Norman Ramsey se narodil v srpnu 1915 a ve 20, resp. 25 letech získal na Kolumbijské univerzitě B.A. (druhého bakaláře získal v Cambridge) a posléze doktorát (pod vedením Isidora Isaaca Rabiho, nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 1944 za nukleární magnetickou rezonanci). Od roku 1947 však působil na Harvardu. V roce 1949 vylepšuje Ramsey metodu vyvinutou Rabim použitím dvou oddělených oscilačních polí, která řešila problém s přesností snímkování Rabiho metodou.

I v následných letech se Ramsey věnoval atomům a z jeho práce vzešly césiové hodiny, které jsou od roku 1967 standardem pro měřením času atomovými hodinami. Z původní magnetické rezonance později vzešla současná MRI. Počátkem 60. let pak Ramsey s kolegy začal pracovat na vývoji vodíkového maseru (tzv. "předchůdce laseru"; Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation). A tím máme soubor prvků vedoucích k Ramseymu udělené Nobelově ceně za fyziku roku 1989 kompletní.

Tu obdržel s několika dalšími fyziky, v jeho případě za "objev metody oddělených oscilačních polí a její použití ve vodíkovém maseru a jiných atomových hodinách".

Vodíkový maser je i v současnosti nejvýznamnější implementací atomových hodin, mimo jiné proto, že dosahuje odchylky měření času pouhé 1 nanosekundy za den (tj. o jednu vteřinu se sekne až po 2,74 miliónu let). Přesnost je tedy tak vynikající, že vodíkový maser nalezneme jak v pozičních systémech GPS a Galileo, tak třeba v sondě Gravity Probe B, která měla za cíl měření zakřivení časoprostoru v blízkosti Země.

O obrovském přínosu magnetické rezonance pro lidstvo jistě také netřeba pochybovat. Nebýt MRI, mnoho diagnóz by dodnes bylo ne tak přesných a léčba řady onemocnění by nemohla být tak cílená, jak to umožňuje byť extrémně nákladná, ale o to významnější magnetická rezonance.

Norman Ramsey zemřel 4. listopadu 2011 ve věku 96 let. Nám nezbývá, než mu za vše, co pro lidstvo vykonal, poděkovat.