Sony Cyber-shot DSC-H200 je hodně zvláštní produkt. Popravdě, je to asi nejšílenější fotoaparát, který jsme za poslední roky viděli a hned vám vysvětlíme proč:

• 20,15Mpix CCD 1/2,3"
• rozlišení fotografií až 5184×3888
• ISO 100 až 3200
• objektiv 22,3 až 580mm, f/3.1-5.9
• závěrka 1/1500 až 30 s
• 3,0" LCD, 460k
• snímání až 8 fps
• video 720p 30fps, mono zvuk
• napájení 4×AA, výdrž 240 snímků (dle CIPA)
• 123 × 83 × 87 mm, 530 g

Tak, to máme parametry, dodejme ještě cenu: 250 dolarů, tedy zhruba 5 000 Kč+. Dnes si nerozebereme parametry v textu, uděláme si to speciálně tak, aby bylo na první pohled zjevné, co je DSC-H200 zač.

Klady DSC-H200

• nic

Zápory DSC-H200

• příliš vysoké rozlišení: rozlišení je příliš, PŘÍLIŠ vysoké, odpovídá zhruba 620 Mpix na fullframe snímači. Je to zbytečně mnoho, kvalita snímků bude tragická i na základní ISO. Snímač je pro takové rozlišení příliš malý.
• CCD: z použití CCD technologie plyne řada omezení, zejména co se týče rychlosti odečítání dat ze snímače.
• 720p video: proto také H200 neumí točit do 1080p, ale jen 720p, s CCD se prostě v tomto segmentu více než 720 nekoná, je to vlastnost této třídy snímačů. A 720p je dnes prostě málo.
• Objektiv s pouze průměrnou světelností: bude nutit fotoaparát do vyšších citlivostí = další výrazné zhoršení kvality fotografií.
• LCD s pouze 460k body: přeci jen už jsme dnes zvyklí na 920k
• malá výdrž baterií: se 4×AA dát jen 240 snímků je málo. Ale co naděláte, když elektronika foťáku musí při každém cvaknutí zpracovávat více než 20miliónů bodů a provádět nad nimi obrovské matematické výpočty, které oddělí zašumněný signál od šumu snímače, zesílí jej, odšumí, vyžehlí, následně zase doostří a nakonec tenhle paskvil uloží do velkého 20Mpix jpegu.
• ve skutečnosti jen OEM produkt?: rozsah ohnisek i světelnosti je až nápadně podobný jiným fotoaparátům (například Pentax X-5, Samsung WB100 a možná i Nikon L810) - rozsah ohnisek i světelností shodný, napájení AA také nechybí, zkrátka máme podezření na použití nějaké OEM konstrukce, jen olepené samolepkami Sony a osazené uvedeným CCD čipem.
• jen minimum ovládacích prvků: nekoná se třeba tlačítko pro přímý záznam videa.

Subjektivní komentář a výzva pro společnost Sony

Tak jako mnozí, i já posledních 10 let pozoruji, kam se nám ubírá ona „megapixel war“. Sony jakožto přední výrobce snímačů se drží na její samotné špici. Když firma uvedla první kompakty s 16Mpix BSI CMOS snímačem, lezly z toho fotografie těžko označitelné za kvalitní, nebo alespoň přijatelné. Ale na nízká ISO (tj. do 100, více ne) byla kvalita - se skřípějícími zuby - přijatelná, neboť při zmenšení na 50 % vypadaly fotografie celkem slušně. Není se ani čemu divit, že tento 16Mpix 1/2,3" snímač nakonec adaptovali i další výrobci do svých fotoaparátů.

Pak ale Sony přišla při stejných rozměrech s 18Mpix snímačem a na rovinu, z něj již nelezou přijatelné fotografie vůbec. Kdykoli vidím nějakou recenzi, kde jsou 1:1 JPEGy, tak vidím jen jakousi neostrou věc plnou barevného moaré a prohnanou efektem „Olejomalba“ ve Photoshopu. Všechna čest inženýrům a matematikům Sony a jejich schopnosti vytěžit ze signálu snímače něco, co se alespoň blíží jakés takés definici obrazu, ale s fotografií zachycující realitu to nemá nic společného.

A nyní jde Sony ještě dále. Na CCD technologii (první podivné překvapení) staví dokonce 20 Mpix snímač (reálně jde 20,4Mpix, využívá se 20,16 Mpix). A já si tak dovolím beze toho, aniž bych měl DSC-H200 byť jen na chvíli v ruce, tvrdit, že fotografie z něj polezou ohavné na jakékoli ISO. Pokud mě Sony chce vyvést z omylu, nechť se ozvou na email (david-zavináč-diit.cz) a domluvíme zápůjčku a test tohoto přístroje. Rád se z omylu nechám vyvést, ale v tuto chvíli od snímače ekvivalentního 620Mpix full-framu nečekám při dané světelnosti použitého objektivu nic jiného, než ohavné fotky.

pozn. no-X: Na celém přístroji je nejvtipnější, že z důvodů difrakce nemůže být objektiv schopen vykreslit detail, který by svými proporcemi odpovídal ploše jednoho „pixelu“ snímače (případně byl menší).

Jak je patrné, i s plně odcloněným objektivem (který v případě šestadvacetinásboného zoomu sám o sobě nebude nijak úžasně kreslit) není možné tak malý 20MPix+ snímač skutečně využít. Jakékoli clonění samozřejmě důsledky difrakce už jen zhorší, a tak půjde o zoufalé balancování mezi kresbou objektivu a důsledky difrakce. Jak již vzpomněl David, šum (a intenzivní post-processing) už jen dokončí to, co nezvládla difrakce a objektiv.