Když Lenovo ohlásilo ThinkPad A485, ihned jsem poptával u svého oblíbeného dodavatele, kdy bude dostupný u nás, jaké budou ceny a tak podobně. A rovnou jsem také jednu custom konfiguraci objednal. Původně byla dodací lhůta 14 dní, ale nakonec se to protáhlo na celý měsíc. Konfigurace, kterou jsem testoval, vypadá následovně a vyšla asi na 30 000 Kč bez DPH:

• AMD Ryzen 7 Pro 2700U – 2,2GHz, Turbo až 3,8GHz, 4C/8T, 4MB L3 cache, 15W TDP
• AMD Radeon RX Vega 10 Mobile (640 shaderů)
• Micron 2x8GB DDR4-2667 CL17 RAM
• Samsung PM981 512GB PCI-E NVMe M.2 x2
• Realtek RTL8822BE AC Wi-Fi + Bluetooth 4.2
• 2x Realtek RTL8168/8111 PCI-E Gigabit Ethernet
• 14“ 1920x1080 IPS LCD
• 720p webkamera s ThinkShutter
• Podsvícená klávesnice s trackpointem
• 48Wh baterie – 2x24Wh
• Windows 10 Pro v1803

Když jsem konfiguraci poptával a objednával, nevěděl jsem, jaké SSD přesně v notebooku bude, to samé platí o RAM a dalších komponentách. Požadoval jsem 512GB PCI-E NVMe SSD, 2x8GB DDR4 RAM, matné FHD LCD a Wi-Fi, která zvládá standard 802.11 ac. Když nenápadný balíček dorazil, byl jsem celkem příjemně překvapen.

Lenovo použilo OEM SSD od Samsungu, konkrétně Samsung PM981 512GB, což není zlé SSD. Papírově má dosahovat až 3000 MB/s při sekvenčním čtení a až 1800 MB/s při sekvenčním zápisu. SSD má sice čtyři linky Gen3, ale bohužel je připojeno pouze dvěma linkami, což znamená maximální propustnost 2000 MB/s, přičemž něco spolkne režie.

Také mě překvapily paměti, jedná se totiž o 2667 MHz moduly, nicméně reálně jedou pouze na 2400MHz a není možné to v BIOSu změnit. Celkem by mě zajímalo, zda by fungovaly nějaké lepší paměti, které podporují XMP, ale obávám se, že spíše ne.

Wi-Fi chipset je od Realteku, stejně tak gigabitové síťové karty. Ano, ThinkPad A485 má v sobě dvě síťové karty. Nevím přesně proč, mám pocit, že Realtek chipset neumí úplně dobře passtrough MAC adres, a tak tam Lenovo prostě přidalo druhý adaptér. Jedna síťovka je přivedena do RJ45 konektoru a druhá do proprietárního konektoru, který je vedle USB-C konektoru a používá se v kombinaci s Lenovo Basic dokovací stanicí.

Efektivně tak máme v notebooku dva gigabitové interfejsy, navíc každý z nich je připojen přes jednu PCI-E 2.0 linku a je možné je používat oba najednou! Pokud navíc máte nadbytečný proprietární kabel, který se dává například ke Carbonům X1, nepotřebujete pak používat dok pro druhý adaptér.

ThinkPad A485 má podobně jako T480 dvě baterie, přičemž jednu z nich můžeme uživatelsky za chodu vyměnit a zvýšit tak výdrž na baterii bez nutnosti notebook hibernovat, baterii vyměnit a poté probouzet. V tomto kusu jsou dvě tříčlánkové 24Wh baterie, můžeme ale pořídit i kombinace 24+48 a 24+72 Wh. 48Wh a 72Wh baterie jsou šestičlánkové a notebook zvedají do výšky. Co se týče napájecího adaptéru, v balení byl standardní Lenovácký USB-C 65W adaptér.

