Někteří čtenáři možná vědí, že s příchodem nových notebooků s procesory AMD Ryzen 4000 jsem měl tak trochu potíže do recenzí dotlačit výsledky nějakých výkonnějších Intel procesorů. Aktuálně zpracovávám nějaké blíže nespecifikované notebooky s CPU INTEL deváté a desáté generace. Zpoždění bylo tak trochu způsobeno dobou, jelikož během testování nových Ryzenů všichni výrobci čekali a někteří ještě čekají na testovací samplíky nových notebooků a ne všichni mají k dispozici starší modely ihned k zapůjčení.

Lenovo mělo nakonec k dispozici jeden levný IdeaPad ze standardní distribuce, jedná se tak o notebook, který si normálně koupíte v obchodě. Testovaný kus je zajímavý tím, že se jedná o nejlevnější notebook na trhu s šestijádrovým procesorem Intel Core i7-9750H, aktuálně se prodává za nějakých 23 600 Kč s DPH, existuje navíc verze asi o 200-300 Kč dražší s výkonnější GeForce GTX 1650(údajně je o cca 50% rychlejší). Hardware notebooku tedy vypadá následovně:

• Intel Core i7-9750H – 2,6GHz, Turbo až 4,5GHz, 12MB L3, 45W TDP, 6C/12T
• 1x16GB DDR4-2400 CL17 RAM
• NVIDIA GeForce GTX 1050 3GB GDDR5 Max-Q – 75W TDP
• LITE-ON CL1-4D128 128GB PCIe x2 NVMe SSD
• WD Blue WD10SPZX 1TB 5400 RPM 2,5“ SATA (SMR)
• 15,6“ 1920x1080 60Hz LCD
• Realtek RTL8821CE (802.11ac + Bluetooth 4.2)
• 3cell 45Wh baterie
• 135W napájecí adaptér
• Windows 10 Home v1909

Tradičně se podíváme na balení, příslušenství, samotný notebook(a to hlavně dovnitř) a také případný bundlovaný software. Jak jsem zmiňoval na začátku článku, jedná se o kus z běžné distribuce, žádný testovací kus.

Samotná krabice je kartonová a notebook samotný je zde bezpečně uložený v látkovém obalu, který je chráněn pěnovými vycpávkami. V krabici najdeme ještě papírovou příručku a záruční instrukce. Také zde najdeme Lenovácký 135W napájecí adaptér, který používá Lenovácký hranatý konektor, což znamená poměrně širokou kompatibilitu s různými notebooky a dokovacími stanicemi.

Nyní k samotnému notebooku, horní víko má kovově šedou barvu, v pravé části je pak logo společnosti. Rozměry notebooku jsou 363 x 254,6 x 23,9 milimetrů a hmotnost má dosahovat 2,2 kilogramu.

Co se portů týče, najdeme zde poměrně běžnou výbavu, vše je ale poněkud překvapivě na levé staně notebooku, vpravo je pouze zdířka pro zámek typu Kensington, což je přinejmenším zvláštní. Vlevo tedy najdeme napájecí konektor s informační LEDkou, vyklápěcí RJ45(je na něj pověšena Realtek 1Gb/s síťová karta), HDMI 2.0, dva USB-A 5Gb/s porty, 3,5mm audio combo jack a jeden USB-C 5Gb/s bez podpory PD nebo DisplayPortu. Vedle USB-C konektoru je ještě malé tlačítko, které slouží k vyvolání servisního menu, ze kterého můžeme vstoupit do nastavení BIOSu, spustit diagnostiku nebo změnit bootovací zařízení. Také je zde LEDka signalizující zapnutí notebooku, umístění není zrovna nejlepší.

Po otevření notebooku se nám naskytne pohled na modrou klávesnici. Ta má dle mého názoru několik neduhů, tím prvním je modré podsvícení, to není vůbec veselé na večerní používání. Dále nejsem moc nadšený ze slepení numerické části a zmenšených kurzorových kláves nahoru/dolů. A neposledně je zde zapínací tlačítko v místě, kde obvykle bývá klávesa Delete, takže pokud je uživatel navyklý stisknout Delete v tomto místě, uspí si tak notebook. Alespoň má klávesnice integrovanou Num Lock a Caps Lock LEDku.

Pod klávesnicí najdeme celoklikací touchpad, nebo spíše clickpad, ten samozřejmě podporuje gesta, která můžeme konfigurovat přímo ve Windows 10.

Nyní se na chvíli zastavím u displeje, Lenovo do notebooku osadilo velmý levný 60Hz FullHD panel, onkrétně se jedná o BOEhydis NT156FHM-N61. Tento panel barvami ani ničím dalším neoslní, je to prostě levný FullHD panel připojený přes eDP. Působí spíš jako starší levné TN panely, byť úhly pohledu jsou o něčo lepší, než u starších LCD podobného typu.

Nad LCD panelem se nachází 720p 30FPS webkamera, která má dokonce mechanickou krytku zabudovanou od výrobce. Lenovo používá ThinkShutter u dražších ThinkPadů, nicméně v IdeaPadu se jedná opravdu o mechanickou krytku, která webku jen zakryje, u ThinkPadů je v posuvné páčce i přepínač, kterým se kameru zcela vypne, zatímco u IdeaPadu běží dál i když je zakrytá.

Nyní je čas podívat se dovnitř notebooku, což je velmi jednoduché, stačí ze dna vyšroubovat celkem jedenáct šroubků a poté nějakým plastovým nástrojem opatrně odcvakat plastové zobáčky, které toto dno drží.

Po odklopení se nám naskytne pohled na vnitřnosti notebooku, vpravo vedle ventilátoru můžeme vidět prázdný prostor, škoda, že tam Lenovo neumístilo třeba další dva USB porty a čtečku SD karet, prostor na to je, nejspíše se jedná o snížení nákladů.

