Po nedávném testu staršího DELL PowerEdge R620 s dvěma Ivy Bridge-EP osmijádrovými Xeony přináším další testík, tentokrát se jedná o generaci novější DELL PowerEdge R630 s dvěma desetijádry generace Haswell-EP. Jednalo se o první platformu Intelu využívající nové DDR4 paměti se sníženým napětím na 1,2V a umožňující vyšší kapacity na jeden DIMM (až 256GB, ale to přišlo na trh mnohem později s 2933-3200 MT/s moduly, které tento server nepodporuje).

Na první pohled je PowerEdge R630 stejný jako R620, na trh šel koncem roku 2014 a dnes testovaný kousek pochází z roku 2015, zakoupen byl s dvěma desetijádrovými procesory Intel Xeon E5 2650 v3, každý procesor má základní takt 2,3GHz, jedno jádro umí boostovat až na 3GHz a všech deset jeder tiká na frekvenci 2,6GHz. Procesor má k dispozici 25 MB L3 cache a 105W TDP. Oproti Xeonům generace Ivy Bridge-EP ve starším R620 tedy mají více L3 cache, dvě jádra navíc, vyšší TDP, vyšší IPC, ale nižší takt. Další výhodou je použitá paměť, server jsem testoval se 128GB Registered ECC DDR4-2133 celkové paměti a to ve formě čtyř 16GB modulů pro každý procesor. Server podporuje konfiguraci až 3DPC a byl tak později provozován, celkem se 640GB RAM, konkrétně bylo osazeno 8x16GB a 16x32GB RAM celkově, to má ale za následek zpomalení modulů na 1866 MT/s, server jsem chtěl ukázat v lepším světle a tak jsem nechal osazeny rychlejší moduly v 1DPC konfiguraci a napájecí profil v BIOSu jsem přepnul do režimu Performance. V tomto režimu drží server maximální Turbo všech jader neustále, ale přijdeme tak o jednojádrový boost, výhodou je okamžitý výkon, v továrním nastavení procesory idlí na nejnižší frekvenci a při zátěži trvá klidně desítky sekund, než se probudí naplno. Výkon je tak celkově nižší, ale server spotřebuje méně elektrické energie.

Server představím v rychlosti, jelikož se jedná o již nevyráběný model a cílem je spíše HW otestovat, než vyloženě orecenzovat, stejné to bylo v případě dříve testovaného PowerEdge R620.

Server zabere v racku 1U pozici. V přední části serveru najdeme celkem osm slotů na 2,5" SATA/SAS disky, přičemž zde najdeme jen plastové záslepky, které nelze použít jako šuplík na disky, ty je zapotřebí u DELLu koupit samostatně. Testovaný server nemá RAIDovou kartu a žádné disky, proto má jen záslepky. V levé horní části předku můžeme vidět logo DELL, zapínací tlačítko, UID tlačítko, dva USB-A 2.0 porty, SD kartu s iDRAC vFlash, ovládačí tlačítka a stavový displej. Nechybí zde notebooková DVD mechanika, 15-pin D-Sub(druhý je v zadní části serveru, oba dva výstupy obsluhuje grafická karta Matrox G200e) a plastový štítek se servisním číslem serveru.

V zadní části serveru vidíme poměrně standardní výbavu, server má dva hot-swap 750W zdroje s 80PLUS Platinum certifikací. Přímo na desce najdeme další dva USB-A 2.0 porty, VGA konektor, sériový port, UID LEDku, ethernet připojený do DELL iDRAC BMC.

Nechybí síťová daughter karta DELL 06VDPG, která má na sobě dva RJ45 a dva SFP+ konektory, SFP+ porty obsluhuje Intel X710 chipset a gigabitové RJ45 obsluhuje Intel i350 chipset. Existuje mnoho jiných karet do tohoto slotu, tato karta má dokonce i chladič ve formě pasivu s dvěma heatpipe, jelikož 10GbE může trochu více topit oproti gigabitovému ethernetu.

Tento kus má k dispozici jen dva PCIe x16 sloty pro přídavné PCIe karty, jeden je low-profile a druhý nabízí plnou výšku, u DELLu bylo možné objednat i šasi s třemi low-profile sloty. Do jednoho slotu jsem osadil grafickou kartu AMD FirePro W4100 2GB.

Server má v přední části celkem sedm ventilátorů velikost 40x40x56 mm, jedná se o dva spřažené ventilátory do jednoho, výrobcem ventilátorů je společnost Sunon. Ventilátory lze snadno vyměnit bez nutnosti použít nějaké nářadí.

V prostřední části desky jsou dva LGA2011-3 sockety pro procesory. Na jeden z procesorů je pověšený Intel C612 chipset, který poskytuje USB konektivitu, propoj s BMC/IPMI/iDRAC a SATA porty. A právě SATA port mě zachránil, server nemá RAID kartu, ale díky SATA portům jsem mohl osadit jedno Samsung SSD 850 Pro 512GB. Šuplík na disk jsem dočasně odcizil z dříve testovaného PowerEdge R620 a nainstaloval jsem pro změnu Windows Server 2019 Datacenter, samozřejmě jsem nainstaloval i dostupné aktualizace a ovladače. Ano v době uvedení na trh nebyl Server 2019 ještě na trhu, ale mnoho firem si pořídilo Software Assurance nebo si novější verzi serveru dokoupili dodatečně. Přišlo mi tak logické použít novější verzi Windowsího Serveru, jelikož má údajně podávat lepší výkon oproti verzi 2016.

Na stejné SSD jsem pak později nainstaloval Ubuntu 21.04 pro testy v Linuxu. Opět se nabízí otázka, jak si tato dvě desetijádra povedou proti modernějším procesorům, to se dozvíte v dalších kapitolách.