Sapphire Rapids patří k produktům, o nichž se mluvilo opravdu velmi dlouho. Jeho existence byla známá již v květnu 2018, prodeje byla formálně zahájeny o 5 let později, v prvním pololetí 2023. Po delší době šlo o řešení, které mělo ambice podstatněji navýšit počet jader (až 60) a proti AMD mělo připravenou tajnou zbraň v podobě vestavěných akcelerátorů.

Wafer procesorů Sapphire Rapids (Andstronomics)

V současnosti uplynulo zhruba rok a čtvrt od vydání Sapphire Rapids, na trhu je formálně delší dobu i nástupce v podobě Emerald Rapids a sešlo se několik událostí, které přinesly podklady ke zhodnocení této generace.

Finanční hledisko

První můžeme zmínit finanční výsledky za druhý kvartál, tedy rok po vstupu Sapphire Rapids na trh. Ty jsou na jedné straně při ztrátě $1,65 miliardy špatné, na druhou stranu samotná serverová divize si nevedela až tak katastroficky. Příjmy jí klesly jen mírně. Je na tom tedy o něco lépe než mnohé ostatní divize, ale rozhodně nejde o důvod k oslavám, neboť to znamená, že s generací Sapphire Rapids Intel vydělává méně než s Ice Lake a staršími.

• Intel ztratil $1,65 miliardy, propustí 20 000 osob, Gelsinger viní Meteor Lake

Při zohlednění samotného zisku ($469 milionů → $276 milionů), který serverové divizi propadl o více než 40 %, to navíc znamená, že ony prodeje zajišťující o jen málo horší příjmy jdou silně na úkor marží. Xeony Sapphire Rapids tedy z hlediska všech zásadních ekonomických ukazatelů postavení Intelu v serverech nezlepšily, naopak. Situaci nelze vysvětlovat nepříznivým obdobím či nezájmem zákazníků o servery, AMD ve stejné době stouply zisky ze serverového hardwaru pětinásobně.

Podíl na trhu

Navzdory snížení marží se Intelu nepodařilo se Sapphire Rapids udržet podíl na serverovém trhu. Ten spadl z 81,4 % na 75,9 %, což znamená pokles o 6,8 %. Největší část tohoto propadu se odehrála mezi loňským druhým a třetím kvartálem, tedy právě po zahájení prodejů Sapphire Rapids.

Intel nenaslouchá zákazníkům

YouTube kanál MLID přinesl rozhovor se serverovým inženýrem s dlouholetou praxí v oboru. Ten jako jeden z hlavních důvodů klesajícího zájmu o Xeony označil skutečnost, že Intel nenaslouchá zákazníkům. Intel dlouhodobě neměl v segmentu konkurenci (AMD od Bulldozeru do Zenu nevydala žádný x86 procesor pro servery) a fungoval s vědomím, že cokoli vydá se bude skvěle prodávat. Inovace neprobíhaly na základě poptávky, ale na základě rozhodnutí Intelu, co s danou generací přinese nového. Problém byl, že ať přinesl cokoli, novinky se prodávaly skvěle (protože neexistovala konkurence), což mohlo vyvolávat mylný dojem, že inovace Intelu přesně odpovídají tomu, co zákazníci žádají.

Nechtěné akcelerátory

Modelovým případem této strategie jsou akcelerátory procesorů Sapphire Rapids. Jejich existenci se Intelu celkem dlouho a celkem úspěšně dařilo tajit. Mělo jít o tajnou zbraň, se kterou Intel získá zpět část trhu, o kterou ho od vydání prvních Epyců připravila AMD. Připomeňme, že Sapphire Rapids (vezměme v potaz vyšší modely) se skládá ze 4 identických dlaždic (optické převrácení je v tomto kontextu irelevantní). V každé dlaždici jsou krom procesorových jader také čtyři odlišné akcelerátory:

• Data Streaming Accelerator (DSA)
• In-Memory Analytics Accelerator (IAA)
• Quick Assist Technology Accelerator (QAT)
• Data Load balance Accelerator (DLB)

Celý procesor (4 dlaždice) je tedy vybaven čtyřmi kousky od každého akcelerátoru (16 akcelerátorů celkem). Fyzicky. Reálná dostupnost akcelerátorů u jednotlivých modelů je podstatně složitější. Jednak z důvodu výtěžnosti (některé akcelerátory jsou zcela neaktivní) a jednak z důvodu obchodní strategie Intelu. Ta staví na předpokladu, že zákazníci budou ochotni za akcelerátory připlácet, takže většina modelů má deaktivovanou i většinu (fyzicky funkčních) akcelerátorů a zákazník musí zaplatit licenční poplatky, aby je mohl využívat.

