Nemám sice přímou zkušenost s tímto řešením, ale troufám si říci, že na to nutně nepotřebujete kartu za 40 tisíc a pole za dalších víc jak 10 tisíc. Vlastně na to není potřeba nic moc speciálního. Postačila by úplně jakákoli digitálně grabovací karta, např. s HDMI, třeba taková, jakou máme v redakci.

• AVerMedia DarkCrystal HD Capture SDK II: nahrajte si video třeba z HDMI (1. část) (9. 5. 2012)
• Grabujeme z HDMI s AVerMedia DarkCrystal HD Capture SDK II (2. část) (16. 5. 2012)

Taková karta sice neukládá nekomprimovaně (i když mám dojem, že by to asi šlo přesvědčit, neboť jestli se nepletu, komprese je stejně softwarová), přesto však ukládá dostatečně kvalitně na to, aby byl výsledek použitelný. Dokonce by ani nevadilo, že zvládá nejvýše FullHD (prostě bychom testovali v 1920×1080 ane v 2560×1600) a dokonce by ani nevadilo, že nezvládne 60 fps, ale jen 30 fps. Menší velikost zachyceného obrazu by teoreticky snížila přesnost o 32,5 %, snížení zobrazovací frekvence ze 60 na 30 Hz pak o další polovinu. Ač tato čísla vypadají na první pohled hrozivě (snížení přesnosti v podstatě o dvě třetiny), ve skutečnosti by to na výsledek nemělo zdaleka tak dramatický vliv (co jsem viděl výstupy, možná by se přesnost ve skutečnosti nezměnila vůbec, nanejvýš o zlomky milisekund, což bych řekl, že je v pohodě). Možná to říkám špatně, ono by se nejednalo o snížení přesnosti, jako spíše o snížení rozlišení přesnosti. Prostě jako když měříte vzdálenost ne na 4Mpixelové fotce, ale třeba na 1,3Mpixelové fotce. Pořád to bude mít řádově mnohonásobně lepší vypovídací hodnotu než výsledky Frapsu.

Jediné, co by se muselo udělat, je upravit software, který ve snímcích analyzuje ony barevné pruhy. Chápu to tak, že software nyní počítá s přesně danou barvou pruhu po celé jeho délce, komprimace třeba do H.264 by samozřejmě způsobovala drobné odchylky, ale ve finále by nešlo o nic dramatického, prostě by se tomu vyhodnocení muselo přizpůsobit tak, aby počítalo s jistou barevnou tolerancí na přechodech jednotlivých barevných pruhů. Těch barev se v této metodě nepoužívá zase tolik, aby to byl vážný problém.

Výsledkem by byla měřící sestava, jejíž cena se nebude blížit stovce tisíc, ale spíše sestava, jejíž cena bude kolem 20 tisíc Kč. V našem případě se jedná o sestavu, která čítá:

• Desku Gigabyte GA-H67N-USB3 (trošku starší a dražší mini-ITX deska) - řekněme tak 2,5 tisíce
• Procesor Intel Core i3-2105 (dvoujádro/čtyřvlákno Sandy Bridge na 3,1 GHz vč. grafiky) - zhruba 3,1 tisíce
• Paměti 2×4 GB DDR3-1333 - takových 12 stovek
• 1TB 7200otáčkový disk (na všechno) - 16 stovek
• Malá skříň SilverStone SG05BB-450 - celkem drahá (vč. 450W 80+ Bronze zdroje), 3,7 tisíce
• AVerMedia DarkCrystal HD Capture SDK II PCIe - dnes již nesehnatelná, tenkrát prý přes 10 tisíc, později jsem ji zahlédl za méně

Suma sumárum: Počítač za něco přes 12 tisíc, plus karta, i kdyby tak drahá, za dalších 10 tisíc, ale jistě by šla sehnat levněji. Prostě něco kolem 20 tisíc (na některých komponentách by se dalo ještě šetřit, např. skříň, deska, procesor… to je teď jedno).