První výsledky z 3DMarku, na které jsme se dívali ráno, jsou podle prvních recenzí ve hrách téměř nereplikovatelné. Poměrně obsáhlý test zveřejnil web PCPerspective, z jehož grafů, čísel a komentářů vyplývá, že Titan V, ačkoli mu nikdo nálepku nejrychlejší desktopové grafiky asi neodpáře, je degradován ovladači a výkonem chladiče… Ale pěkně postupně:

Výkon v 2560×1440

I když Titan V míří spíše na hráče se 4k displejem, otestoval PCPer i rozlišení 2560×1440, což pomáhá pochopit některé aspekty chování karty. V průměru osmi testovaných her dosahuje Titan V výkonu 9 % nad Titan Xp. V GTA je o 1 % pomalejší a v Hitmanovi je jeho výkon dokonce 32 % pod předchozím modelem. Nejlepšího výsledku (nejen pro toto rozlišení, ale v rámci celého testu) dosahuje ve hře Hellblade, kde je o 38 % rychlejší než Titan Xp (nicméně ve 4k je náskok nižší, 29 %).

Výkon ve 4k / 3840×2160

Ve 4k dosáhl Titan V v průměru o 17 % vyšších FPS než Titan Xp. Nejmenší rozdíl je v GTA (4 %), největší v Hellblade (29 %). Z osmi herních testů recenze PCPer dosáhl náskoku přesahujícího 25 % jen v jediné (zmíněný Hellblade).

Microstuttering

Grafy průběhu téměř ve všech hrách v případě Titanu V ukazují více či méně výrazný microstuttering, snímková nestabilita je vyšší než u všech ostatních testovaných karet (tj. Titan Xp, GeForce GTX 1080 Ti, GeForce GTX 1080 a Radeon RX Vega 64). Nejvýraznější je kolísání ve hrách Hellblade a Hitman.

Omezení FPS?

Poměrně zvláštní chování v některých titulech při rozlišení 2560×1400 vypadá, jako kdyby měla karta nastavený nějaký omezovač FPS. To samozřejmě působí jako nesmysl, nicméně to nevyvrací možnost, že je v ovladačích nějaký problém, který za takovým chováním stojí.

Potenciál chladiče

Při spuštění hry nastaví Titan V boost kolem 1700 MHz, ale ten se postupně snižuje, až (podle hry) klesne na 1550-1600 MHz, čemuž odpovídá průběh výkonu. Oproti tomu Titan Xp ve stejných situacích drží 1750-1800 MHz. Zdá se, že reálná spotřeba Titanu V je nezanedbatelně vyšší než spotřeba Titanu Xp, takže v okamžiku, kdy dojde k zahřátí chladiče, nestíhá již při nastavených otáčkách odvádět všechno teplo a takty jádra musejí jít dolů. Nvidia by samozřejmě mohla nastavit vyšší otáčky, ale to by patrně nežádoucím způsobem zvýšilo hlučnost.

Z recenze si dovolím převzít první odstavec závěrečného shrnutí:

Bez ohledu na toto hodnocení, se kterým se můžete nebo nemusíte ztotožnit, si dovolím nabídnout jiné, hodnotící celkově širší kontext a události. Při pročítání recenze i reakcí uživatelů mi totiž tak nějak podvědomě začaly vystupovat odpovědi. Odpovědi na opakovaně pokládané, ale doposud nezodpovězené otázky. Proč Nvidia v tiskové zprávě k vydání Titan V neuvádí ani slovo o hrách a herním nasazení, ačkoli CEO společnosti vždycky prezentoval Titany jako luxusní herní produkty? Proč Nvidia na podzim nevydala celou 12nm generaci Volta? Proč namísto toho chystá na příští rok 10nm(?) generaci Ampere? Co stálo za změnou strategie?

Možná jste si odpověděli sami, možná ale máte jiný názor, a tak si ho můžete porovnat s mým shrnutím: Microstuttering, „omezení“ FPS a celkově nevyrovnané výsledky působí, jako by herní ovladače pro Voltu nebyly hotové (déjà vu?). Pokud by Nvidia kartu otevřeně doporučila hráčům, nesetkalo by se to s pozitivní odezvou.