A když už se bavíme o bateriích, samozřejmě jsem se podíval dovnitř. Notebook se rozebírá úplně stejně jako ThinkPad T480, tedy stačí vyndat baterii, odšroubovat všechny spodní šroubky a odcvaknout několik zobáčku v místě baterie. Poté můžeme celý kryt odklopit a naskytne se nám pohled na celé vnitřnosti notebooku.

Zde pak můžeme vyměnit první baterii, oba SO-DIMM moduly, PCI-E NVMe SSD, Wi-Fi chipset či WWAN/GPS/LTE kartu. Procesor je bohužel po vzoru Intelu v BGA provedení připájený na základní desce. Servisovatelnost notebooku je velmi dobrá, výměna klávesnice je výrazně jednodušší než u konkurenčního Latitude 5495 a už teď mohu prozradit, že ThinkPad A485 má podstatně tišší chlazení v maximální zátěži. Bohužel je zde i jeden háček a tím je kabel, který krmí NVMe SSD. Lenovo používá stejnou klec pro M.2 disk, jakou najdeme v ThinkPadu T480, bohužel použitý kabel protáhne pouze dvě PCI-E Gen3 linky, takže SSD má jistý handicap. V tomto ohledu má navrch Latitude 5495, kde je SSD připojeno čtyřmi linkami Gen3.

Grafická karta je v tomto modelu integrovaná přímo v Ryzen 7 PRO 2700U SOC, jedná se o mobilní Vegu 10, která má k dispozici 640 shaderů, GPU může tikat až na 1300MHz a jako paměť slouží systémová RAM, do které přistupuje stejnou rychlostí jako CPU, tedy okolo 32-35GB/s v závislosti na úloze. Framebuffer je pak nastaven na 1GB a nelze nijak změnit, zda se změní pokud osadíme třeba jen 8GB RAM jsem nezkoušel. Trochu mne mrzí, že paměti nejedou na 2667MHz efektivně, mohlo by to zajímavě zrychlit iGPU, nicméně AMD oficiálně udává, že mobilní Ryzen 7 PRO 2700U podporuje maximálně DDR4-2400 RAM.

Nyní se podíváme na displej, poptal jsem model s matným FullHD LCD a 720p webkamerou, kterou je možno zakrýt zabudovanou krytkou, Lenovo jí říká ThinkShutter. Displej je matné FullHD LCD, konkrétně se jedná o panel LG LP140WF6-SPB7. Tento panel má velmi slušný jas, údajně má dosahovat 250 cd/m2 a vyrábí se někdy od roku 2016.

Jedná se o lepší panel, než jaký jsem měl v Latitudu 5495, tady má Lenovo malé plus. U T480 je možné poptat i 2560x1440 panel s ještě vyšším jasem, zda je to možné i u A485 netuším, ale protože oba notebooky používají eDP připojení a stejné panely, nevidím důvod, proč by nemohl být použit QHD panel. Jedná se o rozumnější rozlišení než 4K při 14“ úhlopříčce. ThinkPad A485 nelze pořídit s Intel IR kamerou, tedy alespoň to Lenovo na svých stránkách nenabízí.

Klávesnice je klasická ThinkPadí, resp. téměř nezměněná od roku 2012, kdy Lenovo přišlo s chiclet klávesnicemi. Jedni tuto změnu nenávidí a druzí s tím nemají problém. Já patřím do druhé skupiny, používám starý Thinkpad W530, který má víceméně stejnou klávesnici a tak jsem se na A485 cítil jako doma, klávesnice je až na drobnosti totožná a pohodlná, stejně tak TrackPoint je mi velmi blízký. Chybí mi ale ThinkLight, rád totiž v některých situacích použiji raději přisvícení okolí, než jen samotnou klávesnici. Nejedná se ale o zásadní problém.

Mezi další chybějící drobnost bych zařadil dedikovaná tlačítka na řízení hlasitosti jako to má W530, nicméně A485 má alespoň v těchto klávesách LEDky a jde tak poznat, zda je zvuk nebo mikrofon ztlumený. Větší výtku si pak zaslouží klávesa PrintScreen, která se pořád nachází mezi pravým Altem a Controlem, takže si ho vždy přemapuji na kontext menu, přičemž zkratka Alt+PrintSc zůstane funkční. Myslím si, že Lenovo by klidně mohlo předělat bloky s funkčními klávesami po vzoru starších ThinkPadů a přitom zachovat chiclet klávesnici, mnoho lidí by to jistě ocenilo. Nicméně pokud máte notebook 90% času v dokovací stanici, nejspíš vás to trápit vůbec nebude.