V notebooku jsou dva disky a oba dva můžeme snadno vyměnit, PCIe NVMe SSD je připojeno přes dvě Gen3 linky, jedná se totiž o velmi levné LITE-ON SSD s poměrně nízkou kapacitou 128GB, ale na systém a programy je to OK, vysoký výkon ovšem čekat nemůžeme. Disk je navíc je 42mm dlouhý a sedí v prodlužovací redukci, můžeme tak upgradovat až na 80mm dlouhé disky.

SATA disk od WD je bohužel typu SMR, takže nějaký super výkon nečekejme. Disk jsem dočasně vyměnil za Samsung SSD 850 Pro 1TB, jelikož na něm mám celou Steam knihovnu a testovací software, kopírovat to vše na plotnu by trvalo příliš dlouho a bylo to velmi pomalé. Pokud plánujete tento SATA disk vyměnit, doporučuji předtím demontovat i M.2 disk, protože flex kabel od SATA disku bydlí pod M.2 diskem a nezkušený uživatel by kabel mohl snadno utrhnout.

Vedle M.2 SSD se nachází druhý M.2 2232 slot, ve kterém najdeme WiFi chipset od Realteku, ten umí maximálně standard 802.11ac a Bluetooth 4.2, obě dvě antény vedou do displeje, takže zisk signálu by měl být poměrně rozumný.

V dolní části notebooku najdeme stereo reproduktory a také tříčlánkovou baterii s kapacitou 45Wh, což není mnoho, ale na pár hodin to jistě vystačí.

Nad baterií se nachází maličký hliníkový chladič a také větší krycí kus hliníku. Pod malým chladičem se nachází PCH chipset Intel HM370, ten poskytuje PCIe linky pro připojení WiFi, ethernetu, USB, SATA a M.2. Grafická karta je připojena přímo do procesoru.

Vedle chipsetu se pod kovovou krytkou nachází jeden jediný DDR4 SODIMM slot, ve kterém byl osazen jeden modul od Samsungu, konkrétně Samsung M471A2K43DB1-CTD 16GB DDR4-2666 CL19. Přijde mi poněkud bizarní, že má notebook takto 1x16GB paměti, procesor tak bude v mnohých testech trpět díky jednokanálovému zapojení paměti. Navíc paměť běží s propustností 2400 MT/s, více nastavit nijak nejde, přitom procesor 2667 MT/s normálně podporuje. Pod SODIMM slotem navíc můžeme vidět připravené pozice pro paměťové čipy, Lenovo totiž nabízí konfigurace s 4GB připájenou RAM, resp. typicky v dual-channelu s další pamětí, například 4+4 či 4+8. Určitě by bylo lepší, kdyby měl notebook připájeno třeba 8GB RAM a druhý 8GB SODIMM by byl ve slotu, ale bohužel je to řešeno takto. Technicky vzato je možné upgradovat na 1x32GB SODIMM, ale nejsem si jistý, zda to bude v notebooku fungovat a zda si s tím CPU poradí.

Nad RAM můžeme vidět chladič procesoru a grafické karty, chlazení je pro obě komponenty společné a skládá se ze dvou měděných heatpipes, pasivní části a dvou ventilátorů. Horký vzduch se vyfukuje do prostoru mezi tělem a displejem notebooku.

Intel Core i7-9750H je svým způsobem přeznačené Core i7-8750H, stejné množství jader, cache a tak podobně, pouze frekvence se lehce liší. Základní frekvence procesoru je 2,6GHz, přičemž jednojádrový boost dosahuje až 4,5GHz. TDP je nastaveno na 45 Wattů, ale tradičně se tato hodnota nedodržuje, na velmi krátkou dobu může tento limit vyskočit až na 90 Wattů, poté se tento limit sníží na 45 Wattů a po chvilce v zátěži klesá na 35 Wattů, kde zůstane, pokud je procesor hodně vytížený. Výkon tak bude horší, než v noteboocích, které CPU podrží a uchladí v 45W limitu. Frekvence všech jader v AVX2 zátěži klesá na 2,5-2,6 GHz, nicméně procesor má právě oněch 35 Wattů napájecí limit.

NVIDIA GeForce GTX 1050 3GB Max-Q je poněkud zvláštní notebooková grafická karta, do procesoru je připojena překvapivě přes šestnáct PCIe Gen3 linek. Grafické jádro má aktivních 768 shaderů, přičemž normální GTX 1050 2/4GB mají 640. Nicméně toto je kompenzováno ořezáním šířky paměťového řadiče na 96-bitů, což snižuje propustnost GDDDR5 pamětí na 84 GB/s. Hlavním problémem bude tedy 3GB VRAM, GTX 1650 s 4GB VRAM je vhodnější GPU, proto může mít smysl připlatit asi 200-300 Kč za model s GTX 1650.

Software

Na notebooku nečekaně najdeme i od výrobce předinstalovaný software mimo samotné Windows 10 Home v1909. Před samotným testováním jsem provedl upgrade NVIDIA ovladačů z verze 436.30 na verzi 446.14 aby byl DOOM Eternal veselý. Na notebooku kupodivu prakticky není bloatware kromě McAfee LiveSafe, který jsem poslal pryč.

Lenovo Vantage

Za zmínku stojí v podstatě jen Lenovo Vantage, což je nástroj, který uživatelů ThinkPadů a dalších notebooků společnosti Lenovo jistě mnozí čtenáři znají. V Lenovo Vantage je možné aktualizovat ovladače, BIOS, zjistit stav záruky, konfigurovat baterii a tak podobně.