Specifikace APU Strix Point: 225 mm², proces N4P, 4× Zen 5 + 8× Zen 5c…
Meteor Lake od Intelu a Strix Point od AMD mají mnoho společného a zároveň mnoho odlišného. Pro oba výrobce (Intel a AMD) jde o důležité, dá se říct klíčové produkty. V obou případech jde (ať už cíleně nebo řízením osudu) o mobilní procesory. Oba cílí spíše na úspornější (než nejvýkonnější herní) notebooky. Oba budou na trhu v přibližně stejném období. Meteor Lake bude vydaný dříve, již v polovině prosince, Strix Point se očekává později, spíše kolem Computexu (květen-červen), nicméně po významnou část jejich éry půjde o přímé konkurenty.
Dlaždice vs. monolit
Tím však paralely končí. Pojetí obou produktů je totiž diametrálně odlišné, což obzvlášť vynikne při přímém srovnání. Meteor Lake je dlaždicový, tedy složený z více kusů křemíku, Strix Point je monolit. Zatímco AMD v desktopu, serverech a výkonnějších noteboocích preferuje čiplety a v úspornějších produktech zůstává u monolitického řešení, Intel naopak v desktopu a výkonnějších noteboocích zůstává u monolitů a pro úsporné notebooky zvolil dlaždice. Zatímco důvodem je v případě Intelu nepřízeň osudu (podle původních plánů mělo být dlaždicové vše), u AMD šlo o pragmatické rozhodnutí: Čiplety snižují náklady a zvyšují výtěžnost, na druhé straně mírně zvyšují energetické nároky. Řešení v segmentu úsporných notebooků? AMD: Nepoužít je. Nejjednodušší cesta snižuje rizika.
Refresh architektury vs. nová architektura
Meteor Lake přináší procesorové architektury s novými jmény: velká jádra Redwood Cove a malá Crestmont, ale podle doposud uniklých výsledků a nakonec i oficiálního vyjádření Intelu jde spíše o kosmetický posun (výraznější asi u malých než velkých jader).
Současné vyjádření Intelu na toto téma konečně objasnilo slova CEO společnosti Pata Gelsignera z dubna 2021. Hovořil tehdy o obnovení strategie tick-tock (tedy střídání produktů s malým posunem architektury v kombinaci s novým procesem s produkty o velkém posunu architektury s jen malým vylepšením procesu). Na jaře 2021 tato slova příliš nedávala smysl, neboť Meteor Lake byl prezentován jako kombinace nových architektur, nových procesů a (navíc) dlaždic.
Naproti tomu AMD se Strix Point přináší novou architekturu: Zen 5, která je jako ostatní liché verze Zenu novým návrhem. Poprvé (ovšem jen v rámci vlajkové lodi) budou zkombinovány dva způsoby implementace jedné architektury, tedy krom jader Zen 5 budou přítomna i jádra Zen 5c. V nižším segmentu si to však již AMD vyzkoušela (Zen 4 + Zen 4c u menšího APU Phoenix 2).
Nový proces vs. ověřený proces
Meteor Lake, respektive jeho procesorová dlaždice, vzniká na procesu Intel 4, pro nějž je vlajkovou lodí, první produktem. Po letech s 10nm procesem a jeho pokročilými deriváty, které Intel přejmenoval na proces Intel 7, dochází k významnému posunu. Alespoň co do denzity (tedy množství tranzistorů, které umí daný proces vměstnat na jednotku plochy) by měl být Intel 4 pokročilejší než 4nm proces TSMC. Intel hovoří o ~2× vyšší denzitě oproti proti procesu Intel 7, na druhou stranu se tato tvrzení asi týkají jen logiky, neboť v případě SRAM je dosahováno podstatně nižšího reálného posunu, kdy denzita (27,8 Mb/mm²) nedosahuje ani úrovně 5nm procesu TSMC (31,8 Mb/mm²).
