Kartu, která nese označení Arc Pro B70 a je osazena 32GB paměti, otestoval Expreview. Srovnal ji s GeForce RTX 5060 Ti 16GB a Arc B580 12GB. Byť Tom's Hardware, který na recenzi v západním světě jako první upozornil, v nadpisu tvrdí, že B70 je oproti B580 2× rychlejší, naměřená čísla ukazují něco jiného (v rasterizaci nepřekonává B580 ani o celou třetinu, v ray-tracingu o 40 %), takže zde se asi autor nadpisu přehlédl a snad omylem porovnal výsledky B70 v rasterizaci oproti B580 v raytracingu.

Klíčové je ale srovnání s GeForce RTX 5060 Ti, která se jeví jako nejbližší konkurent. Přesněji řečeno, v době vývoje měl Intel kartu partnerům prezentovat jako konkurenta GeForce RTX 4080, poté začalo prosakovat, že dosáhne spíše úrovně GeForce RTX 4070 Super, následně GeForce RTX 4070 a nakonec srovnáváme s GeForce RTX 5060 Ti. Pro lepší představu: GeForce RTX 4070 je 13 % pod GeForce RTX 4070 Super a GeForce RTX 5060 Ti je dalších 13 % pod GeForce RTX 4070.

I když se zdá, že výkon za GeForce RTX 5060 Ti až tak nezaostává a 90 FPS v Cyberpunk 2077 je vlastně úspěch, při pohledu na jednotlivé výsledky je vidět, že  Arc „bagruje“ FPS ve hře, kde jsou FPS dostatečné i na GeForce, zatímco ve hrách, kde je situace kritičtější, padá pod 50 FPS. Mezi jednotlivými hrami jsou na Arc výraznější výkonnostní výkyvy než u GeForce a mezi nejnižšími a nejvyššími FPS je více než dvojnásobný rozdíl (u GeForce méně než polovina).

V ray-tracingu je na tom Arc o 1 % lépe než Arc - nutno dodat, že ve třech hrách však nebylo dosaženo ani 50 FPS, takže je otázkou, zda výsledky v takovém nastavení lze považovat za relevantní (akční tituly při 35-37 FPS příliš hratelné nebývají).

Arc Pro B70 32GB jakožto profesionální karta běží na dost konzervativních taktech, aby chlazení zůstalo tiché. Takty jsou mezeny 230W TDP, takže ač boost papírově dosahuje 2800 MHz, lze z chování karty odhadnout, že mohla být často blíže základním 2280 MHz. Je tedy pravděpodobné, že herní model s původně očekávaným ~300W TDP by v zátěži běžel na taktech GPU možná až o 10 % vyšších a tudíž dosahoval o 5-10 % vyšších FPS. Na celkové konkurenční pozici by to ale mnoho nezměnilo.

Karta by stále konkurovala spíš GeForce RTX 5060 Ti než GeForce RTX 4070. GeForce RTX 5060 Ti / Nvidia GB206 i Intel Battlemage G31 vznikají u TSMC na derivátech procesu 5nm generace. Proces využívaný Nvidií je možná kosmeticky lepší, ale v rámci technologie jedné generace nelze ani teoreticky čekat rozdíly vyšší než jsou nízké jednotky procent. GB206 je jádro o ploše 181 mm², BMG-G31 podle TechPowerUp měří 368 mm², více než dvojnásobek. GB206 je vybaven 128bit sběrnicí, BMG-G31 má 2× širší: 256bit. GeForce je sice osazena rychlejšími GDDR7, ale i tak má Arc díky širší sběrnici o 36 % vyšší datovou propustnost.

Jádro je zkrátka dvojnásobně velké s dvojnásobně širokou sběrnicí, ale výkon má prakticky stejný jako GeForce. Vezmeme-li v potaz, že výtěžnost (a tedy i cena jádra) neroste s plochou lineárně, ale závislost je spíše exponenciální, mohou být náklady na GPU Intelu klidně 2,5× vyšší než náklady na GPU Nvidie.

• Po Arc Xe3P / Celestial není ani vidu, ani slechu. Skončila herní GPU Intelu?

Pro úplnost lze dodat, že jeden z pracovníků Intelu anonymně uvedl, že i tak by prodeje velkého herního Battlemage nebyly prodělečné, jen zkrátka nedosáhl na cíle stanovené managementem společnosti, a tak herní model vydán nebyl. Což je docela typicky Intel-paradoxní: Architektura byla vyvinuta a zaplacena, GPU bylo vyrobeno, PCB navrženo, herní ovladače připraveny (již v souvislosti s Arc B580) a to včetně optimalizací pro mnohé hry a prvků jako jsou předkompilované shadery. Ale vydání produktu, na kterém již bylo proinvestováno velké množství peněz, je zrušeno. Na poslední chvíli, kdy už takový krok neušetří nic, jen zabrání výdělku - který by sice nebyl tak vysoký, jak se plánovalo, ale byl by.