Situaci z přelomu zimy a jara si můžeme stručně zrekapitulovat nadpisy tehdejších zpráv:

• AMD a Intel zastavují dodávky hardwaru do Ruska, TSMC nepřijímá zakázky ^{28. 2. 2022}
• AMD a Intel: Dodávky do Ruska a Běloruska skončily ^{4. 3. 2022}
• Tchaj-wan fakticky odstřihl Rusko od dodávek hardwaru ^{8. 4. 2022}
• Intel pozastavil veškeré obchodní aktivity v Rusku ^{11. 4. 2022}
• Čínští výrobci v tichosti ukončili dodávky do Ruska ^{14. 4. 2022}

Dovoz ze zahraničí

Jenže zájem uživatelů o zahraniční produkty samozřejmě trval a ruští obchodníci si toho nemohli nevšimnout. Začali tak s vlastním dovozem. Nikoli ze západních zemí, ale ze států sousedících s Ruskem a ze spřátelených zemí. Pokud nelze zboží nakoupit velkoobchodně přímo od lokálního zastoupení výrobce v dané zemi, nakupuje se maloobchodně - obchodníci jím naplní kufry, auta, případně dodávky a dovezou jej zpět do Ruska do svých obchodů. Některé zboží to sice oproti původním cenám prodraží, ale poptávka zůstává více než dostatečná na to, aby se to vyplatilo.

Jak na klávesnice

Tento model se týká většiny typů zboží, od módního oblečení přes elektroniku až po hardware a výpočetní techniku. Paradoxně největším problémem byly zprvu klávesnice. Většina ruských uživatelů je totiž zvyklá na broučky (Ф, Ж, Ю, Д), latinka jim činí potíže a trvají na (pro ně) klasické popisky kláves. To místní podnikavci, ale i zavedené firmy řeší dvěma způsoby. Jednak zjistili, že v některých zemích (Kazachstán, Kyrgyzstán, Arménie) nabízejí prodejci zařízení s azbukou i latinkou, takže (s určitou přirážkou) lze překupovat od nich.

A jednak se řada firem začala zabývat úpravou západních klávesnic pomocí laserového gravírování. To může být podstatně levnější, ovšem nese to dvě nevýhody, které není ochoten akceptovat každý zákazník: Zboží je potřeba vyjmout z originálního obalu, což s sebou nese porušení originálních přelepů / pečetí a u některých produktů musí být klávesnice nejprve demontována, což znamená zásah do zařízení (notebooku), který může znamenat ztrátu záruky.

Vlastní hardware - notebooky s procesorem Baikal M

V poslední době se objevovaly zprávy o ruském procesoru Baikal M a skutečně - již se objevil první notebook nazvaný Bitblaze Titan BM15 osazený procesorem Baikal BE-M1000. Jde o osmijádrové řešení na bázi ARM architektury, které pochází z 28nm linek TSMC (zda byly čipy vyrobeny před jarními sankcemi, nebo došlo k nějakému uvolnění, není známo). Některé zahraniční weby, které o notebooku informovali, prezentovaly procesor jako něco, co se na západě před 10 lety dávalo do mobilů, ovšem realita je trochu jiná.

Bitblaze Titan BM15 s procesorem Baikal BE-M1000

Baikal BE-M1000 je postaven na jádrech ARM Cortex A57, která sice byla formálně uvedena před deseti lety, ale na trh se dostala podstatně později a navíc tehdy nesloužila telefonům, ale serverům. Připomenout můžeme Opteron A1100 od AMD, počátkem roku 2014 ohlášený serverový procesor s až osmi jádry Cortex A57 na až 2 GHz. Baikal oproti němu (jakožto mobilní řešení pro notebooky) běží na nižším 1,5GHz taktu. V mobilní sféře se Cortex A57 objevil až v roce 2015 a to v maximálně čtyřjádrové konfiguraci (u některých výrobců doplněný malými jádry). Z hlediska srovnání se segmentem mobilů jsme tak spíš na výkonnostní úrovni pět-šest let staré špičky (což sice není pro segment notebooků žádná sláva, ale pro většinu úloh jde díky osmijádrové konfiguraci o použitelné řešení).

Hardware Intelu v ruských zbraních?

Redakce Yahoo zveřejnila článek nazvaný „Is Intel a technological sponsor of Russian terrorism?“ (Je Intel technologickým sponzorem ruského terorizmu?), ve kterém předkládá informace o americkém hardwaru v ruských zbraních a vojenské technice. Upozornila jednak na dřívější analýzu Royal United Services Institute (RUSI), podle které ruská raketa 9M727* nese počítač tvoření sedmi komponentami, z jichž pouze jediná je ruská.

*zadáte-li její název do Googlu, zobrazí Vám jako odpověď plánovaný čas odletu, příletu i cílovou destinaci ;-)

Raketa 9M727

Aktuální zprávou je pak zjištění právní iniciativy Total Isolation of russia, podle které Intel navzdory sankcím dodával do Ruska hardware používaný k výrobě zbraní. Konkrétně měl Intel v letech 2018-2021 ruským firmám, na něž byly uvaleny sankce, prodávat počítače, hardware, síťové vybavení, elektronická měřicí zařízení a spotřební materiál. Dodávky se měly týkat ruského Tichomirovova výzkumného a vývojového institutu (RDI) a společnosti Granit (dceřiné společnosti ruského vojenského leteckého konglomerátu Almaz-Antey, který vyrábí protivzdušné systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu, radarová zařízení a automatizované řídicí systémy). Transakce s RDI byly zakázané již roku 2014 exekutivním příkazem č. 13661 prezidenta Baracka Obamy, který zakazuje americkým subjektům provádět dodávky nebo poskytovat služby ruským vojenským firmám uvedeným na seznamu. Jak vidno, ne každý výrobce tento ban respektoval.

Obsluha systému Orlan-10, CC-BY-4.0, Mil.ru

Je však potřeba dodat, že podle uvedeného zdroje není Intel jedinou západní firmou, jejíž hardware pocházející z doby po vydání Obamova exekutivního příkazu se nachází v ruských zbraních a systémech. Například bezpilotní letoun Orlan-10 využívá hardware od Texas Instruments a Forpost, vyráběný ve spolupráci Israel Aerospace Industries, rovněž spoléhá na komponenty ze Spojených států.