Rozptyl výkonu mezi recenzemi je dán především konkrétní sadou testovaných her. Horší světlo na výsledky hážou sady obsahující hry jako Civilization VI nebo Counter-Strike: GO. Je ovšem otázkou, zda právě ty mají nějakou relevantní vypovídací hodnotu. V případě tahové strategie se na odezvy nehraje (takže jestli hra běží na 300 nebo 400 FPS, nemá na hratelnost ani hypotetický dopad) a v případě hry, u které se snímková frekvence blíží pomalu tisíci FPS, je rovněž jedno, jestli jde o hodnotu o 100 FPS vyšší nebo nižší, neboť vše je extrémně nad možnostmi i takové šílenosti, jako je třeba Acer Nitro XV252QFbmiiprx s 390Hz obnovovací frekvencí.

Průměr herních testů ComputerBase v 720p

Pak se můžeme bavit o tom, zda má cenu procesory ve hrách testovat v 720p. Zde lze mít dva pohledy - buďto testovat přesně v takovém rozlišení, které bude hráč na sestavě používat, řekněme 1440p (pak je ovšem zbytečné testovat, protože tam je z 90 %+ limitující výkon grafické karty. Nebo oprávněně předpokládáme, že procesor bude sloužit více než jedné grafické kartě (což je v retail segmentu obvyklé) a kupujeme jej s ohledem na výkon další generace (nebo dalších generací) grafických karet. Víme, že přinejmenším ta letošní přinese 2-2,5× vyšší výkon, než nabízí současný nejvýkonnější high-end. Procesorový výkon tedy bude potřeba, neboť není nic horšího, než kvůli úspoře určité částky za půl roku zjistit, že nedostačující procesor sráží výkon nové grafické karty na úroveň o příčku nižšího modelu, který je levnější třeba o dvojnásobek částky, kterou jsme ušetřili na procesoru.

Najdou se i hry, kde Ryzen 7 5800X3D vykazuje výrazný náskok i v 1080p (Linus Tech Tips)

Občas lze narazit na argument ve stylu: „No jo, ale já neplánuju kupovat grafiku za $2000, to je rozpočet na upgrade všech komponent“ (cca $2000 je částka, kolem které se má pohybovat nadcházející grafický high-end). Takový přístup je samozřejmě možný, nelze proti němu nic namítat. Je ale potřeba vzít v potaz dvě skutečnosti. Ta první spočívá v (řekněme) konzervativní extrapolaci. Pokud letos bude na trhu high-end za $2000, který oproti současnému zvýší výkon třeba 2,5×, pak v roce 2024 s novou generací dost pravděpodobně přijde produkt, který tento výkon nabídne v poloviční cenové relaci. Takže nevhodně vybraný herní procesor může za dva roky brzdit i „mainstreamové“ produkty.

Ta druhá skutečnost se týká cenového srovnání. Začněme naším uživatelem, který je ochotný dát na upgrade všech komponenty kolem $2000 (dovolím si tentokrát počítat v dolarech, neboť těžko říct, kde bude kurz koncem roku, až ony „$2000“ grafiky půjdou na trh). Uživatel chce herní špičku, ale v rámci cenového limitu nebere u všech komponent to nejdražší, aby se vešel:

• Core i9-12900KS - $800
• chladič střední třídy - $45
• DDR5-6000 CL36 32 GB - $370
• základní deska Z690 střední třídy - $185
• na GPU k Vánocům - $800
• celkem: $2200

První alternativní ilustrací může být extrémně příznivá situace, kdy se upgrade týká uživatele vybaveného systémem s čipsetem B550 nebo X570 a třeba Ryzenem 5 2600X. Ten totiž upgradem na Ryzen 7 5800X3D může využít podstatnou část stávající sestavy: chladič, paměti DDR4 i základní desku s PCIe 4.0. Z částky $2200 mu po nákupu procesoru zbude $1750. Buďto po nákupu grafické karty za $800 ušetří tímto způsobem téměř tisíc dolarů, nebo si pořídí za celou zbývající částku ($1750) násobně výkonnější grafickou kartu (nepůjde asi o top model nové generace, ale top-1 model).

Jiného uživatele se může týkat méně příznivá situace vycházející z nějakého vykopávkového řešení, kdy základní desku nelze využít, nicméně i zde by kombinace desky s B550, pamětí DDR4 a Ryzenu 7 5800X3D byla příznivější a na grafickou kartu zbyly podstatně vyšší prostředky.

Spotřeba podle GamersNexus

Cíle tohoto srovnání je připomenout, že sice srovnáváme dva high-endové herní procesory, ale zároveň nejde ani o přibližně srovnatelnou cenovou relaci ($799 pro Core i9-12900KS a $449 pro Ryzen 7 5800X3D), ani o přibližně srovnatelnou cenovou relaci platformy. DDR5 jsou prakticky 2× dražší než DDR4 a pokud chceme, aby přinášely bonus hernímu výkonu, je potřeba kombinovat velmi vysoké takty s co nejnižšími latencemi. U Ryzen 7 5800X3D paradoxně tento problém není, neboť velká L3 cache (96 MB) činí procesorový výkon méně závislý na charakteru pamětí.

Jediným zásadním mínusem Ryzen 7 5800X3D je fakt, že jde o procesor herní. Samozřejmě to není mínus pro uživatele-hráče, ale pro uživatele-taky-hráče, který krom her nějaké významné procento času tráví v procesorově náročných aplikacích (softwarové kódování videa, rendering ap.). Ryzen 7 5800X3D sice není žádné ořezávátko, ale aplikační výkon je na úrovni Ryzen 7 5800X, takže ho Core i9-12900KS v tomto směru výrazně překonává. Druhá věc je, za jakou cenu - to už je ale věc konkrétního vyvážení her a aplikací u konkrétního uživatele.

AMD se s Ryzen 7 5800X3D podařilo dát facku marketingové politice Intelu, která stojí na přístupu: Chcete od nás nejvyšší herní výkon? Musíte si koupit náš procesor s nejvyšším počtem jader, které nepotřebujete, nevyužijete a v jejichž důsledku procesor žere >200 wattů, na což musíte dimenzovat chlazení a zdroj. AMD se podařilo ukázat, že špičkový herní výkon nemusí být podmíněn ani extrémní cenou, ani extrémní spotřebou (Ryzen 7 5800X3D má kontinuální spotřebu mezi Ryzen 7 5700X a Ryzen 7 5800X) a tudíž ani extrémními nároky na chlazení.