Kopírování 336MB souboru

Nakonec tu máme i srovnání doby kopírování 336MB souboru, kterou ovlivňuje v první řadě spojení mezi oběma počítači, pak dlouho nic a teprve potom disk vzdálenějšího počítače (60GB 5 400otáčkový). Kopírovaný soubor na něm byl uložen v jednom souvislém celku (aneb disk byl defragmentován), kopírovalo se směrem do notebooku, kde se soubor nikam neukládal (takže disk notebooku práci nezdržoval). čas je uveden jako „hodiny:minuty:sekundy“

První pruh na grafu je záměrně utnut, aby nekazil srovnání ostatních případů, kopírování přes nejnevhodnější fázi totiž trvalo opravdu dlouho, 2 a ¾ hodiny. Pokud bychom to převedli na Mbit/s, dostaneme takovýto graf:

Pokud by vás zajímalo, proč ani přímé připojení neudělalo 100 Mbitů/s, pak vězte, že něco si z datového toku vezme režie provozu, výsledky tedy odpovídají reálné přenosové rychlosti (podobně jako když si měříte rychlost internetového spojení na mnohých stránkách k tomu určených). Poněkud smutné však je, že oproti přímému připojení se už nejkratší možná varianta mění v méně než poloviční rychlost, takže poznámka ve specifikaci („maximální rychlost je teoreticky dosažitelná rychlost, skutečná rychlost se bude lišit“ má své opodstatnění. Teorie se od praxe opravdu rapidně liší, takže máte-li poskytovatele internetu, který vám je schopen dát 8 a více Mbitů/s, může vám už tento způsob spojení reálnou rychlost do internetu zpomalit, pokud budete chtít data přenášet na vzdálenost, kdy se vám už nebude chtít sekat do zdi nebo natahovat kabely a lišty.

Rušení spotřebiči

Napadlo nás také, co se stane s odezvou, když na elektrickém vedení na trase zapneme dvě zařízení s nikoli zrovna malou spotřebou. Pro testy posloužila mikrovlnná trouba s výkonem 700 W a kávovar s příkonem 1000 W, místnost byla na témže patře jako druhý adaptér (šlo však o jinou místnost než ve 4. případě).

V průběhu testu (tentokráte jen 512 pingů) byly na chvíli v jeden moment zapnuty oba spotřebiče a my jsme sledovali, zda to něco udělá s odezvou.

Minimum: 1 ms, Maximum: 287 ms, Průměr: 27 ms, Ztráta: 0 %

Jak je na grafu vidět, nezaznamenali jsme vůbec žádnou nějak měřitelnou odchylku, kvalita spojení se v podstatě neměnila, ale že by se jednalo o nějakou slávu, to se říci nedá, průměrný ping 27 ms je už docela dost.

Komunikace více zařízení

Dvěma adaptéry vše začíná, dalšími to pokračuje. My jsme si nechali na testy poslat rovnou dvě sady DHP-301, takže jsme zapřáhli adaptéry čtyři. Zajímalo nás, jak moc se ovlivní kopírování po síti přítomností dalších adaptérů, takže nejprve probíhalo měření v situaci, kdy jsou zapojeny jen dva adaptéry, potom byly připojeny další dva počítače, které spolu nekomunikovaly a nakonec probíhalo stejné měření, ale ony další dva počítače spolu komunikovaly, jak nejrychleji mohly.

Co se stalo? Stalo se něco, s čím jsme nepočítali: dva adaptéry spolu na dané trase komunikovaly poměrně pomalu, zatímco po připojení dalších dvou se vše z nějakého důvodu výrazně zlepšilo a dokonce to bylo ještě o kousek lepší, když jsme spolu nechali komunikovat i ony další dva počítače. Z toho nám vyplývá jedno: spolehlivost komunikace může být opravdu ovlivněna mnoha faktory a někdy i dost zásadně. Líná komunikace na relativně krátkou vzdálenost (opět jen v rámci jednoho patra) při zapojení pouhých dvou adaptérů může být klidně nějaká nešťastná náhoda, anebo prostě případ, kdy oběma adaptérům něco opravdu dost vadí. Reálná rychlost komunikace je tedy situaci od situace úplně jiná.