Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Ústavní soud zrušil „šmírovací“ část zákona o elektronických komunikacích

Právní regulace plošného a preventivního sběru a uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci dostala poslední den minulého měsíce na frak, a to od samotného Ústavního soudu. Plénum Ústavního soudu vyhovělo návrhu skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a dne 22. března 2011 zrušilo ustanovení § 97 odst. 3 a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášku č. 485/2005 Sb. Ústavní soud také zpochybnil oprávnění soukromých osob (poskytovatelů služeb v oblasti komunikace a internetu) uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci a o zákaznících včetně volného nakládání s těmito údaji za účelem vymáhání pohledávek, rozvoje obchodní činnosti a marketingu. Ve zbytku článku najdete stěžejní pasáže rozhodnutí Ústavního soudu a zrušených částí zákona o elektronických komunikacích. Konkrétní ukázku využití zrušené části zákona naleznete zde.
Ústavní soud (zdroj: http://www.concourt.cz/view/725)

Kapitoly článků

1.  1. část
2.  2. část

Nejprve nám tedy dovolte ocitovat část zákona 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, která bude zrušena:

§97

(3)

Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.

(4)

Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.

Tyto části zákona o elektronických komunikacích přestanou platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, což může trvat přibližně dva týdny. Možná si říkáte, co tedy nyní s údaji, které již byly posbírány a které jsou používány při vyšetřování. K tomu se vztahuje poslední odstavec zprávy ÚS, který říká:

Použitelnost již vyžádaných údajů pro účely trestního řízení bude třeba zkoumat ze strany obecných soudů z hlediska proporcionality zásahu do práva na soukromí v každém jednotlivém individuálním případu. Soudy budou muset především vážit závažnost trestného činu, který měl být naplněn skutkem, pro nějž je vedeno trestní řízení, ve kterém mají být vyžádané údaje využity.

Jinými slovy pokud je někdo vyšetřován a jsou k jeho usvědčování používána protiústavním způsobem nasbíraná data, je jistá možnost, že soudy nebudou brát tyto důkazy v potaz.

Velmi zajímavé jsou také údaje o užívání této „služby“, tedy jak často bylo od poskytovatelů požadování předávání takto získaných údajů ve vztahům k šetření trestných činů. K tomu se detailně vyjadřuje odstavec 49 zprávu ÚS:

Absence řádné ve smyslu ústavně konformní právní úpravy, jak ostatně vyplývá ze statistických údajů, má v praxi za následek, že nástroj v podobě vyžádání si a použití uchovávaných údajů (včetně údajů o neuskutečněných hovorech, na které trestní řád vůbec nepamatuje) je orgány činnými v trestním řízení využíván (nadužíván) pro účely vyšetřování i běžné, tj. méně závažné trestné činnosti. Tak např. dle „Zprávy o bezpečnostní situaci v ČR za období roku 2008“ bylo na území České republiky zjištěno celkem 343 799 trestných činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestných činů, přičemž ve stejném období počet žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů ze strany oprávněných orgánů veřejné moci dosáhl čísla 131 560. (srov. k tomu zprávu Komise EU – „The Evaluation of Directive 2006/24/EC and National Measures to Combat criminal Misuse and Anonymous Use of Electronic Data“, která si oficiální údaje od české strany vyžádala, přičemž reakce zástupců České republiky na otázky v dotazníku ze dne 30. 9. 2009 jsou dostupné na http://www.dataretention2010.net/docs.jsp). Následně, a to jen za období od ledna do října 2009 byla dle neoficiálních údajů žádost o poskytnutí lokalizačních a provozních údajů učiněna již ve 121 839 případech (srov. k tomu Herczeg, J.: Ústavněprávní limity monitoringu telekomunikačního provozu: konflikt mezi bezpečností a svobodou, Bulletin advokacie č. 5/2010, s. 29).

