIOSy, diagnostiku a tak podobně.