Parametry a ceny nových procesorů jsou již několik dní známé, takže se k nim nebudeme vracet obšírněji než rekapitulační tabulkou. Přejdeme rovnou k tomu, co je u Ryzenů 2000 nového.

12nm proces GlobalFoundries: vyšší takty nebo nižší spotřeba, ale stejná plocha

První změnou je 12nm proces společnosti GlobalFoundries. 12nm proces, který byl v některých starších roadmapách značen jako 14nm+ nebo 14nm++ vychází ze 14nm procesu, který si původně společnost licencovala od Samsungu a průběžně upravovala v souladu se svými potřebami. GlobalFoundries šla trochu specifickou cestou, protože zachovala rozměry čipu 14nm procesu a pouze zmenšila struktury v nich. Výhodou takového řešení je kompatibilita s návrhy pro 14nm proces, které není třeba upravovat. Za výhodu lze počítat i to, že plocha, kterou je předáváno teplo, zůstala stejná. Za nevýhodu lze považovat, že neklesly požadavky na plochu křemíku.

Do jaké míry je tato nevýhoda zásadní, můžeme vydedukovat z rozdílu oproti konkurenci. 14nm proces GlobalFoundries (Samsung) teoreticky umožňuje dosáhnout při stejném návrhu čipu o 15 % nižší plochy než 16nm proces TSMC. Reálně je to spíš kolem 10 %. 12nm proces TSMC snižuje plochu o 20 % oproti 16nm procesu TSMC, takže 12nm proces TSMC by měl umožňovat výrobu čipů přinejlepším o 10 % menších než 12nm proces GlobalFoundries. Teoreticky může být rozdíl menší, protože srovnáváme teoretické zmenšení (TSMC) s reálným (GlobalFoundries / Samsung). Je tedy otázkou, zda zmenšení o ≤10 % plochy stojí o ztrátu kompatibility. GlobalFoundries se rozhodla, že nestojí.

Nový Precision Boost 2.0 a XFR2

Druhou novinkou je přepracované řízení spotřeby. První generace Ryzenů držela vysoké hodnoty boostu do vytížení určitého počtu vláken (konkrétní počet závisel na aplikaci, respektive zátěži, jakou generovala), po překonání tohoto určitého počtu vláken ale frekvence výrazně klesla a to obvykle o tolik, že spotřeba procesoru po překročení tohoto počtu vláken byla stejná nebo mírně nižší než vytížením nižšího počtu vláken.

Tento „zub“ (ať už z frekvenčního nebo z energetického hlediska) vyrovnává Precision Boost 2.0. Ten do vstupních informací pro nastavení konkrétní frekvence jednotlivých jader zahrnuje celkovou špičkovou spotřebu (peak), teplotní a napěťové odezvy jednotlivých jader procesoru, vzájemné teplotní ovlivňování sousedících jader, limity spotřeby dané možnostmi napájení jednotlivých jader (nebo konkrétních skupin jader) a nakonec i celkový tepelný výkon.

Inovace se dočkalo i XFR, které původně umožňovalo automatické přetaktování nad limit standardního Boostu (Precision Boost), pokud byl vytížen nižší počet vláken (1-2) a teplota procesoru byla dostatečně nízká. XFR2 rozšiřuje tento frekvenční bonus na všechny typy zátěže bez ohledu na počet vytížených vláken. Samozřejmě musejí být splněny podmínky jako dostatečně nízká teplota (60 °C) a procesor nesmí narazit na jiný limit, který by vyžadoval nižší frekvence (viz předchozí odstavec).

Technologie Precision Boost Overdrive, která umožňuje přetaktování s ohledem na odezvu napájecích obvodů základní desky, bude teprve doplněná v nadcházející verzi softwaru Ryzen Master.

Nižší latence cache a paměťového řadiče a zlepšení IPC

Latence L1 cache byla snížena o 13 %, latence L2 cache o 34 %, latence L3 cache o 16 % a latence řadiče pamětí o 11 %. Tato zlepšení mají přímý dopad na nárůst IPC. Zatímco v aplikačních testech lze naměřit nárůst IPC o 2-3 %…

…v herních testech naměřila redakce webu ComputerBase v průměru 7% nárůst, pokud jako kritérium bereme FPS a o 10 % více, pokud jako kritérium bereme časy snímků.

Další dílčí bonus přináší podpora rychlejších pamětí. Zatímco první generace Ryzenu podporovala oficiálně DDR4-2667, druhá generace podporuje DDR4-2933. Kombinace taktů, nového boostu, vyššího IPC a rychlejších pamětí pak posouvá průměrný herní výkon Ryzenu 7 2700X o 12 % (FPS) / 13 % (časy snímků).

Celkový výkon

V aplikačních testech pomáhá procesoru spíše nový boost než IPC a podle výsledků webu Anandtech posouvá osmijádrový top model AMD zhruba na úroveň osmijádrového HEDT Skylake-X Core i7-7820X. Někdy je rychlejší Ryzen 7 2700X, někdy Core i7-7820X, ale v průměru se výsledky těchto produktů příliš neliší. To je pro AMD poměrně lichotivý výsledek, neboť Core i7-7820X disponuje dvojnásobným počtem paměťových kanálů, jeho cena je téměř dvojnásobná, TDP o třetinu vyšší a základní deska pro tuto platformu o desítky procent dražší.

Pozice oproti Coffee Lake Core i7-8700K odpovídá očekávání - ve vícejádrové zátěži má náskok Ryzen, v jednojádrové Core i7. Už ale zdaleka ne tak velký, jako u první generace Ryzenu. Zhruba polovinu jednojádrového náskoku, který mělo Core i7-8700K nad Ryzenem 7 1800X, dokázal Ryzen 7 2700X uzavřít:

Zajímavé jsou i první testy Ryzen 7 2700 (65W model bez X), které ukazují herní výkon na úrovni 95W Ryzenu 7 1800X. Snížené latence paměťového subsystému jsou ve hrách cítit více než v aplikačních testech a v podstatě zvyšují i energetickou efektivitu.

Kapitola sama pro sebe je spotřeba. Není možné předložit jeden zcela objektivní graf, protože najdete recenze, podle kterých je spotřeba Ryzen 7 2700X výrazně nižší než spotřeba Core i7-8700K a naopak najdete testy, kde vychází výrazně vyšší. Evidentně záleží na způsobu zatížení procesoru, každý má jinak koncipované turbo, takže při různých situacích nasazuje různě vysoké takty, což má i dopady na výrazné rozdíly ve spotřebě v jednotlivých aplikacích. Zdá se však, že rozdíl reálné spotřeby oproti Core i7-7820X zhruba odpovídá rozdílu TDP obou produktů (105 / 140 wattů).

Když to shrneme, podařilo se AMD z prakticky totožného návrhu procesoru dostat díky řadě zajímavých optimalizací o nezanedbatelný kus vyšší výkon. Zvlášť herní výkon se posunul velmi příjemným způsobem a oproti první generaci Ryzenu již není slabou stránkou produktu. Při těchto výsledcích a přibalení chladiče (který patrně většina uživatelů stejně nevyužije) se lze celkem divit, proč AMD původně avizovanou cenu Ryzenu 7 2700X snížila z $369 na $329. To ale jistě uživatelé AMD odpustí ;-).