Původní výzkum Ranasinghe a jeho týmu, pod záštitou University of Singapour, zkoušel pomocí barev a elektrod ovlivnit naše vnímání chuti. Přes internet se tak dala poslat příchuť limonády. Na jednom konci stál přístroj pro analýzu chuti, respektive pH nápoje. Na konci druhém pak byl hrnek s vodou, který pomocí elektrod vysílal elektrické impulsy přímo na chuťové pohárky jazyku.

Pomocí LED diody navodil stejnou barvu nápoje. Výsledky v podobě senzorických testů už tehdy znamenaly poměrně slibnou cestu. Nicméně pro dokonalou simulaci chyběla přístroji produkce vůně, která je nezbytná pro naše vnímání chuti. Po necelém roce od prvních výsledků tu máme další verzi.

Nová verze umí naše smysly ovlivnit natolik, že dokáže simulovat nejen kyselou limonádu, ale širokou paletu nápojů od džusu až po víno. Zařízení se skládá opět z LED diody pro podbarvení a opět tu máme elektrodu, která nyní dokáže na jazyku vyvolat 4 základní příchutě, tedy kyselou, slanou, sladkou a hořkou. Novinkou je prvek vůně, který přidává daleko více možností do výsledného mixu chutí.

Každý z nás si možná pamatuje, že když má ucpaný nos, tak jídlo může chutnat jinak či je zcela bez chuti. Část přístroje s vůní má vzduchovou pumpu, která umí nápoj karbonizovat a zároveň jej provoní jednou ze tří palet vůní. Testovací skupiny potvrdili, že přidáním elementu vůně přístroj vytvořil skutečně věrohodnou replikaci chuti.

Celý přístroj má k sobě nově i jednoduchou mobilní aplikaci, která umožňuje uživateli okamžitě upravovat vlastnosti nápoje. Výzkumníci primárně nepředpokládají, že by se měl přístroj používat sám o sobě. Naopak může sloužit k doplnění či posilnění chuti jiných nápojů.

Ranagishe k tomu dodává: „Představte si, že si objednáte koktejl a použijete aplikaci na telefonu k ovlivnění jeho chuti… Například jste si objednali mojito, ale chcete ho zkusit s příchutí čokolády nebo jahody.“ Programovatelný koktejl tak nabízí neskonalý počet možností a kombinací příchutí.

I když v současnosti jde o virtuální koktejl více zasazený do reálného světa, do budoucna chce tým také kombinovat svůj přístroj s prostředím virtuální reality. Představte si, že jednoho dne přijdete do zcela virtuální restaurace. Už jsou zde totiž i výzkumy, které se zaměřují na simulaci chuti a textury jídla.

Další projekty pak přenáší do uživatelské virtuální reality zážitky jako z 4DX kina. Představa, že by vše šlo zcela optimisticky a jednou bychom trávili většinu svého života doma a ven chodili jen virtuálně, je až mrazivá. 

Nicméně je tu i pozitivní aspekt virtuálních nápojů a potravy. Tím je sice naše zdraví. Virtuální nápojová sklenice, která dokáže simulovat různé nezdravé sladké nápoje bez vlivu na naše zuby a skutečný kalorický příjem. To samé s jídlem, kdy bychom mohli konzumovat nutričně hodnotné jídlo, přičemž by nám chutí připomínalo oblíbený fast food. Takováto revoluce v konzumaci by tímto mohla významně zahýbat s výskytem obezity a dalších civilizačních chorob v západním světě.