Mezi klíčové cíle nového ReFS patří na prvním místě odolnost proti výpadkům různého typu (resiliency), tedy především schopnost samoopravy, samozřejmě za přispění softwarové vrstvy, která bude umět využívat data na příslušném datovém svazku uložená, aby bylo na základě čeho data opravit, pokud dojde k jejich poškození. Opravování souborového systému by v případě potřeby mělo běžet za chodu bez nutnosti uvedení svazku „do offline“ (dojde nanejvýš k izolaci vadného místa po dobu jeho opravy, ale svazek zůstane dostupný).

Mezi další vlastnosti patří zachování funkcí a možností (nikoli přímo kompatibility), které má dnešní NTFS (prostě proto, že už jsou na to programy a uživatelé zvyklí). Neméně zajímavé to bude i s podporovanými kapacitami, samotný formát bude podporovat kapacitu o velikosti bez jednoho až 2⁷⁸ bajtů (256 ZiB neboli něco přes 302 miliónů petabajtů) při velikosti clusteru 16 KiB, nicméně ve Windows to bude omezeno na 2⁶⁴ bajtů (16 EiB alias skoro 18,5 exabajtů) a velikost jednoho storage poolu bude nejvýše 4 PiB. Stejně tak velký bude moci být největší soubor a stejně tolik může být na svazku také složek a stejně tolik může být souborů v jedné složce, což se rovná neomezenému množství, protože dřív, než vyprší limit souborů na složku nebo složek, tak dojde kapacita. Limit délky jména souboru byl stanoven na 32K (32 768) unicode znaků, ovšem do této délky se musí vejít i celá cesta k souboru.

Ještě krátce k té odolnosti, v povídání manažera vývoje Storage and File System teamu (jistý pan Surendra Verma) nás zaujal způsob přepisování souborů. Dnes, když upravíte nějaký soubor a přepíšete jím původní, prostě původní data skutečně přepíšete novým souborem, takže se může klidně stát, že při výpadku nebudete mít ani nový, ani starý soubor. ReFS si tohle hlídá a data zapisuje i při přepsání souboru fyzicky na jiné místo, takže dokud není jistota, že nový soubor je korektně zapsán, původní místo se neuvolní a starý soubor bude nadále k dohledání.

Windows 8 - Storage Spaces

„Pokrevním bratrem“ ReFS bude ve Windows 8 funkce „Storage Spaces“, která bude navíc dostupná i v klientské verzi operačního systému, byť pouze s NTFS. V podstatě půjde o něco podobného, co jste mohli znát z Windows Home Serveru: haldu úložišť si v systému „hodíte na hromadu“ a uděláte z toho jedno velké dynamické úložiště s mnoha možnostmi (zrcadlení, přidávání kapacity za chodu, výměna disků také v podstatě za chodu…). S ReFS to v serverové verzi operačního systému dostane další rozměr, kdy bude celá tato legrace zaměřena především na jistotu uchování dat.

Nyní k záporným vlastnostem. Tou první bude skutečnost vyplývající ze zaměření na serverové prostředí: ReFS bude zatím dostupný pouze pro Windows 8 Server. Windows 8 (klient) nebude umět s tímto souborovým systémem pracovat, nicméně po síti se samozřejmě dostane na data uložená a nasdílená na Windows 8 Serveru.

Druhá vlastnost je nemožnost bootování z úložiště naformátovaného ReFS. Surendra Verma k tomu říká, že to bude postupné – nejprve dojde na podporu v serveru, poté na podporu v klientském OS (Windows 9? ;) a až pak se bude moci z takového svazku bootovat. Nám to silně připomíná historii GUID Partition Table (GPT). Nejprve to Microsoft použil v serverové verzi svého operačního systému, poté se to dostalo do klientské verze (poprvé ve Windows XP Professional x64) a až později bylo možné z disku rozděleného přes GPT bootovat (a to ještě jen na počítačích s EFI).

Další ne úplně sympatická věc: nebude možné jednoduše překonvertovat NTFS svazek na ReFS, tak jako je možné jednoduše převést za chodu FAT32 na NTFS. Stejně tak nebude možné používat ReFS na výměnných médiích (proč, to trochu nechápeme, protože za výměnné médium lze dnes považovat klidně i SATA disk – taky jej lze připojit a odpojit za chodu).

Abychom trochu zmírnili negativa, zmiňme ještě nějaké to pozitivum. V betaverzi Windows 8 (Serveru) již bude ReFS plně implementováno, prakticky ve finálním stádiu. A když už hovoříme o té betaverzi, čerstvé drby říkají, že má vyjít 26. února.