VESA již představila DSC 1.1 (DSC = Display Stream Compression), který vyvinula jako vizuálně bezztrátový algoritmus s kompresním poměrem 3:1, který cílil na rozhraní eDP (= embedded Display Port) a MIPI DSI (MIPI je jméno aliance, DSI pak označení pro Display Serial interface, interní rozhraní mezi deskou a displejem používané u různých mobilních a integrovaných řešení).

S odstupem času pak došlo na DSC 1.2, která zachovalo kompresní poměr, ale zacílilo na desktopová řešení. Přestože je princip komprese stejný, cíle byly trochu jiné. U mobilních zařízení na kompresi došlo prvořadě z důvodu úspory energetických nároků (při nižším datovém toku lze sběrnici podtaktovat a ušetřit výrazně více energie než se spotřebuje dobře implementovanou kompresí), ale v desktopu šlo o řešení rychle rostoucího rozlišení a obnovovací frekvence - tedy celkového nárůstu datových toků. Pro ilustraci: Pokud jako výchozí bod vezmeme třeba video o 1280×720 při 30 FPS, pak pro 3840×2160 při 60 FPS potřebujeme přenést 18× vyšší objem dat a to ještě nepočítám s HDR, novými ochranami a případnou režií s tím spojenou.

Další krok, který nyní VESA ohlásila, je ve spolupráci s MIPI vyvinutý standard VDC-M. Zkratka znamená VESA Display Compression-M a standard se vrací opět k mobilním zařízením, tedy různým mobilům, tabletům a embedded zařízením. Jeho zásadní výhodou oproti DSC 1.1 je zvýšený kompresní poměr na 5:1, ovšem (podle VESA) při zachování vizuálně bezztrátové komprese. Pro dosažení vyššího kompresního poměru je potřeba složitější hardwarový obvod, který jej zajišťuje, ale výhody jako výraznější zvýšení datové propustnosti a/nebo výraznější snížení spotřeby mají nepatrně vyšší náklady kompenzovat.

Do budoucna můžeme předpokládat, že se jednou nový kompresní algoritmus dostane i do standardu pro desktopová zařízení a třeba bude časem součástí nějaké budoucí generace DisplayPort. Dnes DisplayPort 1.4 používá DSC 1.2 s kompresním poměrem 3:1. Ve starších materiálech VESA uváděla, že u příští generace DisplayPort vzroste fyzická přenosová kapacita ze stávajících 32,4 Gb/s na 40,0 Gb/s. To samo o sobě nevypadá jako velký posun (jde o čtvrtinu navíc), ale pokud by zároveň byla zlepšena komprese z 3:1 na 5:1, byla by efektivní přenosová kapacita zdvojnásobena (97,2-> 200 Gb/s), což by jako mezigenerační posun bylo pěkné a dávalo i smysl. To ale prozatím berete jako ilustraci možností, které VESA může nebo nemusí využít.