Lenovo ThinkPad T14 Gen4 je takovou klasikou na poli business class notebooků, nabízí zajímavý poměr mezi mobilitou a možností pracovat na samotném notebooku. Osobně vnímám menší stroje jako typicky s horší ergonomií, nejvíce trpí notebooky s "kreativním" rozložením klávesnice či absencí TrackPointu.

Nicméně ThinkPad T14 Gen4 TrackPoint má a to dokonce včetně tří fyzických tlačítek, není tu tedy žádný pokus v jejich integraci do touchpadu. Možná to některým zní jako kdybych byl v nějaké církvi TrackPointistů šestého dne, což není vůbec nepravda.

Dnešní model je postaven na platformě AMD Phoenix, nabízí tak mobilní procesor využívající architekturu Zen4 a integrovanou grafickou kartou založenou na RDNA3 architektuře. Samozřejmě existuje i varianta notebooku s procesory Intel třinácté generace a přídavnou dGPU společnosti NVIDIA, i na takový model se plánuji podívat.

Testovací kus mi poskytla společnost M Computers, která se zabývá prodejem hlavně Lenovo produktů. Stejnou konfiguraci aktuálně na jejich eshopu nenajdete, jelikož testovaný kus byl bez OS, ale prakticky stejný model i s licencí na Windows 11 Pro lze pořídit za nějakých 36 000 Kč s DPH, v ceně je navíc tříletá Premier záruka oproti standardní Carry-In.

Testovací konfigurace vypadala následovně:

• AMD Ryzen 7 PRO 7840U 8C/16T - 3,3GHz, Turbo až 5,1GHz, 16MB L3 cache, 25W TDP, 4nm
• 32GB RAM LPDDR5-6400 CL-19-15-17-34 1T
• AMD Radeon 780M
• 14" BOE NE140WUM-N6G, 1920x1200, IPS, 60 Hz, 45% NTSC, 300 nitů jas
• Samsung PM9A1 1TB M.2 2280 PCIe NVMe Gen4 x4
• Qualcomm Atheros QCNFA725 WiFi 6E (802.11ax + Bluetooth 5.2)
• 65W USB-C adaptér
• Windows 10 Pro (22H2)

Já jsem se rozhodl testovat s Windows 10, potřeboval jsem otestovat, zda na tomto modelu desítky poběží bez problémů a zda nenarazím na nějaké potíže s výkonem procesoru, jako třeba na ThinkPadu P15v Gen3, kde boostování CPU fungovalo korektně ve Windows 11, ale ve Windows 10 nikoliv.

Některé čtenáře tak potěším informací, že Windows 10 lze na ThinkPadu T14 Gen4 provozovat naprosto bez problémů, vše je funkční, snad mimo situaci, kdy chcete využít Microsoft Pluton, to je bezpečnostní funkce spíše pro Windows 11, nicméně není problém použít TPM 2.0.

Notebook ke mě dorazil ve své standardní kartonové krabici, Lenovo chce šetřit přírodu a tak jsou všechny výplně z různých papírových a recyklovaných materiálů, což je hezké. Uvnitř krabice nenajdeme nic speciálního, primárně je zde samotný ThinkPad a 65W USB-C napájecí adaptér, který je posledních pět let stejný.

ThinkPad T14 Gen4 má rozměry 317 x 226 x 18 milimetrů a dosahuje hmotnosti 1,39 kilogramu. Na poli 14" strojů je to taková klasika, byť tento model vzhledově připomíná nižší řadu L, je to vidět na použitých materiálech, zapínacím tlačítku a dalších částech jako třeba barva plastů. Když jsem si vedle sebe položil ThinkPad L15 Gen4 a tento T14 Gen4, opticky mi přišly jako ze stejné řady, což mi přijde podivné, jelikož to deklasuje vyšší řadu T.

Horní víko notebooku je plastové, najdeme zde logo Lenovo a ThinkPad se svítící červenou LEDkou v písmenu i, která signalizuje zapnutí notebooku, nebo dýchá při uspaném stavu.

Portová výbava zaznamenala krok zpátky oproti předchozím generacím vyjma T14 Gen3, která započala konec mechanického dokování. Ano, Lenovo z nějakého důvodu došlo k názoru, že slušně fungující mechanické dokovací stanice, které využívaly dva USB-C porty a nativní ethernet jsou špatné a rozhodli se zahodit podporu tohoto řešení. Novější modely tak můžeme dokovat pouze za pomoci kabelových doků, což je dle mého názoru škoda.

Na levé straně notebooku najdeme primární část portové výbavy, zcela vlevo se nachází RJ45 konektor připojený do Realtek gigabitového čipsetu. Vedle najdeme USB-C port, který nabízí podporu USB4, to znamená 40Gbps propustnost, DisplayPort 1.4a a nabíjení. Druhý USB-C port taktéž umí notebook nabít, má DisplayPort 1.4a, ale nabízí jen USB 3.2 Gen 2 10Gb/s konektivitu. Vedle dvou USB-C portů se nachází velký HDMI 2.1 výstup, USB-A 5Gb/s port a 3,5 mm combo audio jack.

