Autor: Midbar Tech

Ochrana: Cactus Data Shield

Historie

Izraelská firma Midbar Tech vznikla v roce 1998 a od počátku své existence se specializuje na ochrany copyrightů. Jejím produktem je Secure Digital Distribution, což je technologie na umožnění bezpečného šíření hudby po Internetu (o čemž silně pochybuji, ale to není předmětem tohoto článku). Mnohem důležitějším a pro nás i zajímavějším produktem firmy Midbar je ochrana proti kopírování CD nazvaná Cactus Data Shield.

Mimochodem, všímáte si, že Izraelci jsou v oblasti ochran proti kopírování až příliš aktivní a dokonce i úspěšní (viz TTR Technologies a jejich SafeAudio a DiscGuard)?

Identifikace

Audio CD stačí vložit do CD-ROM mechaniky a zkusit ho přehrát. Na CD je "vidět" 99 stop a v drtivé většině případů si nic neposlechnete. V klasických audio přehrávačích hraje normálně. Pravděpodobně také bude na obalu nálepka, že dané CD nejde přehrát v počítači.

Jak to funguje

Existují dvě verze. Jedna naznačuje, že jde o systém velmi podobný SafeAudiu (tedy pokud je Martinův odhad funkce SafeAudia správný). Druhá verze tvrdí něco zcela jiného. Podíváme se tedy na obě verze a uvidíme, jak se věci mají.

Verze první, nepravděpodobná:

Informace o této verzi pochází pravděpodobně z NewScientist.com. Nějaký horlivý redaktor si povšimnul jednoho patentu, který vlastní firma Midbar Tech a z něj odvodil, že takováto technologie může poškodit reprobedny.

Zmíněný patent počítá s tím, že na CD je P kanál, který "kontroluje", kdy jsou v datovém sektoru uložena slyšitelná data a kdy nikoliv. Navíc počítá se samoopravnými mechanismy CD-DA přehrávačů. Princip je takový, že se nejprve připraví klasická audio data a ta se rozdělí do sektorů. Každý sektor má na CD u sebe uložen P kanál v kterém je uložena buď 0 či 1. Pokud je v něm 0, znamená to, že daný sektor obsahuje přehrávatelná data. V případě, že je v něm uložena 1, data v něm nejsou určena pro přehrávání. Najde-li se takový sektor, který při vynechání samoopravné kódy CD-DA přehrávačů dokáží dostatečně přesně nahradit, nahradí se tento sektor "nesmysly" (které jsou mimochodem schopny poškodit reprobedny, pokud by se snažily tyto nesmysly přehrát) a do P kanálu se zapíše 1. Pokud se při přehrávání na takovýto sektor narazí, přehrávač jej na základě informace v P kanálu ignoruje a z okolních sektorů dopočítá obsah tohoto sektoru a takto dopočítaný sektor se pošle do reproduktorů.

Celé to zní hezky (tedy spíše nehezky), ale má to jednu vadu. Veškeré informace, které jsem zatím o P kanálu získal (a při čtení tohoto článku jsem si je ještě na dalších místech ověřil) hovoří o tom, že v P kanálu jsou trošku jiné informace, než předpokládá zmíněný patent. Konkrétně jde o to, že P kanál obsahuje jedničku 2 až 3 sekundy před začátkem následující skladby. Pokud je pauza mezi skladbami delší než 2 sekundy, má P kanál obsahovat jedničku po celou dobu pauzy. Jenže to znamená, že v případě nulové pauzy mezi stopami (stopy na sebe navazují) musí CD přehrávač hrát 2 sekundy zvuk a přitom má v P kanálu uloženu jedničku. Já tedy nesouhlasím s výkladem, že podle P kanálu se určuje, zda-li se zvuk z daného sektoru pošle do reprobeden či nikoliv. Ostatně pokud si vypálíte CD, které bude mít v pauze zvuk namísto digitálního ticha, také jej uslyšíte (a v pauze také musí mít P kanál hodnotu 1).

Zdá se tedy, že tato ochrana nemůže fungovat. Já si však myslím, že princip fungování tohoto způsobu ochrany bude stejný jako u SafeAudia a bude tedy "nějak" fungovat. Celé to povídání o P kanálu je jen proto, aby Mindbar mohla používat stejnou ochranu jako TTR Technologies, ale nemusela nic platit za licence (nicméně toto je jen můj odhad, takže to berte trošku s rezervou). On jen fakt, že obě firmy jsou z Izraele něco může naznačovat...

Verze druhá, existující:

Tato verze pracuje na 2 principech. První využívá faktu, že audio přehrávače "vidí" jen první session, kdežto CD-ROM mechaniky zas tu poslední. Druhým principem je prachsprosté porušení standardu Red Book tak, že to audio přehrávače v drtivé většině případů zkousnou, ale u CD-ROM mechanik to bude dělat potíže (tedy ono to vypadá, že to dělá potíže spíše WIN API, které nepředpokládá, že by CD-DA disk nevyhovoval Red Book).

Jak jste snad pochopili, na takto ochráněném CD je více session. V první session je téměř vše v pořádku. Jasně viditelným porušením je začátek první stopy. Ve specifikaci je řečeno, že smí začínat nejdříve po 2 minutách, kdežto zde začíná dříve. Další pochybení v první session buď nejsou, nebo jsou natolik nevýznamná, že vůbec nikde nevadí.

Horší je to s druhou session (ono jich může být více, ale z hlediska ochrany to má stejný efekt, jako by byly jen dvě). V ní jsou úmyslně definovány nesmyslné inforamace o stopách. Konkrétně je v TOC definováno, že na CD je 99 stop, mnoho z nich má údajně nulovou délku (což standard nepovoluje), že některé mají začátek na zcela nesmyslných místech (většinou interpretováno jako milióny stop před či za CD) atd. Samozřejmě tam tyto stopy nejsou, takže při pokusu o jejich přehrání CD-ROM zkolabuje a nevyloudí ze sebe nic. A jak jsem říkal, klasické audio přehrávače tuto session nevidí, takže nemají problém, k těmto nesmyslům se nedostanou.

Je nutné počítat s tím, že audio přehrávače, které podporují multisession také takováto CD nedokáží přehrát. Jsou to obvykle audio CD vypalovačky či DVD přehrávače s klasickou počítačovou DVD mechanikou (například Nintaus).

Ještě poznámka na závěr k tomu, jak to funguje. Existuje několik verzí Cactus Data Shield. Jsou označovány: CDS100, CDS200 a CDS300. Zde popisovaná druhá verze je velmi pravděpodobně buď CDS100 či CDS200. Která z nich to byla či jak se od sebe liší není známo.