Vedle klávesnice pak najdeme čtečku otisků prstů, lze ji samozřejmě použít i pro autentizaci před zavedením operačního systému, ale o tom si řekneme více v kapitole o možnostech zabezpečení.

Nyní zbývá obhlédnout portovou výbavu ThinkPadu A485. Je víceméně totožná s ThinkPadem T480, nicméně nenajdeme zde Thunderbolt 3 v jednom USB-C portu. Oba USB-C porty dle Lenova slouží jako „2 x USB 3.1 Gen 1 Type-C (PowerDelivery, DisplayPort 1.4, Data transfer)“. Z toho usuzuji, že by mělo být možné připojit dva monitory skrze USB-C DisplayPort porty a jeden přes HDMI 2.0. Bohužel aktuálně nemám k dispozici monitor s USB-C DP vstupem nebo redukce z USB-C na DP a tak jsem tuto hypotézu nevyzkoušel.

Začneme tedy na levé straně, když už jsem nakousnul USB-C porty. Na této straně najdeme dva USB-C porty, které mohou sloužit jako USB 3.1 Gen1 porty, lze přes ně A485 napájet a umí nativně DisplayPort. Vedle druhého USB-C portu nalezneme proprietární ethernetový konektor, který slouží primárně v kombinaci s Lenovo Basic dokovací stanicí.

Zde se opět musím zastavit, protože toto dokování je mnohem veselejší, než jaké používá Dell u Latitudů generace Kaby Lake a novějších. Dell používá jeden USB-C konektor, kterým tahá všechno. Kabel navíc není nijak fixovaný, stačí se na něj špatně podívat, bouchnout do stolu, omylem do něj strčit a dok se Vám odpojí. Samozřejmě jsem narazil na různé další trable, ale to není tématem tohoto článku a nejspíše někdy sepíšu samostatný blogový příspěvek „Jak jsem rozesmut z Dellovských USB-C dokovacích stanic“.

Lenovo také odstranilo klasický port replikátor, nicméně nabízí dok, který se chová podobně, notebook tak napevno zafixujeme do doku a nasuneme poté přímo do notebooku dva USB-C konektory společně s proprietárním ethernetem. Je to poměrně jednoduché a funkční, nehrozí navíc žádné náhodné odpojování. Toto řešení se mi líbí mnohem více, než to od Dellu a také zatím lépe funguje. Nevýhodou je, že je potřeba udělat dva kroky, notebook zacvaknout do doku a posunout plast, který zasune konektory do notebooku. U starých doků totiž stačilo notebook jen zacvaknout do doku.

Vedle této sady konektorů pak najdeme výdech chlazení a také je zde prostor pro čtečku SmartCard, která v tomto modelu není osazena a proto zde najdeme pouze plastovou záslepku.

Na pravé straně nalezneme zbytek portů, ten čítá dva USB 3.0 porty, jeden RJ45 port, čtečku SD karet a HDMI 2.0 výstup. Také zde nalezneme zdířku zámku Kensington.

Pod baterií pak najdeme slot pro SIM kartu, který najde využití v kombinaci s WWAN/GPS/LTE kartou.

Neposledně se sluší zmínit hmotnost notebooku a adaptéru. Dle kuchyńské Ikea váhy má ThinkPad A485 hmotnost 1675 gramů, což je o 11 gramů více, než ThinkPad T480. Nicméně nejedná se o nějaký zásadní rozdíl. Adaptér pak váží 344 gramů, jedná se o stejný typ adaptéru, jaký je přikládán k T480. Pro lepší přehlednost jsem umístil hmotnost některých testovaných notebooků do grafu níže.