Testování „kvality“ produktů kladivem či jinými metodami cílené destrukce, není nic nového. Tato metoda spolehlivě přitáhne pozornost k „recenzím“ destruktivního autora a je už vcelku vedlejší, zda používá kladivo, mixér, lis nebo parní válec (snad jen míra brutality může souviset s měrou navýšené čtenosti :-).

Jeden takový testík ale skončil trochu jinak, než testující čekal - baterie si nenechala nic líbit a paličkujícímu redaktorovi vše oplatila. Pro nás je tato situace zajímavá především z hlediska chování baterie. Nové modely Li-ion totiž podléhají mezinárodním směrnicím (případně japonským regulacím, pocházejí-li či jsou-li prodávané v Japonsku), které upravují jejich parametry tak, aby se omezilo riziko exploze nebo zahoření. Můžeme vzpomenout, že v praxi (zvlášť u fototechniky, kdy jsou jednotlivé modely aparátů na trhu k dispozici po několik let a k úpravě parametrů muselo dojít během prodeje jedené generace) to znamenalo u baterií stejného typu určitý pokles kapacity, který dosahoval až zhruba 25 %. Výrobci se obvykle snažili upravit konstrukci článků v mezích předpisů takovým způsobem, aby (zpravidla optimalizací křivky vybíjení) dosáhli prodloužení výdrže v reálných podmínkách na úroveň původních modelů, což se v praxi často povedlo.

I když by nové materie neměly explodovat či hořet takovým způsobem, jaký jsme znali z řady afér dokumentovaných fotografiemi i videem, nejsou zcela netečné a určitý projev nevole (který ale není tak nebezpečný), předvést mohou: