Falcon Heavy byla dříve známá jako Falcon 9 Heavy a je v podstatě výsledkem koncepcí nejsilnější konfigurace výše zmíněného nosiče. V případě svého zařazení „do služby“ by se stala vůbec nejsilnější kosmickou raketou dneška s tahem 16,8 MN při startu a nosností až 53 tun na nízkou oběžnou dráhu LEO kolem Země.

2,5 stupňová koncepce

Falcon Heavy při startu, zatím jen ilustrace. Zdroj: SpaceX

Falcon Heavy má na výšku měřit 69,2 m a vážit při startu 1 400 000 kg, tedy 1 400 t. Vzhledem k ostatním parametrům by se tak stala třetí nejsilnějším úspěšným kosmickým nosičem všech dob. Větší už byla jen lunární raketa Saturn V a sovětská a později ruská superraketa Eněrgija. Váhou pak sice Falcon Heavy ještě předčil Space Shuttle, ale jeho nosnost byla zhruba poloviční.

Konstruktéři SpaceX zvolili 2,5 stupňovou koncepci. Jako nultý stupeň jsou označovány paralelní raketové stupně konstrukčně vycházející ze stupně centrálního. Mají mít stejně jako on po devíti raketových motorech Merlin 1D o tahu po 622 kN u hladiny moře a vyráběny na stejné lince. Oproti nim ovšem bude tah centrálního stupně ve výšce kolem 10 km, kdy dochází k maximálnímu namáhání přiškrcen. Ve chvíli oddělení raketových stupňů představujících nultý stupeň tak bude mít centrální stupeň ještě dostatek paliva, než dojde k jeho oddělení a zažehnutí 2. stupně.

Ten má pohánět jediný raketový motor Merlin Vacuum nastaven na zhruba 445 kN, tedy stejný motor jako 2. stupeň Falconu 9. Není proto třeba vyvíjet nový raketový motor a testovat jej – výrobu pak zvládne jedna linka.

U pozdějších startů Falconu Heavy se dokonce počítá s přečerpáváním pohonných látek z postranních raketových stupňů nultého stupně. To znamená, že po jejich oddělení by byl centrální stupeň plně natankován. Toto řešení navíc podstatně vylepšuje poměr mezi startovní a konstrukční hmotností. Jinak řečeno první stupeň bude mít dostatečný tah ke startu, ale raketa sebou po kratší dobu ponese hmotnost postranních stupňů.

Symbolické zahájení výstavby startovací rampy pro Falcon Heavy na Vandenbergu. Zdroj: SpaceX (Wikipedia)

Tři typy zákazníků

Ačkoliv je často uváděno, že po těžkých nosičích není, poptávka, situace nakonec nemusí být tak černá, jak vypadá.

První zákazníkem Falconu Heavy má být společnost Intelsat, který poptává vynášení těžkých družic na geostacionární dráhu. Životnost družic je přitom stále větší, ale omezením zůstává zásoba pohonných látek. Větší družice mohou mít větší zásobu, stejně tak mohou nést větší solární panely. Soukromý sektor si za vyšší nosnou kapacitu rád zaplatí, protože návratnost je zcela prokazatelná a samotná družice často stojí podstatně více než start kosmického nosiče.

Druhým typem zákazníka se zřejmě stane americké letectvo, které dokonce SpaceX udělilo kontrakt Evolved Expendable Launch Vehicle (EELV) v rámci kterého hledá nosnou kapacitu pro těžší náklady. První start pro letectvo by se mohl uskutečnit už v roce 2015.

A nakonec tím třetím bude možná sám SpaceX, s tím že by se hodil někdo další do party. Elon Musk se ostatně netají s plánem pilotovaného letu na Mars a Falcon Heavy má být první nosnou raketou, kterou by pro účely vynášení nákladů na přechodovou dráhu bylo možné použít s předpokladem spojení soulodí na oběžné dráze kolem Země v případě pilotovaných misí.

Elon Musk v bodech

• Narodil se 28. června 1971 v Pretorii, Jihoafrické republice.
• V deseti letech si pořídil svůj první počítač a už ve svých dvanácti letech prodal svůj první počítačový program, kterou byla hra Blastar.
• Po odchodu z Jihoafrické republiky získal bakalářský titul z obchodu na The Wharton School a fyziky na University of Pennsylvania.
• Se svými společníky založil společnost Zip2, která vyvíjela internetový publikační systém. Později jí odkoupil Compaq.
• Poté spoluzaložil internetový platební systém PayPal, který koupila společnost eBay.
• V roce 2002 založil ryze soukromou společnost SpaceX, která vyvíjí, vyrábí a provozuje kosmické rakety i lodě.
• V roce 2003 založil společnost Tesla Motors, která vyvíjí a prodává zajímavé automobily na ryze elektrický pohon.

Elon Musk v řídícím středisku. Zdroj: SpaceX

Vzhůru na Mars

Elon Musk a Mars je kapitola sama pro sebe. Na první pohled se zdá, že je rudou planetou doslova posedlý a oběžnou dráhu kolem Země považuje za přestupní stanici na cestě za svým cílem.

Nedávno se dokonce rozpovídal pro NewScientist a sdělil mnoho ze svých názorů. Pro něj je lákavý už jen ten fakt, že lidstvo má poprvé v historii možnost takovou cestu uskutečnit. Navíc pokládá případnou marsovskou základnu za dobrý backup, kdyby se na Zemi „něco pokazilo“. Ideou do budoucna tedy není jen jednorázová mise Země-Mars-Země, ale výstavba dlouhodobé základny pro až 80 000 lidí a jak sám přiznává, jeho snem je na Marsu zemřít.

Možná se podobné úvahy zdají dosti science-fiction. Na druhou stranu důvodem, proč lidé ještě nepřistály na Marsu, nejsou ani tak technické problémy jako neochota a neuvolnění finančních prostředků pro tento účel. Elon Musk je přitom nadšený, má hodně peněz, zná hodně movitých lidí a dokáže je nadchnout. Navíc vyvíjí kosmické rakety, zásobovací i pilotovanou loď Dragon, takže technicky je marsovská výprava výhledově realizovatelná.

Problémem spíše zůstává lidské tělo a vliv beztížného stavu a meziplanetárního prostředí na něj. Stejně tak není dořešená otázka zásobování a samostatnosti případné základy, ale nějak se prostě začít musí a vymlouvání se na problémy je zároveň hledáním výmluv. Vezměme si třeba Apollo. Když Kennedy vyhlašoval v roce 1961 přistání na Měsíci, tak v té době nebyl žádný Američan ani na oběžné dráze! Během sedmi let uskutečnila pilotovaná kosmonautika skok z výšky 190 km a rychlosti 2,4 km/s do vzdálenosti 384 000 km a rychlosti 11,2 km/s!