Současná situace ukázala nepřipravenost školství. Spousta škol nemělo dostatečné technické vybavení a ani učitelé neměli potřebné znalosti. Podobná situace nastala nečekaně i u žáků a studentů. Byť většina dnešních dětí a mládežníků používá komunikační technologie denně, s distanční výukou někteří docela zápasí. Celou situaci navíc provází nejednotnost přístupu. Kromě rozdílného vybavení se školy často diametrální liší použitou komunikační platformou. V některých školách dokonce dochází i k situacím, kdy v jedné instituci používá pro komunikaci s žáky a studenty každý pedagog jiný nástroj. 

Jaké platformy pro distanční výuku jsou k dispozici?

V našich školách se už před pandemií používal pro komunikaci s rodiči a studenty systémy Škola OnLine a Bakaláři. Některé z funkcí těchto dvou systémů se dají využít pro sdílení dokumentů nebo zadávání a odevzdávání domácích úkolů. Pro tyto základní funkce se dá ale stejně dobře využít i obyčejný email. Další důležité funkce nutné pro plnohodnotnou domácí výuku zde chybí. Podobný systém pro řízení výuky na dálku nabízí vzdělávací portál Fred. Ten navíc přidává multimediální knihovnu s více než čtyřiceti tisíci materiály.

Velmi rozšířeným nástrojem pro on-line výuku se stal Microsoft Teams. Tento kousek z dílny softwarového giganta lecčím příjemně překvapí. Za běžné situace je součástí placených Office 365 a Microsoft 365, během pandemie je však na půl roku zdarma a pro školy je zdarma na pořád. Co je od Microsoftu nečekané, je dostupnost MS Teams i pro jiné operační systémy, než jeho vlastní. Kromě Windows jde spustit i na Linuxu, macOS, iOS, Androidu a dokonce i ve webovém rozhraní, byť s některými omezeními. Hlavně v rodině s více dětmi, se tak dá využít k výuce i mobil nebo tablet. Umožňuje skupinový hlasový nebo videohovor až pro 300 účastníků, až 49 současně viditelných kamer, živý přenos až pro 10 tisíc diváků, sdílení obrazovky a neomezený čas použití. Navíc je k dispozici v češtině, což je dobré hlavně pro mladší děti, které ještě jiný jazyk neumí.

Nedávno jsem slyšel od jednoho propadlého středoškoláka, že kdyby škola nepoužívala ten „debilní Teams“ a místo něj zvolila raději Discord, tak by jeho studijní výsledky byly podstatně lepší. Nic proti Discordu, ale oproti MS Teams toho rozhodně víc nenabízí. Sice umí sdílet obrazovku, je taky v češtině a k dispozici pro více operačních systémů, ale počet účastníků videohovoru i počet současně viditelných kamer je omezen na 25 a počet diváků živého přenosu na 100. V čem je ale diametrálně lepší, je možnost přizvat k hlasovému hovoru až 25 tisíc volajících, ale myslím, že žádná učitelka by asi takhle velkou třídu učit nechtěla. Discord je určitě pro dálkové vzdělávání vhodný, ale něco mi říká, že by onen středoškolák propadl i s ním.

Hodně podobný Discordu je Slack. Stejně jako on, umí vytvořit pracovní prostor s jednotlivými místnostmi díky kterým lze rozlišit jednotlivá témata. Oproti Discordu je ale velmi omezený v neplacené verzi. V konferencích může být jen 15 účastníků a stejně tak je omezen i počet kamer. Dalším omezením je počet příspěvků v konverzacích. Ten je celkově omezen a po překročení limitu se nejstarší příspěvky automaticky smažou. Software není dostupný v češtině a já osobně bych jej pro distanční výuku rozhodně nedoporučoval.

Další hojně používanou platformou je ta od firmy Google, která je k dispozici zdarma pro školy a neziskové organizace. G Suite Meet for Education je sada nástrojů pro vzdělávání na dálku, která obsahuje důvěrně známé aplikace jako Google Meet, Gmail nebo Google dokumenty. Čeština je samozřejmostí, stejně jako sdílení obrazovky nebo 49 současně viditelných kamer. V čem zaostává za svými konkurenty, je limit pro 100 účastníků hlasové i videokonference a časový limit 1440 minut, i když kdo by chtěl mít tak dlouhou hodinu.

Pozadu ve snaze prosadit se během pandemie nezůstává ani Zoom. Ten pro výuku na dálku nabízí možnost, aby se videokonference účastnilo až 300 lidí, hlasové konference pouze 100, současně viditelných kamer zvládá také 49 a omezuje jedno sezení na 40 minut. Podstatnou nevýhodou je absence českého překladu.

Přímo pro výuku vznikla aplikace Slido. Její specialitou je možnost vytváření anket. Je zde jednoduché položit otázku, nechat studenty hlasovat a výsledky tohoto hlasování pak promítnout do své prezentace. Limit je 100 účastníků na 3 hlasování během akce. Tato aplikace nenabízí všechny nástroje pro online výuku, ale je možné ji použít v součinnosti s jiným softwarem.

Zajímavým projektem reagujícím na nastalou situaci je sociální síť Edmondo. V podstatě se jedná o klasickou sociální síť, takže studenti určitě nebudou mít problém s jejím používáním. Jediný rozdíl je ten, že je pouze pro pozvané. Při vytváření účtu studentů je potřeba zadat číslo výuky pro registraci. Učitel má možnost vkládat prezentace, videa a dokumenty, jež se zobrazí všem přihlášeným studentům, kteří poté mohou reagovat a psát vlastní komentáře. Když se občas podívám na komentáře na kterékoli sociální síti, tak bych měl jako učitel docela strach, že právě toto se časem zvrhne.

Spousta pedagogů hlavně na menších školách používá pro zadávání domácích úkolů a komunikaci se studenty nástroje, které důvěrně znají. Často posílají úkoly emailem a s žáky komunikují přes WhatsApp, Viber nebo Messenger. Použitelné to sice je, ale absence jednotné platformy často způsobí chaos. Chtít po žákovi základní školy, aby si úkoly z matematiky našel na mailu, úkoly do češtiny na Viberu a zadání úkolu z angličtiny na stránkách školy. Proto asi není až tak podstatné, jaký výukový nástroj si škola zvolí, ale největší peklo je, když si nezvolí žádný.