Jak jsme testovali

Testování průchodnosti adaptérů zapojených do elektrické sítě lze provádět prakticky dvěma nejjednoduššími způsoby. Tím prvním je pokus zkopírovat přes ně soubor o dané velikosti, druhým pak zkouška odezvy, na což je nejjednodušší použít příkaz ping, který je v každém slušnějším operačním systému Windows nevyjímaje. My jsme zkusili obojí s tím, že se testovalo v různých podmínkách a porovnávalo se to s přímým připojením testujícího počítače (notebooku) do ethernetové sítě, kde byl počítač testovaný (na něj se „pingalo“ a z něj se také kopíroval stanovený soubor, konkrétně více než 300MB soubor s anglickým SP3 RC1 pro Windows XP). Provádělo se vždy 1 024 pingů.

Testy

1. případ: Přímé připojení bez DHP-300

Jak již bylo řečeno, testovací notebook byl zapojen přímo do ethernetové sítě, tato situace je tedy zcela standardní a s DHP-300 vůbec nepočítá.

Minimum: 0 ms, Maximum: 1 ms, Průměr: 0 ms, Ztráta: 0 %

Čekal snad někdo, že pingy přelezou 1 milisekundu? Nepřelezly, dva byly dokonce označeny jako <1 ms (na grafu nezohledněno). Prostě ideální případ, kdy síť funguje tak, jak má. Nyní do ní však zapojíme DHP-300.

2. případ: Nejkratší spoj přes elektrické vedení

V dalších situacích už hraje DHP-300 roli, přičemž to nejkratší spojení, které jsme vyzkoušeli, spočívá v zapojení dvou DHP-300 do jedné rozdvojky. Jeden je připojen do notebooku, druhý tam, kde byl v první situaci připojen sám notebook. V dalších případech, není-li řečeno jinak, se nemění pozice adaptéru, který je připojen do hlavní ethernetové sítě (do switche, kam je připojen i počítač, proti němuž se testovalo).

Minimum: 1 ms, Maximum: 17 ms, Průměr: 3 ms, Ztráta: 0 %

Už nejkratší spojení, které v praxi nebude nikdo provádět, vykazuje znatelný nárůst odezvy, který by byl docela v pohodě, kdyby byl ovšem na delší vzdálenost.

3. případ: Spoj v jedné místnosti

Pomalu prodlužujeme, třetí situace je ještě z těch, kde nemá DHP-300 moc velký smysl, ale využití už by se v ojedinělých případech našlo. Adaptér u testovacího notebooku byl zapojen do jiné zásuvky ve zdi ve stejné místnosti, odhadovaná vzdálenost elektrického vedení může být takových zhruba 10 metrů (plus mínus nějaký ten metr).

Minimum: 1 ms, Maximum: 232 ms, Průměr: 8 ms, Ztráta: 0 %

A pingy nám narůstají a to ještě neděláme nic, co by mělo smysl. Zatím je však síť stále použitelná.

4. případ: Spoj v jiné místnosti v témže patře domu

Nastává první poměrně reálná a praktická situace: potřebujete dostat síť z jedné místnosti do druhé a třeba i přes chodbu. Právě tak se testovalo ve čtvrtém případě, délku vedení si vzhledem k tomu, že nevím, jak to vede u nás ve zdi, netroufám vůbec odhadovat (ale nějakých pár desítek metrů to bude).

Minimum: 1 ms, Maximum: 231 ms, Průměr: 8 ms, Ztráta: 0 %

Jak je vidět, s narůstající vzdáleností klesá navyšování chybovosti, takže se kvalita spojení prakticky neliší od předchozího případu.

5. případ: Spojení sousedních domů v řadovce

Několik lidí se mě snažilo přesvědčit, že „skrze hodiny to neprojde“, tedy že dva adaptéry spolu nebudou moci komunikovat ve dvou různých bytech nebo domech, kde každý má své počítadlo odebrané energie. I stalo se, že to normálně prošlo, tento test byl však trochu jiný. Oba adaptéry byly zapojeny v nejnižším podlaží obou domů (do stejné fáze) a odtud na jedné straně do switche, kde byl opět protější testovaný počítač, a na druhé straně do testovacího notebooku. Délka vedení mohla být o něco málo delší než v předchozím případě.

Minimum: 1 ms, Maximum: 189 ms, Průměr: 8 ms, Ztráta: 0 %

Přiznám se, že po několika spekulacích na téma „přes hodiny to neprojde“, jsem čekal horší výsledek. Jak je vidět, „hodiny“ adaptérům DHP-300 vůbec nevadí, síť stále komunikuje naprosto pohodově.

