Sestava byla stejná jako z minulého dílu, takže jen pro pořádek připomeňme, že aby bylo možnéí mechaniku jako 2,88megovou použít, je potřeba to nastavit v Setupu BIOSu. Deska Gigabyte GA-586T2 to samozřejmě umí.

GA-586T2 - BIOS podporuje 2,88MB disketovky

Podle tohoto nastavení veškeré operační systémy poznají, že mohou s 2,88MB disketovkou počítat. Řekne jim to BIOS. I systémy Windows se na toto nastavení spoléhají (jinak nabídku na formátování na 2,88 MB vůbec nezobrazí).

Nabídka formátování 2,88 MB - Windows Me

Jestli nějaký program umí obejít BIOS a použít disketu jako 2,88megovou, i když je třeba nastavena jen 1,44megová, netuším. Možná 2M či 2MGUI, o nichž byla v předchozím dílu řeč, ale jistý si nejsem. Matně si vybavuji, že to v DOSu šlo natvrdo vnutit přes příkaz DRIVPARM v souboru CONFIG.SYS (2,88MB disketovku podporuje MS-DOS od verze 5.0), ale jestli to mělo nějaký efekt, mi není známo. Určitě to nemělo smysl tam, kde byl pomalý floppy řadič (s přenosovu rychlostí do 512 kbit/s).

Výsledek formátování diskety na 2,88 MB - Windows Me

Disketa jako taková má celkovou kapacitu 2 949 120 bajtů, z toho uživatel může použít 2 931 712 bajtů. 17 408 bajtů je tedy režie (boot sektor, FAT tabulky…). Pro srovnání: 1,44MB disketa má celkovou kapacitu 1 474 560 bajtů, z toho pro uživatele je k mání 1 457 664 bajtů. Režie tedy dělá 16 896 bajtů.

Proč je režie na 2,88MB disketě větší? Stačí se podívat na to, o kolik. Je to přesně o 512 bajtů. Režie na 1,44MB disketě dělá 33 clusterů (=33 sektorů). Na 2,88MB disketě je to 17 clusterů (=34 sektorů). Cluster má 1 024 bajtů a není dělitelný, takže se holt zabralo o sektor víc. Jako bonus je možné do kořene 2,88MB diskety uložit 240 souborů či složek (u 1,44MB diskety je to trošku méně, 224).

Pokud jde o spolehlivost takto nahraných dat na běžné (ne-BaFe) disketě, pak musím říci, že nemohu sloužit. Za jedno tu mám poměrně staré diskety (nic nového fakt dnes kupovat nebudu), za druhé tak nějak není čas vyzkoušet, kolik dní ta data na nich vydrží. Ale pár dní to skutečně drží, odhadoval bych tak týden, možná měsíc - víc nejsem se svými časovými možnostmi schopen otestovat.

Co mě ovšem překvapuje, je, že to vůbec funguje, protože jsem měl dojem, že pro kolmý záznam je přeci jen potřeba trochu silnější záznamová vrstva, aby se v ní vůbec daly magnety „na stojáka“ vytvořit. Žil jsem v domnění, že podélný záznam vytváří (alespoň na disketě) „magnety“ delší, než jak je záznamová vrstva tlustá, tudíž přechod na kolmý záznam by měl být problém. Jak je vidět, až takový problém to není, ale nechci to moc hodnotit, protože výdrž záznamu odhaduji na značně kratší než u klasického podélného záznamu, kde dnes nebývá problém přečíst diskety staré i víc jak deset let.