Testovací konfigurace, přetaktování
Kapitoly článků
Na čem se testovalo
Pro srovnání 754pinového a AM2 Sempronů 3000+ jsme se snažili vybrat pokud možno co nejshodnější základní desky. Troufáme si říci, že se nám to povedlo opravdu téměř dokonale. Od firmy Abacus nám byly zapůjčeny dvě velice podobně desky značky Biostar: TForce 6100 se socketem 754 a TForce 6100 AM2 se socketem AM2. Tyto dvě desky se vlastně liší jen socketem a s ním souvisejícími sloty pro paměti, použitým audio kodekem a síťovkou. Jinak jsou téměř shodné, mají stejný čipset (GeForce 6100 + nForce 410), stejné rozložení komponent a stejné sloty (jeden PCI Express ×1, jeden ×16 a dva PCI). Operační systém při přehození na druhou testovanou sestavu zaregistroval jen změnu audia, síťovky a nadetekoval si znovu pevný disk. Veškerá ostatní zařízení ve „správci zařízení“ zůstala beze změny.
Z výše uvedených obrázků si můžete udělat jednoduchou představu o rozdílech mezi oběma deskami. Čipset a základní rozvržení komponent je shodné, liší se skutečně jen detaily, vesměs relativně nepodstatnými. Mezi těmi podstatnými jsou socket a sloty pro paměti. Se socketem AM2 totiž přichází nový způsob uchycení chladiče.
My jsme k testům dostali procesor holý bez jakéhokoli příslušenství, takže vám ani neukážeme, jak vlastně vypadá originální chladič k AM2 procesorům. V testech byl použit chladič od 754pinového Semprona, který šel nasadit na nový mechanizmus kolem socketu AM2 bez problémů. Pouze zachytávací zobáček, kterým se zajišťuje celý úchytný mechanizmus proti vypadnutí, nebylo zač zaháknout. Chladič však neměl ani nejmenší tendenci se někam odporoučet. U boxovaných variant AM2 procesorů však bude mechanizmus bezesporu jiný.
|
Konkurenční procesory v LGA775 pouzdře mají uchycení vyřešeno tak, že může velice snadno dojít k mírnému prohnutí desky. Tyto obavy jsou jak u socketu 754, tak u AM2 prakticky vyloučeny. V našem případě mají totiž obě desky ze zadní strany opěru (u desky se socketem 754 plastovou, u AM2 kovovou), která prohnutí zabraňuje. Strach z případného zkratu kovovou opěrou mít nemusíte, vrstva tuhého silikonu mezi ní a deskou je dostatečně silná.
Pokud máte bystré oko, mohli jste si všimnout malého nepodstatného detailu. Na zadních konektorech desky se socketem AM2 chybí LPT port. Ne, že by jej deska neměla, má jej pouze vyřešený formou přídavného kabelu s konektorem na záslepce slotu.
Testovací konfigurace:
-
Základní desky:
- Biostar TForce 6100
- Biostar TForce 6100 AM2
-
Paměti:
- 2×1 GB Kingston DDR-400/CL3
- 2×1 GB Kingston DDR2-750/CL5 (hlásí se jako DDR2-667)
-
Grafické karty:
- PCI Express ATI Radeon X800 GT 256 MB DDR3 (PowerColor)
- GeForce 6100 (součást čipsetu na základní desce) s přidělenými 256 MB z RAM
- Ovladače grafických karet:
- Pevný disk: Western Digital WD740GD-00FLA0 (74,3GB 10 000otáčkový Serial ATA Raptor)
- Chladič procesorů: originál z krabice („boxovaný“) k procesoru pro socket 754
- Zdroj: 500W hliníkový EuroCase ATX-500JSP s 12cm větrákem
- Operační systém: Windows XP SP2 anglický
- Fyzická optická mechanika: LG GSA-5169D (vyjmutá z USB boxu a připojená přímo na PATA)
- Virtuální optická mechanika: Daemon Tools 4.03
Přetaktování
Protože pro 754pinového Semprona jsme neměli vhodné paměti pro přetaktování, konalo se pouze přetaktování Semprona pro socket AM2. Paměti, které se prodávají jako DDR2-750 běží celkem bez potíží i jako DDR2-800 a jistý přetaktovávací potenciál se v nich ukrývá. 754pinový Sempron 3000+ šlo přetaktovat i o poznání výše než 940pinový AM2, ale protože frekvence pamětí musela jít v rámci zachování provozuschopnosti rapidně dolů, podával takto přetaktovaný Sempron 3000+ dokonce nižší výkon, než kdyby jel nepřetaktovaný.
Přetaktování tentokráte nebylo provázeno nějakými nestandardními opatřeními, jako je otevřené okno při chladné noci. Otevřená byla pouze PC skříň a taktovalo se za běžných pokojových podmínek (přiznávám, ještě nebyla taková vedra, jaká nás týrají nyní, v místnosti nejvyššího patra situované na jih bylo „relativně“ snesitelných 27 °C ;-). Ze základních 1,6 GHz byl procesor přetaktován na 2,14 GHz zvýšením základního taktu z 200 na 267 MHz a poladěním napájecího napětí (což se muselo udělat i u pamětí, ty jsou však na takové zacházení připraveny).
|
Jak to potom bylo při přetaktování s pamětí, ukazuje další screenshot z programu CPU-Z. Paměť byla při přetaktování nastavena do režimu DDR2-800, protože při DDR2-667 počítač odmítal nabíhat. Rozdíl je však pouze v hodnotě Command Rate, která je v případě DDR2-800 2T a při DDR2-667 jen 1T, což si ještě později ukážeme na závěr testů. Z DDR2-750 pamětí se tak staly jakési DDR2-856.