Aktuální řada fotoaparátů od Sigmy nese v názvu přízvisko Merrill. To se společnost rozhodla dát všem současným produktům s nejnovější „46MPix“ verzí Foveonu. Jde o jakýsi tribut Dicku Merrillovi, vynálezci, který vymyslel vertikální barevný filtr, na jehož principu snímač Foveon funguje. Sám také založil (i dlouhodobě financoval) chod samotné společnosti Foveon, která zrealizovala jeho vizi prvního plnobarevného digitálního snímače.

Kleť před deštěm
Plné rozlišení »zde«

Merrill držel Foveon při životě až do roku 2008, kdy podlehl rakovině. Jeho podíl nebyl jen technologický a finanční, ale v letech 2000/2001 dokázal ke spolupráci přesvědčit Sigmu - známého výrobce objektivů - aby ze svých kinofilmových zrcadlovek přesedlala právě na Foveon. Výsledkem byly dnes již kultovní fotoaparáty Sigma SD9 a SD10 známé především pro velmi „nevšední“ barevné podání - chladně až fialově temně modré a naopak jásavě zářivé žluté.

Právě tato těla se snímači APS-C formátu si velice oblíbil a používal je nejraději s makroobjektivem 50mm f/2.8, což na cropovém snímači znamenalo již delší portrétní ohnisko. Ostrý makroobjektiv umožňoval ze snímače těžit maximum a přes určité omezení, které tato kombinace přinášela, jej používal nejčastěji.

Lužní lesík s retro-barevným profilem „FOV Classic Blue“
Plné rozlišení »zde«

Poté, co Merrill zemřel, odkoupila Sigma společnost Foveon a začala vývoj snímače financovat sama, za což se zasadil především Kazuto Yamaki, syn bývalého ředitele společnosti. Kazuto se zároveň po smrti svého otce rozhodl přiznat zásluhy Dicka Merrilla uvedením jeho jména na současné generaci produktů. Že v tomto případě nejde jen o marketingový trik, dokazují další dvě rozhodnutí: Implementace výše popsaného zvláštního barevného prostoru Merrillovy oblíbené zrcadlovky do nových verzí softwaru Sigma Photo Pro (profil „FOV Classic Blue“) a dodatečné vydání modelu DP3 M (s Merrillem oblíbeným 50mm makroobjektivem), který v původní řadě DP, DPs a DPx chyběl.