Mirek Jahoda: Sice to není vynález tohoto roku, ale právě letos se ve větší šíři dostává do základních desek, notebooků i smartphonů. Mluvím samozřejmě o USB Type C, konektoru který konečně nebudeme zapojovat až na druhý pokus. V mobilních zařízeních, kde se široce rozšířeným standardem stal microUSB, to asi bude pár let ještě bolet, ale nakonec to snad půjde.

Jirka Souček: HBM paměti: dílo AMD a Hynixu. V letošním roce jsme se sice dočkali pouze ochutnávky v podobě GPU Fiji od AMD a tří produktů - modelů grafických karet, ale to k prokázání funkčnosti a prezentaci možností technologie stačilo. Měli jsme možnost vidět, že implementace HBM dokáže o 50 % zvýšit energetickou efektivitu grafické karty, měli jsme možnost vidět, o kolik dokáže snížit její proporce a jak může zmenšení PCB v důsledku vypuštění GDDR5 pozitivně ovlivnit odvod tepla (proudění vzduchu) při použití klasického chladiče. Letos šlo spíše o demonstraci - od příštího roku, kdy 16nm proces přinese možnost vzniku i 2× výkonnějších GPU, bude již nasazení HBM technologie pro takové produkty bezpodmínečně nutné. GDDR5 už neumožňují zvýšit datovou propustnost adekvátně potenciálnímu nárůstu výkonu.

Petr Diviš: Inovací roku byl podle mě AMD čip Fiji s HBM paměťmi. Přesněji bych tedy za inovaci roku označil samotné HBM paměti, které přinášejí do světa grafických karet novou rezervu v paměťové propustnosti. A nejzajímavějším řešením, využívajícím výhod HBM paměti, je bezesporu grafická karta AMD Radeon Fury NANO, která přináší výkon hi-end grafických karet na grafické kartě formátu ITX.

Pavel Boček: Určitě bych tu zmínil formát SFX-L od Silverstone, který do mírně prodlouženého šasi vecpal 12cm ventilátor, což je u SFX hodně znát na teplotách, hlučnosti i spolehlivosti. Silverstone se snaží jít trošičku jiným směrem než všichni ostatní a kromě všelijakých nesmyslů nesouvisejících primárně s jejich zaměřením hrnou na trh i spoustu malých skříní (ať už přímo SFX, nebo nějakých Micro ATX) optimalizovaných i na tyto zdroje. Dává to smysl, dnes už nacpete opravdu hodně výkonu i do nějakých 150-200 W, a to se dá docela dobře (a tiše) uchladit v elegantní malé skříni. Navíc Valve nám už nevím jak dlouho slibuje tyhlety jejich konzole či co, kde si bude spousta tradičních retailových výrobců chtít také kousek ukousnout.

Samozřejmě krapet prestižní věcí je tlačit na trh zdroje s co největším výkonem v SFX formátu (což je jaksi mimo záměr celé věci), Corsair letos představil 600W zdroj, Chieftec si od Sirtecu koupil tutéž platformu 500W SFX-L zdroje jako Silverstone, ten tedy už představil rovnou 700W model, musí přece zůstat první. Uvidíme, jestli se Silverstone podaří sehnat lokálního distributora - raději bych místo 20 „značek“ odpadu uvítal širší nabídku mainstreamu a high-endu, ale chápu, že dokud 2/3 lidí jdou do obchodu typu Alza proto, že v televizi vidí tak možná ještě debilnější reklamu na bohemku, a nakupují tam to, co nakupují, tak se nikomu nevyplatí dovážet cokoli jiného. Se zájmem o pět výrobků z celého portfolia z vás výrobce nadšený nebude a dobré podmínky nedostanete, ale celé portfolio nemáte šanci udat, protože Alza (stejně jako tyhlety bohemky, mironety apod.) to do nabídky nechce. Chcete tady Antec, Silverstone, Super Flower, Rosewill, Huntkey a další a další? Je to na vás - přestaňte v prvé řadě nakupovat u zelené čůzy (a podobných) generický šmejd.

David Ježek: Za nejzajímavějším si odskočím do Číny za konceptem modulární smart TV od Xiaomi, kde je obrazovka oddělena od elektroniky a pokud by se tento koncept chytil, nemuselo by nás do budoucna tolik trápit, když se výrobce rozhodne jednoho dne zaříznout podporu vaší 3 roky staré TV.

