V Německu se prodá více Ryzenů než Kaby Lake, Broadwell-E a Skylake-X dohromady
Koncem loňského léta by asi málokdo věřil, že za rok bude AMD alespoň na některých trzích prodávat více výkonných procesorů než Intel a to zároveň za vyšší objemy peněz než Intel. I když se to může jevit překvapivé i teď, podle statistik zveřejněných největším německým prodejcem hardwaru, společností Mindfactory, je to skutečně tak.
V prvních článcích (a vlastně i diskusích) o Ryzenech se objevovalo povzdechnutí, že neobsahují integrovanou grafiku, takže významnějšího podílu na trhu AMD dosáhne až po vydání APU Raven Ridge. Chyba mostu. Mindfactory za srpen prodala více Ryzenů (tedy procesorů bez jakékoli grafiky) než procesorů Intel Core i3 / i5 / i7 a i9 z generací Kaby Lake (2-4 jádra), Broadwell-E (6-10 jader) a Skylake-X (6-10 jader).
Největším tahounem je pro AMD Ryzen 5 1600 (bez X), přičemž dlouhodobě roste obliba úsporného osmijádra Ryzen 7 1700. Na přelomu jara a léta klesly prodeje top modelu Ryzen 7 1800X (dá se říct, že většina zájemců si jej pořídila hned po vydání), ale s koncem léta jeho prodeje opět rostou, byť je k dispozici i výkonnější Ryzen ThreadRipper. Ten, i přes nižší objemy prodejů, přináší do kasy AMD více než řada Ryzen 3. AMD zkrátka Ryzeny 3 zatím vnímá jako produktovou řadu, díky níž udává procesory s polovinou vadných jader. Těch (díky >80% výtěžnosti plně aktivních čipů) není mnoho, takže společnost nemá důvod zlevňovat a nahánět objemy prodejů na low-endu.
Hlavním tahounem v nabídce Intelu je Core i7-7700K, jehož popularita však od vydání Ryzenů pomalu, ale setrvale klesá. Daleko větší propad ale zaznamenaly řady Core i3 a i5, jejichž prodeje šly od vydání Ryzenu zhruba o třetinu dolů, v cenovém podílu prakticky o polovinu.
Tato statistika je mimo jiné velmi podstatným dokladem jednoho faktu: Zhruba před deseti lety přišlo tehdejší vedení AMD s myšlenkou, že bez procesorů s integrovanými grafikami nemohou proti Intelu obstát a po neúspěchu Bulldozeru společnost na dlouhou dobu vzdala vývoj samostatných procesorů. Později, za šéfování Roryho Reada, padlo rozhodnutí, že ani samostatné grafické karty nebudou podstatné a byl seškrtán rozpočet grafické divize v souladu s myšlenkou vývoje integrovaných GPU. Jak se ukázalo, obě části této strategie byla zcela chybné a uvrhly společnost do dlouholetých ztrát. Samotný fakt, že se Intel vydal určitou cestou, totiž ještě nemusí znamenat, že následování právě této cesty bude nejlepším přístupem ke konkurenci. Z podstaty věci následování znamená být na druhém místě. Naopak se ukázalo, že volba alternativní cesty, která je zároveň pokračováním konceptu, se kterým se dříve AMD dařilo - tedy samostatná CPU - je lepší strategií, která společnosti umožnila obstát. Přinejmenším v Německu.