Ultrabook je vybaven opravdu pro tuto kategorii výkonným procesorem, který si nechá líbit ledacos. Není to ale notebook pro nějakého ajťáka, takže porovnávat skóre v Super Pi nemá valný smysl.

Začněme u disků, kde nás určitě zajímá zejména jejich rychlost. Hitachi se dokázal dostat na poměrně zajímavých 70MB/s pro čtení i zápis. Ovšem musím konstatovat, že načítání opravdu detailní lokace Dalaran ve světoznámé MMORPG World of Warcraft bylo na tento disk opravdu obří sousto.

Po načtení scény se teprve do-načítaly detaily, okolní hráči, mapy, inventáře. Kompletní načtení do hratelné podoby trvalo celou jednu minutu. Hovořím o vcelku vysokých středních detailech, které bude možné vidět i v testu výkonu.

SSD je určen pouze pro potřeby hibernace a spánku, čili není na něm žádný volný oddíl. Vzhledem k faktu, že jej plně využívá technologie Intel Rapid Start, jsem nechtěl se systémem manipulovat, ale myslím, že postačí graf průměrné rychlosti čtení, tedy solidních 180MB/s, o které jde zejména pro potřeby probouzení ultrabooku z režimu spánku. Klademe si však otázku, zda využítí 20GB SSD jen pro ukládání dat při hibernaci ze 4GiB velké operační paměti není trochu zbytečný luxus. Nejenom tím, že zbylých 16GB leží ladem (tedy pokud pomineme, že jsou využity na vnitřní wear-leveling), ale vůbec i tím, zda ta ušetřená minuta či dvě denně při práci s režimem spánku je dostatečným ospravedlněním vyšší ceny, na kterou má přítomnost SSD jistě nezanedbatelný vliv. Nicméně specifikace praví, že ultrabook má obsahovat SSD a toto je krásný příklad využití „díry“ ve specifikaci – použít co nejmenší a tedy nejlevnější SSD a dodržet tak další specifikum, jímž je rychlé probouzení.

S rychlostí disků souvisí také spouštění aplikací a operačního systému. Čas od zapnutí k nabootování Windows 7 = sedm sekund. K načtení uvítací obrazovky již 48 sekund a k automatickému spuštění Internet Exploreru 9 celých 85 sekund.

Grafice od Intelu dává zabrat i poměrně archaická World of Warcraft (WotLK datadisk). Tyto grafiky ale nikdy nebyly směřované k tomuto účelu a tak to není žádným překvapením. 

Testování bylo prováděno v přednastaveném módu efektů Good a hra byla hratelná minimálně v 5Man instancích. 25Man či PvP bylo hratelné pouze při nejnižších efektech, vertikální synchronizace jsem se odmítl vzdát za každou cenu.

Chlazení v tuto chvíli ale překvapilo. Nad 80°C jsem se nedostal, ať jsem ultrabook trápil sebevíc. To je určitě velmi pozitivní, i když větrák se opravdu protáhl a neustále jel na maximální otáčky při poměrně vysoké hlučnosti.

Pro doplnění několik informací z aplikací CPU-Z a GPU-Z, spolu se SpeedFanem.

Mnohem zajímavější než hry, kvůli kterým si Ultrabook stejně nejspíš nikdo rozumný nepořizuje,bylo testování přehrávání HD videa. Grafiky Intelu od dob prvních procesorů Core i7, které je obsahují, integrují dekódovací jednotku pro přehrávání HD videa a procesory rodiny Sandy Bridge jsou na tom s dekódováním a tím odlehčením procesoru velmi dobře. Při přehrávání 1080p mkv Armageddon (20GB) videa bylo vytížení procesoru jen kolem 20% (s tím, že na pozadí běžely další aplikace jako při běžném používání notebooku).

Film běžel krásně, čistě, dokonce i v Úsporném módu (jehož bateriový přínos si ověříme za chvíli). Očekával jsem „sekání“, ale ono nikde. Intel HD Graphics 3000 taktéž nemá problém akcelerovat přehrávání třeba 1080p videa z YouTube v celoobrazovkovém režimu.

Vyzkoušel jsem také náročné HD video Samsung Oceanic Life. K mému překvapení probíhala akcelerace přes BS Player i WMP 11 naprosto skvěle, nezaznamenal jsem absolutně jediný záškub nebo problém. HDMI konektor si tedy tento ultrabook opravdu zaslouží.

A co do teploty? Reálně se teplota v jakékoliv normální zátěži pohybovala v rozmezí 50-60°C. Řízení otáček totiž funguje zvláštním a ne moc chytrým způsobem, kdy se zapne na vysoké otáčky, ochladí procesor na 50°C a sníží otáčky na minimum. A až dosáhne na 60°C, opět otáčky zvýší. Někoho může rušit, že otáčky (a tedy hlučnost) tancují a mění se, já bych také asi ocenil konstantní střední otáčky ventilátoru.

K rychlotestu procesoru jsem zvolil CineBench. Na přiloženém screenshotu můžete vidět dosažené score a teplotu procesoru během zátěže. 1,87 bodů je poměrně skromný výsledek, i když vzhledem k zacílení na mobilitu je výkon pro tento typ přístroje více než dostatečný. Teplota procesoru se během testu pohybovala pod 74°C.

Výdrž baterie

Pro tyto účely jsem sestavil poměrně jednoduchý graf. Porovnával jsem přehrávání Full HD Armageddonu při plném výkonu a podsvícení (10l) s nejnižším výkonem a podsvícením (1l). Při plném podsvícení (nastavení výkonového módu nic moc nezměnilo díky akceleraci samostatnou jednotkou) jsem nestihl dokoukat o 10 minut, při nejnižším jasu jsem stihl celý film dvakrát a ještě jsem si mohl znovu pustit sestřih dramatických momentů barážového utkání naší reprezentace.

Dále je patrné, že i při psaní textu mělo podsvícení docela velký vliv. Psal jsem v autobuse, ale světelné podmínky mne donutily lehce zvýšit jas. Dopočítal jsem tedy z průměru hodnotu, jak by vypadala finální výdrž, kdybych jas nezvýšil, a později jsem ke stejné hodnotě dospěl i dalším měřením - výdrž by byla o téměř půl hodiny vyšší.

V režimu her je patrné, že vliv WiFi je minimální (hrál jsem World of Warcraft, WiFi se nenudila). Z toho vyplývá rozdíl módu text 1l a 10l, kdy rozdíl v podsvícení znamená rozdíl téměř tří hodin. Při vypnuté WiFi a plném podsvícení bychom vydrželi nejvýše o půl hodiny déle.

Zahrnul jsem také do grafu linii nabíjení. Baterie se do cca 90% nabíjela rovnoměrně, ovšem pak začala zpomalovat. Dokončení nabití bylo po dvou a půl hodinách jak při nabíjení vypnutého ultrabooku, tak při zapnutém v módu web. Napájecí adaptér 65W má spoustu výkonu, ale baterie musela technicky ustoupit konstrukci ultrabooku a její nabíjecí vlastnosti silně poklesly, zejména pak od 90% nabití. I tak je 90% za dvě hodiny dlouhá doba na tříčlánek. Mé Amilo Ui se plně dobije během 100 minut.