Lukáš Fiala: Limit propustnosti pamětí je odvěké prokletí grafických akcelerátorů. Nelze-li již zvyšovat frekvenci, vyšší propustnost si žádá širší sběrnici, širší sběrnice potřebuje větší čip a složitější tištěný spoj a to zase znamená skokový nárůst výrobních nákladů. Historicky proto bylo nejedno GPU navrženo jako nejmenší možné pro určitou šířku sběrnice (nejčastěji 128 nebo 256 bitů), což umožňovalo maximalizovat paměťovou propustnost vzhledem k výkonu jádra, nebo ušetřit osazením pomalejších paměťových čipů.

Každá technologie, která přinese v této oblasti zlepšení, logicky sklízí naši chválu: v roce 2008 to byly tehdy nové GDDR5, loni delta komprese. Letos jsou jasnou volbou paměti HBM, které se dočkaly prvního komerčního nasazení na grafických kartách AMD Radeon. Zatím je to drahá a exotická technologie omezená na high-end, do budoucna má ale potenciál přinést převratné změny. Díky HBM v horizontu několika let nebude technický problém integrovat do procesoru grafické jádro s výkonem, který postačí pro hraní většiny her v nejrozšířenějším rozlišení Full HD.

Jan Olšan: FreeSync bylo sice odhaleno loni, ale na trh šlo až letos, takže si usnadním práci a dám pomyslnou medaili této inovaci, ačkoliv by se třeba dalo říct, že kopíruje G-Sync a tak podobně. G-Sync samotné mi ale teď ze zpětného pohledu tak důležité nepřijde, vzhledem k tomu, že zůstává okrajovou záležitostí. FreeSync (VESA Adaptive Sync) se naopak může stát skutečným standardem. K mání je už i v levnějších monitorech a celé je koncipované jako technologie pro každého, kdežto G-Sync je extrabuřt pro drahé modely s černočerveným plastem.

Adaptivní obnovování obrazu je (nebo bude) skvělá věc kromě her i pro přehrávání videa; léta to vypadalo, že o něj nikdo nemá zájem, a letos je z něj najednou dostupná funkce. Podle mého by se tato věc měla stát samozřejmostí všude včetně rozhraní HDMI, takže příchod standardního Adaptive-Sync do praxe je u mě pamětihodná věc.

Jmenoval bych asi i USB 3.1, přinášející dvojnásobnou rychlost externím zařízením, a to hezky v předstihu předtím, než to budeme potřebovat (periférie pro něj pravda ještě moc nejsou). I když nejsem úplně nadšen z nadšení kolem prťavého portu typu C, který sice svou oboustranností řeší závažné problémy prvního světa, ale zase potřebuje nové kabely, redukce, desky a zařízení – a co do robustnosti a dlouhé životnosti „v poli“ mám u něj trochu pochybnosti.

Lukáš Václavík: Pořád se mluví o hybridech a počítačích 2v1. Podle mě až Surface Book od Microsoftu ukázal, jak by takové zařízení mělo vypadat. Jeden produkt, který skutečně dokáže fungovat jako tablet (navíc s parádním stylusem) i plnohodnotný laptop s pohodlnou klávesnicí, touchpadem a vyšším výkonem. Rozdělit komponenty do dvou částí s tím, že v obou je vlastní akumulátor a pod klávesnicí navíc dřímá rychlejší grafika, se mi hodně líbí. Surface Book ale zatím ukázal jen směr. Dokonalé zařízení to není, ono přepínání grafik může být ještě pohodlnější, výdrž vyšší a cena nižší.

Pavel Šantrůček: V kategorii nejzajímavější řešení roku tentokrát svého jasného favorita mám. Pro mě je jasným vítězem grafická karta Fury (X, Mini) s paměťmi typu HBM, které umožnily grafickým kartám zmenšit velikost PCB. Tuto kartu jsem si prostě zamiloval a vůbec se nebudu zlobit, když budou takto řešeny všechny grafické karty příští generace. Myslím, že díky HBM pamětím se máme v roce 2016 opravdu na co těšit.