Specifikace Xeonů Sapphire Rapids (Intel)

Kombinace těchto dvou faktorů ale činí situaci velmi složitou. V tabulce specifikací výše vidíte, které akcelerátory má který model aktivní „v ceně“. U klasické řady (levá polovina slajdu) vidíte, že v ceně má zákazník dostupný 1 akcelerátor ze 16. Není však možné si u libovolného modelu licencovat libovolný typ akcelerátoru. Zatímco u 60jádrového top-modelu klasické řady (Xeon 8480+) si lze zaplatit za aktivaci všech akcelerátorů…

Srovnání nabídky licencovatelných akcelerátorů u dvou sousedních modelů stejné řady (Intel)

…s o příčku nižším Xeon 8470 si lze dokoupit pouze DSA a IAA akcelerátory (ostatní nikoli). Výrobci serverů navíc většinou ceny licencí neuvádějí (neuvádí je ani Intel) a na webu žádají, abyste je v případě zájmu kontaktovali. Jde to ale i jinak. Pokud budete například uvažovat o 48jádrovém Xeonu, můžete si namísto Xeon 8468 s jedním aktivním akcelerátorem koupit Xeon 8468H, který má aktivních všech 16 akcelerátorů. Cenový rozdíl: $7214 → $13923. Aktivní akcelerátory podle ceníku Intelu vyjdou na téměř dvojnásobek ceny procesoru.

Problém je, že při standardním dvouprocesorovém osazení jde o příplatek $14000, přičemž za tuto částku dnes pořídíte třeba AMD Instinct MI300X, což je jeden z nejvýkonnějších výpočetních akcelerátorů. Toto nechápejte jako srovnávání výpočetního a integrovaného akcelerátoru, ale jako ilustraci toho, že za vestavěné řešení Intelu zaplatí zákazník prakticky tolik, jako za jeden z nejdražších specializovaných produktů. Různé ASIC, FPGA a další specializované akcelerátory jsou podstatně levnější a přitom násobně výkonnější než integrované řešení v procesoru.

Podle serverového inženýra dnes Xeony kupují převážně zákazníci, kteří potřebují upgrade pro již existující systém postavený na Intelu nebo mají software napsaný pro Intel, se kterým chtějí zachovat kompatibilitu. Prakticky nikdo však nekupuje Xeony kvůli akcelerátorům. Intel tak každý velký Xeon vybavuje křemíkem potřebným pro 16 akcelerátorů, které většina zákazníků nevyužije a za které Intelu většina zákazníků nezaplatí.

Intel doporučuje AMD?

Zpovídaný serverový inženýr nakonec zmínil situaci, kdy se u jednoho ze zákazníků setkal s inženýrem Intelu, jenž u něj cosi řešil. Tento inženýr Intelu je ze situace v serverové nabídce svého zaměstnavatele natolik rozčarován, že zákazníkům (individuálním i firemním) doporučuje Epycy od AMD. Xeony se podle něj potýkají jak s problematickou spolehlivostí, tak s realizací (většina posledních generací měla výrazné zpoždění a ani po vydání nebyla brzy dostupná). Co myslel spolehlivostí nebylo upřesněno. Připomeňme, že Intel loni v létě dočasně zastavil distribuci z důvodu „timing“ bugu, v jehož důsledku měly být procesory nestabilní a letos přiznal, že se tyto procesory potýkaly i s degradací v důsledku oxidace. Problém oxidace zprvu bagatelizoval jako již loni v pololetí vyřešený, následně však přiznal, že se zasažené procesory dostaly do prodeje a ještě nyní mohou být oxidující kusy v distribučních kanálech.