Ze zprávy Ústavního soudu také vyplývá, že tento považuje celou směrnici o uchovávání údajů za „bruselský paskvil“, kterému se bránily i další státy EU. Hovoří o tom odstavec 55:

Pouze toliko ve formě obiter dicta Ústavní soud konstatuje, že si je samozřejmě vědom skutečnosti, že ruku v ruce s rozvojem moderních informačních technologií a komunikačních prostředků dochází i k výskytu nových a sofistikovanějších způsobů páchání trestné činnosti, kterým je nutné čelit. Nicméně Ústavní soud vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda samotný nástroj plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů téměř o veškeré elektronické komunikaci je z hlediska intenzity zásahu do soukromé sféry nepřeberného množství účastníků elektronické komunikace nástrojem nezbytným a přiměřeným. Tento názor není v evropském prostoru zdaleka ojedinělým, neboť samotná Směrnice o data retention od samého počátku své existence čelila obrovské vlně kritiky jednak ze strany členských států (např. vlády Irska, Nizozemí, Rakouska či Švédska dlouho otálely či stále ještě vyčkávají s její implementací, přičemž dvě posledně jmenované země tak činí i přes Komisí veřejně avizovanou hrozbu zahájení řízení před Evropským soudním dvorem), jednak ze strany zákonodárců v Evropském parlamentu, Evropského inspektora ochrany údajů (viz závěry z konference k problematice data retention pořádané Komisí dne 3. 12. 2010 v Bruselu, viz http://www.dataretention2010.net/docs.jsp) či Pracovní skupiny pro ochranu dat zřízené podle čl. 29 Směrnice 95/46/ES (srov. její stanoviska dostupná na http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/wpdocs/ind ex_en.htm), anebo ze strany nevládních organizací (mimo jiné Statewatch, European Digital Rights či Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung - AK Vorrat). Všichni výše uvedení se domáhali buď úplného zrušení předmětné Směrnice o data retention a nahrazení nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů jinými, více přiměřenými nástroji (např. tzv. data freezing, jež za splnění stanovených podmínek umožňuje sledování a uchovávání potřebných a vybraných údajů pouze u konkrétního, předem určeného účastníka komunikace), anebo se domáhali její změny, zejména v podobě poskytnutí dostatečných záruk a prostředků ochrany dotčeným jednotlivcům a zpřísnění požadavků na bezpečnost uchovávaných údajů před hrozbou jejich úniků a zneužití ze strany třetích osob.

Ústavní soud také odkázal na analýzu Spolkového úřadu vyšetřování SRN ze dne 26. 1. 2011, který na základě porovnání statistických údajů o spáchané závažné trestné činnosti na území SRN za období před a po přijetí podobné právní úpravy dospěl k závěru, že použití nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů nemělo téměř žádný vliv na snížení počtu spáchaných závažných trestných činů, ani na míru jejich objasňování. Dodal, že obdobné závěry lze učinit i při zběžném pohledu na statistické přehledy kriminality na území České republiky zveřejňované PČR.

Zdroje: 
Kapitoly článků
1.  1. část
2.  2. část

WIFT "WIFT"

Bývalý dlouholetý redaktor internetového magazínu CDR-Server / Deep in IT, který se věnoval psaní článků o IT a souvisejících věcech téměř od založení CD-R serveru. Od roku 2014 už psaní článků fakticky pověsil na hřebík.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku Ústavní soud zrušil „šmírovací“ část zákona o elektronických komunikacích

Středa, 6 Duben 2011 - 16:06 | HKMaly | K bodu 2: To muze byt neco tak prosteho jako...
Středa, 6 Duben 2011 - 16:03 | HKMaly | Osobne teda povazuji ublizeni na zdravi (napr....
Středa, 6 Duben 2011 - 10:11 | HEC | "Mě je například jedno, zda má operátor tato...
Úterý, 5 Duben 2011 - 17:53 | Haldo | Napisane to bolo dobre a pochopil som to. Iba som...
Úterý, 5 Duben 2011 - 17:47 | Lojza Suchánek | samozrejme mluvim o otiskach prastu v pripade...
Úterý, 5 Duben 2011 - 17:32 | Haldo | S tymto celkom suhlasim, zareagujem teda iba na...
Úterý, 5 Duben 2011 - 16:47 | Václav Novotný | Souhlasím. Tohle mají třeba v Americe stanovené...
Úterý, 5 Duben 2011 - 16:28 | WIFT | Jinak já teda jsem proti, aby bylo někým nařízeno...
Úterý, 5 Duben 2011 - 16:24 | WIFT | Se koukni na to, kdo ty zákony tvoří a pochopíš.
Úterý, 5 Duben 2011 - 15:36 | Václav Novotný | OT: no, když užs nakous otázku kriminality, ona...

Zobrazit diskusi