Volta GV100

Pokud jde o herní výkon, vzpomeňme na vydání Pascalu GeForce GTX 1080. Přestože šlo o architekturu prakticky stejnou s předchozí generací (Maxwell), přinesla tato karta v den vydání o 72 % výkonu více než GeForce GTX 980 a o 38 % výkonu více než GeForce GTX 980 Ti. I když vzpomeneme na starší Maxwell, který zůstal na totožném 28nm procesu jako Kepler, přinesla GeForce GTX 980 o 58 % více výkonu než GeForce GTX 770, o 23 % výkonu nad GeForce GTX 780 a o 7 % výkonu nad GeForce GTX 780 Ti, přestože šlo o výrazně menší jádro, oproti němuž měla starší GeForce GTX 780 Ti o polovinu širší sběrnici.

Nyní tu máme novou architekturu, nový výrobní proces (byť lze říct, že půlgenerační) a především - nehodnotíme 3. největší GPU dané generace jako v případě Pascalu a GeForce GTX 1080, ale 1. největší GPU dané generace, které je navíc se svými 815 mm² historicky vůbec největším grafickým jádrem v historii. Přesto toto jádro, které je i přes novější proces o 73 % větší než jádro Titan Xp a nese o 75 % více tranzistorů než jádro Titan Xp, dosahuje o 17 % vyššího grafického výkonu než Titan Xp.

Když tedy máme představu o výkonu největšího jádra z generace Volta, GV100, zkuste si představit, jaký grafický výkon by patrně nabídlo o segment nižší GV102 (hypotetická Volta GeForce GTX 2080 Ti) a o dva segmenty nižší GV104 (hypotetická Volta GeForce GTX 2080). I pokud zohledníme, že Titan V má neaktivní část sběrnice, je jasné, že by GV102 nabídla méně než těchto 17 % výkonu nad Titan Xp. Kde by skončila GV104, ani nebudu spekulovat.

Volta by zkrátka nemohla být důstojným nástupcem Pascalu, alespoň ne důstojným ve smyslu mezigeneračních výkonnostních posunů, na které si zákazníci Nvidie zvykli s generacemi Kepler, Maxwell a Pascal. Faktem nicméně je, že tyto výsledky nejsou překvapivé. Architekturu Volta totiž Nvidia původně vyvíjela jako nástupce Maxwellu, ale z důvodu jejího zpoždění (snad s ohledem na nedostupnost nových typů pamětí) byla odložena a nahradil ji Pascal, v podstatě záložní plán. Je zjevné, že architektura Volta by byla skvělým nástupcem Maxwellu, ale oproti Pascalu už toho zkrátka nemá tolik co nabídnout.

Pokud by AMD v letošním roce měla na trhu produkt podobné kategorie, jako byly Radeon HD 5870, Radeon HD 7870 nebo Radeon R9 290X, měla by Nvidia problém a z Volty by se zřejmě stal průšvih, možná i dost velký. Grafická divize AMD se ale po letech agónie teprve snaží zmátořit a jejím nejvyšším produktem je relativně nevelký čip Vega 10, který byl navržen tak, aby mohl pokrýt segmenty, pro něž má Nvidia tři různě zaměřené čipy. Krom toho, že Vega 10 musí mít výbavu pro herní grafiku, profesionální grafiku, výpočty a umělou inteligenci, je navíc AMD ve skluzu se zprovozněním všech architektonických prvků, takže přinejmenším v herní sféře nepředstavuje pro Nvidii ohrožení.

Nvidia si díky situaci v AMD mohla ušetřit herní průšvih, který by vydání Volty pro herní trh přineslo. Namísto toho patrně stihne vydat nástupce - Ampere - dříve, než přijde nová generace od AMD, Navi. Protože lze předpokládat, že by 12nm Vega-refresh zvládala přinejlepším konkurovat produktům řad Pascal a Volta, nebude představovat hrozbu pro Ampere, který patrně bude mít alespoň dva nebo tři kvartály na trhu prakticky sám pro sebe.