Strix Point na druhé straně zůstává na 4nm procesu TSMC (konkrétně N4P), který využívala již stávající generace Phoenix. Původní záměr byl 3nm, nicméně AMD se z důvodu jeho zpoždění rozhodla první vlnu produktů postavených na architektuře Zen 5 převést z původně zamýšleného 3nm procesu na 4nm. Nutno dodat, že s touto možností AMD dlouhodobě počítala a architekturu na ni připravila. Ostatně o tom hovořila ústy CES Lisy Su již před čtyřmi roky:
Za pozornost stojí i závěr tohoto čtyři roky starého článku, který se vztahuje zejména k 3nm procesu TSMC:
Jde však o hudbu budoucnosti a byť padlo pár zmínek v souvislosti s rokem 2022, reálné bude předpokládat, že tyto procesy budou k dispozici teprve v roce 2023 pro sériovou výrobu telefonních ARM čipů (PC hardware s vyššími požadavky na výtěžnost a takty logicky bude následovat až po ARM SoC). V takové situaci, pokud nechce společnost riskovat post-Bulldozerovsou éru, musí být architektura procesorů připravená na to, že výroba může na pěkných pár let zkysnout (např.) na 5 nanometrech a i na těchto pěti nanometrech bude potřeba mezigeneračně zvyšovat výkon. |
Přesně to se stalo. Nyní zmiňovaný 4nm proces je jen lehkým evolučním vylepšením (denzita i výkon se posouvají jen o symbolické jednotky procent) 5nm technologie a do desktopu se 3nm proces TSMC nejspíš nepodívá dříve než v roce 2025.
Strix Point - parametry
Leaker All The Watts!! zveřejnil specifikace APU Strix Point (následně ještě upřesnil některé detaily), takže návrh v současné době vypadá takto:
- proces TSMC N4P
- plocha 225mm²
- 4× Zen 5 (L3 cache: 16 MB, L2 cache: 4 MB)
- 8× Zen 5c (L3 cache: 8 MB, L2 cache: 8 MB)
- GPU: 8 WGP RDNA3+ (~1024 stream-procesorů RDNA 3.5)
- 64 AIE tile (~AI akcelerátor s 64 jednotkami XDNA)
- podporované paměti DDR5-6400 / LPDDR5X-8533
- TDP 28-35W+
Plocha 225mm² je tedy trochu vyšší než u předchozích generací (což je očekávaným důsledkem použití staršího procesu), na druhou stranu je stále menší než u starších APU na bázi „stavebních strojů“:
APU | rok | proc. | CPU | GPU | plocha |
---|---|---|---|---|---|
Llano | 2011 | 32nm | 4/4× K10,5 | 400 SP VLIW-5 | 226 mm² |
Trinity Richland | 2012 2013 | 32nm | 4/4× Piledriver | 384 SP VLIW-4 | 246 mm² |
Kaveri | 2014 | 28nm | 4/4× Steamroller | 512 SP GCN 2 | 245 mm² |
Carrizo Bristol Ridge | 2015 2016 | 28nm | 4/4× Excavator | 512 SP GCN 3 | 245 mm² |
Raven Ridge Picasso | 2017 2019 | 14nm 12nm | 4/8× Zen(+) | 704 SP Vega | 210 mm² |
Renoir Lucienne | 2020 2021 | 7nm | 8/16× Zen 2 | 512 SP Vega+ | 156 mm² |
Cezanne Barcelo | 2021 2022 | 7nm | 8/16× Zen 3 | 512 SP Vega+ | 180 mm² |
Rembrandt | 2022 | 6nm | 8/16× Zen 3+ | RDNA 2 | 208 mm² |
Phoenix | 2023 | 4nm | 8/16× Zen 4 | RDNA 3 | 178 mm² |
Strix Point | 2024 | 4nm | 4/8× Zen 5 8/16× Zen 5c | RDNA 3.5 | 225 mm² |
Závěrem snad nezbývá než jen podotknout, že jde o první APU AMD vybavené dvanácti x86 jádry. Osmijádrová éra tedy byla podstatně kratší než éra čtyřjádrová.