Tabulka, kterou vidíte níže, rekapituluje specifikace 20nm jádra konzole Nintendo Switch. Pojďme si rovnou porovnat parametry. Dozvídáme se, že procesorová část obsahuje čtyři jádra ARM Cortex A57 s L2 cache o kapacitě 2 MB. V tomto ohledu se nijak neliší od Tegra X1. Jádra běží na frekvenci 2 GHz. Ze tří produktů, které jsou na standardní verzi Tegra X1 postavené, známe takty jediného - Nvidia Shield Android TV. V této verzi běží na 1,9 GHz, tedy nepatrně níž.

Specifikace v tabulce nehovoří o jádrech ARM Cortex-A53, která dále obsahuje Tegra X1. Absenci této informace samozřejmě nelze brát jako důkaz toho, že v konzolovém jádru nejsou. Lze to ovšem připustit. Druhou možností by pak bylo, že jsou neaktivní a třetí, že je specifikace určená vývojářům neobsahuje, neboť jsou z hlediska aplikace transparentní.

Další na řadě je grafické jádro. 256 stream-procesorů na architektuře Maxwell, takt 1 GHZ i přítomnost 16 ROP se nijak neliší od Tegra X1. Výkon ani výbava grafického jádra se podle dostupných informací neliší.

Zůstává i multimediální podpora (formáty videa). Podobně tak datová propustnost paměťového řadiče je v případě obou čipů rovna 25,6 GB/s. Určitý rozdíl se týká až možností obrazového výstupu. Zatímco Tegra X1 umožňuje realizovat 4k výstup při 60 FPS, jádro Nintendo Switch nabízí při 60 FPS pouze rozlišení 1080p (nebo méně), pokud je prioritou 4k výstup, klesá snímková frekvence na 30 FPS. Patrně však nejde o omezení jádra, ale důsledek toho, že se Nintendo rozhodlo osadit výstup HDMI 1.4, který víc nezvládá.

Pokud situaci shrneme, pak lze říct, že jsou buďto jádra Nintendo Switch a Tegra X1 totožná, nebo u jádra Nintendo Switch došlo k vypuštění malých jader Cortex A53. Základní prvky, tedy čtveřice jader Cortex A57 plus 256 stream-procesorů architektury Maxwell se neliší, takže technickou výbavu pro hry i výkonnostní potenciál lze považovat za prakticky totožné.