Seasonic SSP-550RT: na hranici high-endu
Kapitoly článků
Spínací tranzistory v rezonantním half-bridge zapojení jsou dva klasické 18N50 od Fairchild, FDP18N50 (18/72 A při 500 V a 25 °C, Rds(On) 265 mΩ při 9 A a 25 °C) v pouzdře TO-220, přičemž mají vlastní malý hliníkový pasiv. Rezonantní transformátor je hned u transformátoru hlavního (klasický transformátor velikost ERL-42 na rozdíl od ležatého u G 360/SSP-350GT), fóliový kondenzátor je mezi ním a tranzistory, další pomocné tlumivky a kondenzátory jsou poblíž. Byť topologie modelů v rámci řady Seasonic G a od ní odvozených OEM verzí je podobná, stejná je až u modelů RT, tedy ve výkonech 450-750 W.
Nejslabší model (a tedy i recenzovaný OEM SSP-350GT) je rozložený jinak, použité součástky jsou ovšem stejné či alespoň podobné. Konkrétně starý známý PFC kontrolér Infineon ICE3PCS01G. Rezonantní (LLC) spínání tranzistorů zajišťuje rovněž stejný ICE2HS01G. Obvody jsou umístěny na samostatných deskách, u nejslabšího modelu to je jedna velká deska i s optočleny, zde jsou optočleny umístěny zespodu desky hlavní. Filtraci napájení těchto čipů obstarává Teapo SY 10 μF/50 V, fuj!
Sekundární strana
Usměrnění na sekundární straně je stejné, jako u SSP-350GT. Jsou zde dva tranzistory NXP PSMN2R6-40YS (100 A při 100 °C/651 A pulzně při 25 °C a 40 V, RDS(On) 3,7 mΩ při 25 A a °C) v pouzdře LFPAK, což je běžná sestava pro aktivní synchronní usměrnění. Pak tu ovšem jsou ještě dva usměrňovače SBR10U45D1 paralelně přes každý tranzistor, propustné ve směru ze země k napětí. Tedy ono semi-synchronní usměrnění. S ohledem na větší ztráty je zde nejen plech přímo zapájený do desky poblíž tranzistorů (přičemž jeho střední část vede proud větve +12 V o kus dál, nad plochou země, odkud se pak rozdvojuje na dvě větve), ale na něm je ještě našroubován hliníkový pasiv.
Na primární straně Pi filtru větve +12 V je baterie pěti kondenzátorů NCC PSC 470/16, po rozdvojení dvěma tlumivkami (což není tak přesné, tudíž předpokládám, že reálně na problémy s dělením výkonu nedojde) je sekundární strana uzavřena dvěma velkými (12,5×35 mm) Chemi-Cony KZE 3300 μF/16 V. U větve -12 V je to bídnější, tam je kombinace 1000uF Šuškonu a Teapa. DC-DC měniče pro +3,3 a +5 V jsou na samostatné desce a skládají se celkem ze tří a čtyř tranzistorů Infineon IPD060N03L G (50/350 A při 25 °C a 30 V, Rds(On) 9 mΩ při 30 A, 25 °C a Vgs 4,5 V), na kterých je (přes silikonovou izolační podložku a nějakou tu teplovodivou pastu) třemi šrouby uchycen černě eloxovaný hliníkový plech pro jakýsi odvod tepla.
Plech pokrývá i starý známý dvojkanálový kontrolér APW7159, který řídí oba měniče, mám ovšem jisté pochybnosti u jeho schopnosti reálně odvést teplo, protože jsou na něj stejně nalepeny kondenzátory jakousi bílou fixační srajdou, tudíž vzduchu tu moc proudit nebude a ještě budou kondenzátory ohřívány. A že to není žádná sláva, krom dvou polymerů na vstupu to je vždy jen kombinace šuškonu 3300/10 a Teapa 2200/10 na obou větvích, při zátěži těchto větví bych tedy očekával problémy. Seasonic tu vsází na to, že dnes naopak tyto větve moc využívány nejsou, protože zejména Su'scon je docela odpad. Hlídání podpětí, přepětí a přetížení větví (+zapnutí zdroje a generování Power Good) obstarává známý monitorovací čip Silicon Touch Technology PS223.