6. případ: Garáž – 3. np., správná fáze (1)

Z patra do patra se v našem případě testuje velice špatně, protože náš dům o třech nadzemních podlažích je projektován po elektrické stránce tak, že každé patro jede na vlastní fázi. Jak asi víte, do domu obvykle vedou tři fáze a tady je vhodné upozornit na jednu věc: oba (všechny, pokud se mají vidět) adaptéry by měly být na jedné společné fázi, neboť dvě různé fáze nejsou (a ani nemohou být) fyzicky propojeny. Nevíte-li, jak to máte doma zapojeno a nevíte, jak to zjistit, zeptejte se servisního elektrotechnika nebo někoho, kdo tomu rozumí.

U nás je to zařízeno tak, že společný třífázový kabel vede od rozvodné skříně před domem do něj a skrze hlavní zeď až nahoru. V každém podlaží je využita pro klasické spotřebiče a světla jedna fáze a v každém podlaží je to jiná. Pouze tam, kde jsou třífázové spotřebiče (typicky některé elektrické sporáky), jsou přivedeny všechny fáze, ale nikde na patře není zásuvka s jinou fází, než mají na témže podlaží ostatní. Z toho vyplývá, že se mezi jednotlivými patry u nás nelze pomocí D-Linku DHP-300 prosíťovat. Jediná výjimka je v garáži, kam je společný třífázový kabel vyveden na přenosnou desku s třífázovými zásuvkami pro speciální účely (typicky motory míchaček, cirkulárek a podobných zařízení, odtud se tomu obecně říká „motorový proud“). Nebyl tedy problém narychlo spíchnout redukci z třífázové zásuvky na tři samostatné klasické jednofázové zásuvky, kde v každé z nich byla jiná fáze.

6. případ tedy představuje situaci, kdy z 3. nadzemního podlaží komunikujeme až do prvního na té správné fázi. Délka elektrického vedení bude podobná jako v 5. případě.

Minimum: 1 ms, Maximum: 554 ms, Průměr: 12 ms, Ztráta: 0 %

Naopak překlenutí několika pater už začíná být drobným problémem, dlužno dodat, že v domě je docela dost spotřebičů, které by mohly komunikaci překážet (zatímco mezi sousedními domy není prakticky nic). Nicméně špička v podobě půlsekundové odezvy je spíše výjimkou, ale i s takovými je potřeba počítat.

7. případ: Garáž – 3. np., nesprávná fáze (2)

Asi si říkáte, proč vlastně testujeme i komunikaci z jedné fáze na druhou, když je to vlastně nesmysl, protože adaptéry by se vůbec neměly spojit. Inu, je to proto, že adaptéry se z nějakého důvodu spojily, ale komunikace mezi nimi byla spíše nepoužitelná, takže výsledky budou spíše jen tak pro zajímavost. Jak je možné, že se adaptéry spojily? Tak to se přiznám, že nevím, ale měl bych jedno vysvětlení, které se mi jeví vzhledem k chování v testech jako logické. Na společném třífázovém vedení asi došlo k indukci z jedné fáze na druhou (komunikace na elektrickém vedení probíhá, jak jste si mohli všimnout ve specifikaci, na frekvenci 2 až 32 MHz a k určitým „přeslechům“ tedy mohlo ve společném kabelu dojít).

Minimum: 1 ms, Maximum: 3 833 ms, Průměr: 180 ms, Ztráta: 0,39 % (4 pakety)

Komunikaci z jedné fáze na druhou ač může vypadat, jako že funguje, vřele nedoporučujeme. Už totiž dochází k výpadkům a to není samozřejmě dobře. Spíše můžeme považovat za zázrak, že to vůbec takto komunikuje.

8. případ: Garáž – 3. np., nesprávná fáze (3)

Stejný případ jako předchozí, jen byla otestována druhá nesprávná fáze (tedy třetí ze tří). Proč? Protože to dávalo jiné výsledky, což podporuje mou domněnku, že by mohlo jít o přeslechy na společném kabelu. Lepší vysvětlení mě beztak nenapadá.

Minimum: 1 ms, Maximum: 3 999 ms, Průměr: 226 ms, Ztráta: 1,76 % (18 paketů)

Stejně tak se může stát, že natrefíte na fázi, kde je délka společné komunikace mezi oběma body dost dlouhá na to, aby se oba adaptéry ještě spojily, ale dost krátká na to, aby se takový spoj dal považovat za použitelný.