Ovšem pak přišel nápad, že by bylo hezké, kdyby uživatelé nepotřebovali k potištění média nějakou speciální tiskárnu, ale aby tuto práci mohla zastat vypalovačka. Jenže inkoustové tiskárny,
které umí tisknout na CD a DVD média už nejsou žádnou zvláštností a umí to i levnější typy, takže mnohdy se koupí mechaniky, která umí popisovat média tiskárna ani neušetří,
neboť takovou tiskárnu uživatel stejně už má.
V současné době je nevýhodou technologií popisu v mechanice vyšší cena médií a jejich velmi malý výběr, a v neposlední řadě i půlhodinové trvání potisku. Ale nevíme, jak to bude za rok či za déle.
Ale už nyní tato média zaujmou svým neobvyklým a při dobrém návrhu etikety i elegantním vzhledem. Musíme si uvědomit, že návrh potisku by měl odpovídat možnostem těchto technologií
(pouze odstíny jedné barvy, menší kontrast, velikost detailů...). V mechanikách popsaná média jsou samozřejmě zcela odolná vůči vodě, potisk se skutečně nerozmaže...

Takže v současné době existují tři technologie na popis médií ve vypalovacích mechanikách. Pro popisování je nutno mít mechaniku, která tuto technologii umí a také program, který toto vypálení provede,
případně usnadní návrh etikety. Program Nero (od verze 6.6.1.4) umí všechny tři tyto technologie. Jsou to:

Disc T@2

vymyslela firma YAMAHA a realizovala ho na své poslední CD vypalovačce YAMAHA CRW-F1. Tato vypalovačka také zůstala jediná, která umí vypalovat obrázky do záznamové vrstvy
médií CD-R. Ovšem tato technologie neslouží k pokreslení média na straně potisku,
ale spíše jako zajímavost k pokreslení okrajů těch CD, která jsou krátká a zůstalo jim na vnějším okraji kus místa. Tato technologie se nedala použít na disky DVD až do nástupu technologie LabelFlash.
O technologii Disc T@2 pojednává recenze mechaniky YAMAHA CRW-F1. K použití této technologie není nutno mít nějaké speciální CD, i když některá CD mají tak malý rozdíl v rozeznatelnosti vypálené a nevypálené oblasti,
že nemá smysl je použít. Dobře jsou kresby vidět například na médiích firmy Taiyo Yuden. Technologie také nepodporuje použití CD-RW. Bohužel mechaniky YAMAHA CRW-F1 již nejsou na trhu dostupné a kdo nemá alespoň jeden kousek,
nemůže na CD tuto technologii zatím používat. Možná se v budoucnu rozšíří možnosti současné technologie LabelFlash i na CD. Anebo taky už ne.

Toto písmo je tmavší na světlejším podkladě, a je správně, že to scanner takto sejmul, protože DiscT@2 vypaluje text v pozitivu. Pokud však CD natáčíme a díváme se za různých podmínek, je písmo světlejší nebo tmavší...
Je také možno si všimnout tenké kružnice, ohraničující záznam dat. To je mezera mezi vypálenými daty a vypáleným pozadím pro text. Jak uvidíme dále, LabelFlash toto při stejném návrhu textu nedělá, protože pálí text
v negativu (co je v návrhu textu černé DiscT@2 nevypaluje a LabelFlash ano a obráceně).
DiscT@2 je příliš spjato se záznamem dat. Pokud chceme zapsat na prázdné médium, zapíše tam automaticky nejkratší možný zápis dat (zhruba o šířce 4 mm) a na zbytek plochy se pak kreslí.
Také editor v programu Nero se chová jinak. U DiscT@2 při vložení prázdného média a otevření hotového návrhu nabídne k editaci celou plochu, čili řídí se podle média,
LabelFlash nabídne plochu podle toho, jak je to uloženo v návrhu.

LightScribe

LightScribe je v současné době jediná technologie, kterou je možno popisovat v mechanice CD i DVD nosiče. Začala se používat již zhruba před rokem. K jejímu použití je ale již nutno mít speciální CD nebo DVD, které má na povrchu strany, na které není záznam,
speciální vrstvu, citlivou na laserové světlo DVD vypalovačky, která samozřejmě také musí tuto technologii umět. Médium, potištěné pomocí LightScribe vypadá potištěné takto:

Zde je zobrazené médium Philips DVD+R 8× LightScribe, popsané mechanikou LiteOn SHW 16H5S.
Prostě je to tmavší šedá na světlém khaki (či okru?). Na estetickou hodnotu této technologie se názory dost různí. Nakonec je to zvláštní, mnoho lidí to zaujme, mnoho zas řekne, že to není nic moc. Jak se pálí LightScribe je možno shlédnout na WIFTově kultovním videu.

LabelFlash

je nejnovější výkřik v této oblasti. První zkušenosti s ní jsme přinesli 6. prosince. Tato technologie vychází z technologie Disc T@2 - píše přímo do vrstvy. Rozdíl je ten, že umí psát pouze do vrstvy DVD, ne do CD. A umí psát jak do normální vrstvy, tak do
speciální vrstvy pro LabelFlash, která je na nových LabelFlash DVD médiích. Toto jsou vlastně oboustranná média, která mají kromě běžné vrstvy pro data na druhé straně podobnou vrstvu, která je kontrastnější,
ale pro data se využít nedá. Vrstva je tmavě modrá a vypálená místa na ní zápisem vyblednou. Celý zápis trvá také půl hodiny, stejně jako LightScribe.

Dlužno podotknout, že jsme nenašli způsob, jak věrně vyfotit tento povrch, protože je velmi lesklý a připomíná zápisovou vrstvu. Zde je zobrazeno zatím jediné médium s vrstvou pro
LabelFlash DVD-R 16× FujiFilm, popsané v mechanice NEC ND-4551A
Udělali jsme pokus: Čtyři vzorky potisků DVD - printable se stříbrným a bílým povrchem, LightScribe a LabelFlash jsme předvedli několika lidem. Všichni se shodli na tom, že nejlepší je LabelFlash,
i když podle obrázků zde se to nemusí zdát. Na druhé místo dali barevný potisk se stříbrným povrchem a na třetí LightScribe. Je to asi i tím, že byl zvolen tento typ potisku - hlavně text a symboly,
obrázek jen na menší části povrchu.
A tato etiketa LabelFlash vypadá velmi elegantně a skutečně zapůsobí. Bohužel v současné době neexistuje mechanika, která by uměla jak LightScribe, tak LabelFlash.