Na pravé straně pak najdeme zbylou výbavu ve formě zdířky pro zámek typu Kensington, druhý USB-A 5Gb/s port, výduch chlazení a čtečku SmartCard.

Oproti některým starším ThinkPadům zde není podpora mechanického dokování a byl jsem překvapen, že oba dva USB-A porty podporují pouze 5Gb/s rychlost, ale není to nějaký zásadní problém. Pozitivní je, že ThinkPad T14 Gen4 má alespoň jeden USB4 port.

Po otevření notebooku nás přivítá klasická chiclet ThinkPadí klávesnice. Ta doznala jemných změn oproti původní variantě z roku 2012, ale nadále se na ní píše velmi příjemně. TrackPoint je výborný a zůstala i fyzická tlačítka, nekoná se tak trolling s jejich výměnou za dotyková. Klávesnice má podsvícení řešené LEDkami v bílé barvě. Klávesnice má ještě bílé LEDky signalizující stav Caps Locku, ztlumení zvuku, mikrofonu a stav FnLocku.

Nad klávesnicí se nachází reproduktory a zapínací tlačítko, které má v sobě integrovanou čtečku otisků prstů.

Jedním z lákadel ThinkPadu T14 Gen4 je i displej, hlavně díky poměru stran 16:10, přičemž testovaný kus využívá 14" panel s rozlišením 1920x1200 pixelů a maximálním jasem 300 nitů. Tento panel je použitelný, ale existují samozřejmě i lepší displeje, notebook lze objednat s dotykovou variantou, nebo kvalitnějším IPS panelem, který má také 1200p rozlišení, ale nabídne jas 400 nitů a 100% sRGB barevného pokrytí.

Navíc existují možnosti ještě lepšího IPS panelu s rozlišením 2240x1400 pixelů a na vrcholu se nachází OLED panel s rozlišením 2880x1800 pixelů. Nicméně v retailu najdeme většinou běžnější 1200p panel, lepší displeje jsou na objednávku.

Nad displejem sídlí 720p webkamera a IR kamera, přičemž je zde i známá krytka ThinkShutter, která kameru nejen kryje, ale navíc i vypne. Kdo chce, může si v rámci vlastní objednávky nakonfigurovat i 1080p kameru a dokonce i webkameru s rozlišením 5 Megapixelů.

Nyní je čas podívat se na spodní víko, to drží na místě celkem sedm šroubů a poté hlavně různé plastové klipsny po obvodu těla notebooku. Tradičně tak doporučuji opratrnost při rozebírání a nějaký veselý plastový nástroj k tomu. Pozor také na šuplík pro SIM kartu, ten je zapotřebí vymontovat předtím, než z notebooku začnete odebírat spodní víko.

Spodní víko je celé plastové, najdeme v něm pouze průduchy, která slouží hlavně pro přístup vzduchu k hlavnímu ventilátoru.

Po odklopení spodního víka se nám naskytne pohled do útrob notebooku, oproti předchozím generacím zde najdeme určité změny. Některé jsou pozitivní, ale bohužel i nějaké negativní. Spodní části notebooku dominuje čtyřčlánková baterie s údajnou kapacitou 52,5 Wh, což je technicky vzato upgrade oproti předchozí 51Wh baterii.

V pravé části si můžeme všimnout lehce pozitivní změny, primární M.2 slot poskytující čtyři PCIe Gen4 linky má dokonce měděný chladič, pozitivní je, že funguje lépe, než předchozí řešení, kdy se teplo z SSD vsakovalo do základní desky. Pod chladičem jsem našel Samsung SSD PM9A1a 1TB, což je velmi slušné PCIe Gen4 SSD.

Hned vedle hlavního M.2 2280 slotu najdeme druhý M.2 2242 slot, který je určený pro 4G/5G modem, ten v testovacím modelu osazený není. Třetí M.2 2230 slot pro WiFi kartu nenajdeme, Lenovo se rozhodlo WLAN modul na desku připájet, což znemožňuje jeho výměnu za nějaký jiný. Konkrétně byl připájen čipset Qualcomm Atheros QCNFA725 podporující WiFi 6E a Bluetooth 5.2.

Chladič procesoru má dvě heatpipe a jeden ventilátor, bez potíží si poradí s osmijádrovým procesorem AMD Ryzen 7 PRO 7840U, ten má standardní limit 28 Wattů, ale ThinkPad T14 Gen4 překvapivě drží 25W dlouhodobě při CPU zátěži, pokud společně s CPU zatížíme nějak více i integrovaný Radeon 780M, tak se udrží limit 28 Wattů.

AMD Ryzen 7 PRO 7840U je tak trochu iterací předchozích modelů, podobně jako předchozí modely i tento kousek nabídne osm fyzických jader se SMT, ale všechna CPU jádra jsou postavena na nové Zen4 architektuře, integrovaný Radeon 780M využívá RDNA3 architekturu, ale zkrátka ho drží napájecí limit notebooku.

