DivX 6.22

Použit byl VirtualDubMod 1.5.10.1, který z videa dlouhého 5 minut a 10 sekund ve formátu MPEG-2 a rozlišení 704×576 při 25 snímcích za sekundu dělal DivX v témže rozlišení, kódoval však jen video, zvuk byl ve výsledku v nekomprimovaném PCM formátu. Kodek byl ve výchozím nastavení.

A zase o fous vítězí 754pinový Sempron. Tentokrát je však i v praxi mírně znát rozdíl mezi jednokanálovým a dvoukanálovým paměťovým režimem. Přetaktování pak dle očekávání nese své ovoce.

Lame

Pro kódování je použita taková zvláštní testovací verze Lame 3.97 alpha 2. Do 128kbitové MP3 je převáděn WAV soubor v „CD kvalitě“ (co do parametrů) o délce 37 minut a 8 sekund (374 MB). Ptáte se, proč jen do 128kbitové MP3? To neřešte, stejně to není určeno k poslechu ;-).

Stejný scénář, jako v případě kódování videa.

SuperPI

Ludolfovo číslo v našich testech tradičně počítáme na 10 miliónů desetinných míst jedním z počítacích programů, stále však stejným.

Výsledky tentokráte (až na zanedbatelný rozdíl mezi jedno- a dvoukanálovým paměťovým režimem) odpovídají tomu, co si představovali u AMD. On totiž program SuperPI docela dost využívá paměť (v našich testech je nastaven tak, aby ji využíval co nejvíce) a v takovém případě je i ten drobný nárůst rychlosti trochu znát.

Poměrně zajímavé výsledky však dává WinRAR, se kterým těch testů provedeme trochu více, neboť je to narozdíl od SuperPI program takřka z praktického běžného života. Zatímco číslo π na deset miliónů desetinných míst asi každý den nevyužijete, něco „zararovat“ se může hodit i vícekrát za den.

WinRAR 3.51

Jen pro zajímavost, co to vlastně balíme a jak. V testu probíhá komprimace rozbaleného Service Packu 1 pro Windows Server 2003. WinRAR je nastaven na nejlepší kompresi a archiv je „solid“, což znamená, že se u souborů přihlíží i na výsledek komprimace dřívějších souborů (takže při rozbalování je v podstatě každý soubor v archivu závislý na tom předchozím a poškození jediného z nich má za následek ztrátu všech, co jsou v archivu za ním). SP1 pro Windows Server 2003 obsahuje bezmála tři a půl tisíce souborů v něco přes 400 MB.

Standardní test

Sami vidíte, že výsledky docela hezky korespondují s počítáním π, WinRAR totiž také docela dost využívá paměť. A právě proto jsme s ním učinili test, který zkoumá závislost na použitých pamětech. My jsme samozřejmě měli jen dvě sady pamětí, DDR-400 a DDR2-750, takže jsme si pomohli nastavením v BIOSu na patřičné hodnoty, do kterých se samozřejmě projevily i nižší latence v případě pomalejšího nastavení. 754pinový Sempron byl test testován v režimech od DDR-266 po DDR-400 a AM2 Sempron pak od DDR-400 přes DDR2-667 až dokonce po DDR2-800, což byl jen takový zvědavý pokus zjistit, co to udělá. Test je prakticky shodný se standardním, probíhá stejná komprese za stejných podmínek nastavení programu, akorát se jí neúčastní přetaktovaný AM2 Sempron (což si ostatně můžete porovnat z předchozího měření). Stejně tak byl z testu vynechán jednokanálový DDR2 režim.

Paměťově závislý test

Výsledky tak nějak potvrzují to, co bylo zmíněno v úvodu u tabulky pamětí a jejich efektivity využití. Skok mezi DDR2-533 a DDR2-667 je menší než mezi DDR2-400 a DDR2-533, neboť DDR2-667 paměti vlastně nejedou naplno. DDR2-800 pak jedou, jak mohou a jsou s AM2 Sempronem, který je nepodporuje, ještě o kousek pomalejší než DDR2-667.

Pro pořádek se podívejme, jak vlastně vypadalo nastavení při jednotlivých situacích, což docela hezky ukazuje CPU-Z.

Proč jsme zařadili také frekvenci 1 GHz? Možná vám to došlo, 754pinový Sempron 3000+ má totiž Cool’n’Quiet a při nevytížení spadne na 1 GHz. Zároveň se však při takové situaci změní poměr frekvence procesoru vůči paměťovému řadiči. Ne, že by to mělo nějaký význam, protože jede-li procesor na 1 GHz, tak vlastně pro uživatele není zajímavý (při zátěži stejně vyleze na 1,8 GHz), ale jen tak pro zajímavost je vidět, že DDR-333 paměti běží při šetření energií rychleji než při plné frekvenci procesoru.