Jistě vás bude po předchozím dílu zajímat, co na 2,88MB disketovku řekne program 2MGUI (o 2M ani nebudeme hovořit).

Nedá se nic dělat, musím vás zklamat. Všechny ty speciální programy pro formátování na vyšší kapacitu, o kterých byla v předchozích dílech řeč, si s touto mechanikou z nějakého důvodu moc nerozumí. Dokonce jim dělá problém formátovat i na standardní kapacitu 1,44 MB. VGACOPY třeba umí standardní 2,88MB formát, ale disketu se mi v něm takto zformátovat nepodařilo. Nanejvýš první stopu z obou stran, ale jinak bída s nouzí. Paradoxně tak disketu na standardních 2,88 MB zformátoval jediný program: ten nejhorší. Format z operačního systému od Microsoftu.

Je to škoda, sám jsem chtěl zkusit, zda bych na běžnou disketu dostal ty 4 MB dat. Faktem je, že by se to asi i povedlo, to by ovšem musel program 2MGUI přistupovat ke 2,88megové disketovce jako ke skutečné 2,88megové disketovce. Mám pocit, že autor nějak zapomněl na aktivaci příkazu nutného k rozchození kolmého záznamu. Podle všeho to formátování není jen o tom poslat do mechaniky nějaká data typu „jak velký má být sektor, mezery a podobně“, je potřeba ještě přidat příkaz, kterým se zapíná kolmý záznam.

Docela by mě zajímalo, kdo je autorem vnitřní aplikace 765DEBUG, která je součástí 2M-INFO. Pokud tentýž člověk, co dělal 2M/2MGUI, pak musel chlapec při tvorbě těchto programů (2M/2MGUI) udělat nějakou chybu, protože 765DEBUG při troše dobré vůle formátovat 2,88MB disketu umí. Program je tak detailní, že lze nastavit, kterou stopu na které straně má formátovat, kolik sektorů má dát na stopu, jaké mezery mezi sektory nasázet (případně to může odhadnout sám), jakým bajtem má stopu vyplnit a tak. Bohužel však 765DEBUG neumí ten samý trik, jaký umí 2MGUI, tedy využít absolutní maximum ze stopy, takže touto cestou zjistit maximální dosažitelnou kapacitu nejde. Nanejvýš mohu zkoušet, kolik (řekněme 512bajtových) sektorů mohu na stopu narvat tak, aby byly všechny sektory ještě čitelné (a abych pravdu řekl, ani nevím, jestli jsou pak skutečně ty sektory čitelné, protože přes 765DEBUG zjišťuji jen jejich ID – je taky klidně možné, že ID se tam vejde, ale obsah by se tam pak už nevešel).

Takto jsem metodou pokus-omyl zjistil, že bych mohl na jednu stopu narvat až 42 sektorů o velikosti 512 bajtů (standardem je jen 36 sektorů). Taková disketa by mohla mít teoretickou celkovou kapacitu 3 698 688 bajtů (počítám s 86 stopami, které tato mechanika zvládá). Víc než 42 sektorů s kapacitou 512 bajtů jsem na stopu nenarval.

Zkusil jsem na to ale jít oklikou: dělat větší sektory (tím pádem menší režie). 42 půlkilových sektorů by mohlo dát v pohodě 21 kilových, to je 10,5 dvoukilových, zkusíme to zaokrouhlit na 11 … no, nebudu vás napínat, skončil jsem u tří 8KiB sektorů, vešly se akorát. 24 KiB na stopu je na světě.

Teoreticky jsem se tedy dostal na docela zajímavých 4 227 072 bajtů na 86 stopách. Hle, 4 mega překonány, skoro o čtvrt dalšího mega (což mělo na svědomí těch 6 bonusových stop navíc, bez nich (jen 80 stop) by to bylo pod 4 MB). Myslím, že 2MGUI, kdyby si s mechanikou náležitě rozuměl, by 4,3 MB možná udělal.

Podařilo se mi nicméně alespoň rozběhat 2MGUI s mechanikou jako 1,44megovou. Protože podle vyjádření 2MGUI s parametrem /test je mechanika velmi kvalitní, neboť má opravdu téměř přesně 200ms otáčku, dá se s její pomocí nacpat na stopu ještě o několik málo bajtů více než s 1,44megovou kolegyní, která má otáčku skoro o milisekundu kratší, než by měla mít. Navíc tato mechanika umí 86 stop, což nám kapacitu ještě o něco navýšilo.

Výsledkem je tedy disketa naformátovaná na něco přes 2,1 MB a překvapivě bez vadných sektorů. Ve skutečnosti jsou některé sektory trošku „slabší“, takže občas jsem se setkal se situací, kdy to hodilo chybu, ale dá se to zkusit znovu a ono to klapne (mnohým z vás to jistě připomene zážitky se zatíženou klávesou R jako Retry). Nakonec se to ale podařilo a opravdu je veškerá ta kapacita využitelná a funkční.

Stačilo dvakrát Retry a bylo to ;-).

To by bylo o 2,88megové disketovce vše, víc se bohužel nepodařilo (ty 4 MB by byly skutečně zajímavé, nedá se ale nic platný, fungovalo to jen teoreticky). Možná bych musel mít pravou 2,88MB disketu s BaFe záznamovou vrstvou, ale ty jsou poměrně drahé a navíc není jisté, že není problém v samotné mechanice.

V příštím dílu…

Téma příštího (zatím posledního) dílu budou také diskety, ovšem s podobně netradiční (i když na svou dobu možná o něco málo běžnější) mechnikou. Řeč nebude o ničem jiném než o disketovce, která se připojovala na PATA řadič a jako taková může s příslušným převodníkem na USB krásně sloužit i dnes. Třeba při instalaci Windows XP pro zavádění ovladačů, které systém nezná.

• První díl: Retro Floppy Test I: jak jsme se honili za každým kilobajtem (2. 8. 2013)
• Třetí díl: Retro Floppy Test III: 120 MB na disketě s LS-120 disketovkou (12. 8. 2013)