Druhý pilíř, na kterém Ubuntu Phone OS staví, je způsob ovládání. Vše podrobně popisuje Mark ve své keynote, tak jen zmiňme, že systém dokáže dát aplikacím 100 % obrazovky schováním i stavové lišty s indikátory výdrže baterie atd. a stejně tak bude jinak přistupovat k obsluze. Nebude tak mít nějakou homepage, na kterou bude potřeba se vracet, klasická Unity aplikační lišta bude vždy k dispozici pod gestem v levé části obrazovky, podobně jiné gesto v horní části kdykoli vyvolá vyhledávání, které dokáže prohledat prakticky vše myslitelné a výsledky budou tříděny dle důležitosti pro uživatele.

Informace, ke kterým se přistupuje nejčastěji, budou k vidění přesunem doleva (ať již kontakty, videa, aplikace), gestem zprava doleva zase půjde procházet zpětně použitými aplikacemi, takže pokud uživatel bude chtít jen odskočit do nějaké aplikace (krátké gesto vlevo vyvolá aplikační lištu) a pak se vrátit (gesto zprava doleva), je to otázka vskutku triviální. V horní části displeje na stavové liště lze zase přímo vyvolat nastavení týkající se dané věci reprezentované danou ikonou, aniž byste opustili v tu chvíli běžící aplikaci.

Aplikace budou jak psané v HTML5, tak nativní, linuxové, tak jak je známe z klasického Ubuntu desktopu. Ubuntu Phone OS dokáže provozovat všechny, přičemž nativní aplikace budou mít plný přístup k „plnohodnotnému“ OpenGL, stejně jako OpenGL ES. Systém bude též možné ovládat hlasem, ale zde si počkejme na kvalitu implementace a také to, jak na tom budou jiné jazyky než angličtina.

Pokud jde o tom, kteří výrobci již nabízejí produkty s Ubuntu, pak můžeme jmenovat Lenovo, Dell, Asus a připojuje se i HP. Ubuntu Phone OS si budou moci výrobci telefonů a operátoři upravit do vzhledu, jaký chtějí. Aplikace mohou být psány v HTML5/JS, Canonical pro tyto účely vyvinul vlastní nástroj pro QML (Qt Modeling Language, na JavaScriptu založený jazyk pro návrh uživatelských rozhraní). Kromě toho jsou zde samozřejmě i nativní linuxové aplikace, což jsem již zmínil.

Na začátku článku jsem použil slovo „(před)poslední“. Mark to ve své keynote částečně zmínil, poslední díl skládačky ještě do „Ubuntu vesmíru“ chybí: hry. Asi netřeba příliš zdůrazňovat to, o čem jsme psali celý uplynulý rok: o to se postará Valve, jeho Steam a portace jeho herních engine na Linux, plus samozřejmě další herní firmy, které se rozhodnou na tento trh vstoupit.