Vzhled, ovládací prvky a konektory

Design je jednou z mnoha silných stránek přehrávačů iAudio, výborný je vzhled i zpracování - celokovové tělo s parádně obrobenými ovládacími prvky působí v ruce ještě lepším dojmem než na obrázku. Oba přehrávače jsou tvarově v podstatě shodné a vychází z předešlého modelu iAudio M3. Zásadní odlišností je však displej na těle přístrojů (barevný v případě X5, černobílý u M5), jenž u M3 chyběl a joystick na přední straně jako hlavní ovladač. Na boku zůstávají samostatná tlačítka Play (pro přehrávání), Record (pro nahrávání) a hlavní vypínač sloužící také jako zámek kláves. Zcela nahoře je indikátor dobíjení (kampak se poděly barevné diody s indikací činnosti, jaké měla "em trojka"?) a po levé straně přibyl ke zdířkám pro sluchátka a dálkové ovládání také USB konektor. Ačkoliv vypadá na pohled stejně, u M5 jde o obyčejné USB 2.0 na spojení s počítačem, ale u X5 se jedná o USB Host pro připojení externího zařízení (třeba digitálního fotoaparátu) a přímé stahování dat z něj. Ostatní přípojná místa jsou přístupná až přes adaptér nebo kolébku, připojitelné přes speciální sběrnici na spodní straně přístroje.

Dálkové ovládání s displejem na kabelu je shodné pro oba přehrávače (přičemž pro oba je volitelným příslušenstvím), je dokonce stejné jako u staršího modelu M3, se kterým sdílí i dalšího příslušenství - kolébku a adaptér. Za tohle si firma Cowon zaslouží pochvalu a mnoho jiných výrobců by si z ní v tomto směru mohlo vzít příklad (viz např. iRiver a jeho dálkové ovládání, které se pro každý přehrávač liší aspoň v konektoru). DO má na sobě dva výkyvné ovladače, 2 tlačítka, vlastní zámek kláves, přípojku pro sluchátka a zespodu klip pro uchycení na šaty, batoh apod.

Displej

Dostáváme se k největšímu rozdílu obou testovaných přístrojů, kterým je displej. Zatímco M5 se musí spokojit pouze s černobílým LCD s bledě modrým podsvícením, X5 má barevný, na kterém navíc umožňuje prohlížet fotografie nebo pouštět videa. Rozlišení je v obou případech stejné (160×128 bodů) a na oba se vejde 8 řádků textu. Barevný displej X5 má i regulovatelné podsvícení, je jasnější a kontrastnější. Pozorovací úhly jsou velmi dobré v horizontálním směru, horší ve vertikálním, ale tak už to bývá. Rozložení informací na displeji je stejné, dominantní je zobrazení názvu interpreta, alba a skladby ve 3 řádcích pod sebou (všechny mohou rolovat) a doba + ukazatel stavu přehrávání. Horní a spodní stavová lišta informují o aktuálním času, módu přehrávání, stavu baterie, datovém toku, nastavených zvukových efektech a hlasitosti.

Velmi podobný je i vzhled displeje dálkového ovladače s modrým podsvícením, jen se na něj vejde pouze 6 řádků. Připojené k X5 zobrazuje DO text o něco menším fontem než u M5 - do řádku se mu tak vejde o pár písmenek víc, ale zase se hůře čte.

Ovládání

• Verze firmwaru iAudia M5L: 2.11
• Verze firmwaru iAudia X5L: 2.10b5

Ovládání obou přístrojů se v zásadě neliší, je intuitivní a příjemné. Hlavní křížový ovladač slouží pro úpravu hlasitosti, přeskoky po skladbách, listování v paměti i pro pohyb v menu, pro vstup do navigátoru, menu a potvrzování akcí. Většinou tak není ani potřeba přehmatávat na boční tlačítka.

Dálkovým ovladačem lze plnohodnotně řídit všechny funkce a samotný přehrávač tak není potřeba ani vyndávat z kapsy, pochopitelně mimo prohlížení obrázků a videa (u X5).

Navigace v souborech a přehrávání

Integrovaný navigátor umožňuje na velkém displeji s 8 řádky (nebo 6 na dálkovém ovladači) celkem komfortní práci s obsahem disku. Jednotlivé typy souborů rozlišuje ikonami pro větší přehlednost, přes kontextové menu můžete vybrat příkaz (např. snadné přidání do playlistu) a samozřejmostí je zachování adresářové struktury. Tak nějak jsem čekal, že po vzoru iRiverů zde najdeme i řazení hudby do databáze podle údajů z ID3 tagu, ale buď to vývojáři nestihli nebo to nepovažovali za důležité.

Výběr rozsahu přehrávání je od jedné skladby, přes vybraný adresář (i s podadresáři) až po všechny soubory, k tomu lze zapnout opakování a náhodný výběr. Používáte-li rádi seznamy skladeb (playlisty), můžete přímo v přehrávači vytvořit jeden vlastní, tzv. dynamický playlist, případně využít M3U playlisty z počítače.

Pro správné navázání přerušeného poslechu slouží funkce Resume, Fade-in zase zajistí postupné zesilování zvuku po zapnutí. Rychloposuv má volitelnou rychlost v rozmezí 2× až 64× (dostačuje i pro hodinové skladby), nebo je možné se v nahrávce posouvat skoky po 2 až 30 sekundách (vhodné při učení jazyků). Obzvlášť pro poslech mluveného slova se hodí opakování zvoleného úseku A-B repeat či definování záložek (Bookmarks), které odkazují na vybrané místo ve skladbě. Záložky se ukládají do speciálního adresáře, podobně jako playlist, takže jich může být skutečně hodně.

Mezery mezi skladbami a odolnost proti otřesům

Gapless playback je stále snem mnoha uživatelů, který se stále ještě u běžných přehrávačů nestal realitou. iAudio se mu snaží přiblížit, ale pořád to ještě není ono a drobné rozdíly jsou i u různých hudebních formátů. Zhruba půlsekundová mezera je u OGGu, o polovinu kratší u MP3 a skoro nepatrné "zaškobrtnutí" je u WMA, WAV a FLACu - to už v mnoha případech téměř zanikne (pokud není přechod naprosto plynulý), nicméně při soustředěném poslechu slyšet je.

Odolnost harddiskových přístrojů proti otřesům je už z principu konstrukce teoreticky nižší, než u paměťových, v praxi se mi ale nepovedlo přístroj tak rozhodit, aby vynechával nebo dokonce přestal přehrávat, neboť velká vyrovnávací paměť minimalizuje přístupy na disk. Je potřeba dávat spíš pozor na pády a nárazy, které by mohly poškodit mechaniku.