Rovnou mohu prozradit, že notebook je příjemně tichý i v zátěži, 25 Wattů není žádná šílená hodnota, ale i tak Ryzen 7 PRO 7840U poskytuje velmi dobrý výkon, přičemž hlučnost v zátěži se pohybuje někde v rozpětí 28-33 dB, tedy alespoň dle zběžného měření na telefonu. Ventilátor navíc nevydává žádné podivně rušivé zvuky, což je také plus.

Bohužel, ThinkPad T14 Gen4 má pájenou RAM, je možné objednat konfiguraci s 8, 16 nebo 32GB RAM. Pokud chcete 64GB RAM, je to možné pouze u ThinkPadu P14s Gen4, což je to samé co T14, ale má vyšší úroveň záruky, ISV certifikace a možnost použít profesionální variantu ovladačů pro iGPU. Zajímavé jsou použité paměti, Lenovo se totiž přiznává k pájení LPDDR5X-7500, jenže jsou z nějakého důvodu zpomalené na 6400 MT/s.

U Intel varianty je to ještě horší, tam jsou stejné LPDDR5X-7500 zpomalené dokonce na 4800 MT/s. Zajímavé je, že Intel varianta může mít dokonce i starší systém, kdy máme paměť pájenou a k tomu jeden slot, v takovém případě se používají DDR5-5200 paměti, nebo dokonce i starší DDR4-3200. AMD verze mají pouze pájené LPDDR5-7500 běžící na 6400 MT/s.

Na chvíli se zastavím u BIOSu/UEFI rozhraní, to totiž doznalo určitých změn, které by měl případný kupující znát. Osobně vnímám spíše negativně fakt, že už je k dispozici jen nové klikací GUI, to jde ovládat i klávesnicí, ale starší "Phoenix-style" BIOS byl dle mého názoru přehlednější a vše se v něm dalo nastavovat klávesnicí o něco rychleji.

Mezi relevantní volby je možnost nastavit si kolik paměti se přidělí integrované grafické kartě, já jsem testoval s 4GB VRAM, pro lehce lepší výkon v hrách, ale standardně nastavuji na všech AMD ThinkPadech 1GB, jelikož je to typicky nejnižší hodnota, zbytek paměti si grafika alokuje dynamicky.

Další trolling najdeme v nastavení sítě a to sice jakési Lenovo Cloud Services a passtrough MAC adresy. Passtrough MAC adresy mi přijde jako zajímavá funkce do firemního prostředí, pokud by spolehlivě fungovala, ale je možné, že za nefunkčnost mohou Windows 10, Windows 11 jsem na notebooku netestoval.

Sekce Security je velice důležitá, pokud chceme úspěšně nainstalovat Windows 10. Prvně zde vypínám TSME, což je šifrování RAM, které má negativní dopad na výkon, ale může být relevantní pro prostředí, kde se klade důraz na nejvyšší zabezpečení. V sekci Secure Boot je potřebova povolit volbu "Allow Microsoft 3rd Party UEFI CA" jinak nebude možné Instalátor s Windows 10 ani nabootovat, natožpak nainstalovat. Tato volba je od výrobce vypnutá, protože Windows 11 jsou nejlepší operační systém aktuálně k mání a jiné OS, které by uživatel chtěl nainstalovat neexistují.

Neposledně doporučím BIOS a boot menu zaheslovat, stejně tak po instalaci OS vyčistit celé boot menu, vyhnete se tak nechtěnému USB/PXE/Lenovo Cloud bootu a pokud Vám někdo notebook ukradne, tak ho vytrolujete, protože nebude mít možnost z čehokoliv nabootovat.

Samozřejmě Lenovo primárně doporučuje Windows 11, důvod proč tolik řeším provoz Windows 10 je ten, že jsou situace, kdy prostě jedenáctky nechcete. Windows 10 jsou pořád podporované a je pozitivní, že běhají i na Zen4 hardwaru bez potíží. Byl jsem příjemně překvapen, že vlastně vše fungovalo bez potíží, nenarazil jsem na žádné trable ohledně výkonu či ovladačů.

Vlastně jen jedna malá drobnost, pokusil jsem se nainstalovat generické ovladače grafické karty přímo od AMD, což bohužel skončilo chybou. Musel jsem tak použít ovladač přímo od Lenova, který je datovaný k sedmnáctému srpnu 2023, což je rozumně nové a funkční řešení. Jak se to chová ve Windows 11 nevím, jelikož jsem to nezkoušel.

Všechny testy tak probíhaly ve Windows 10 Pro v22H2 s BIOSem verze 1.13.

Za zmínku stojí i program Lenovo Commercial Vantage. V tomto programu můžeme zjistit stav záruky, konfigurovat některé vlastnosti klávesnice, zvuku a tak podobně. Nechybí možnost aktualizovat ovladače, BIOS a další firmwary, například USB-C řadiče či firmwaru SSD, pokud je přímo od Lenova.