Získání imagex.exe

Začneme tím, kde sehnat imagex.exe zcela legálně. Stáhněte si Windows Automated Installation Kit, klidně v češtině (je to menší soubor ;). Buďto ho vypalte na DVD, nebo třeba pomocí Daemon Tools či podobného nástroje připojte do virtuální mechaniky, nebo prostě něčím vyextrahujte soubor Neutral.cab – ten totiž obsahuje imagex.

Soubor Neutral.cab je klasický CAB archiv, který by neměl být problém rozbalit třeba WinRARem nebo 7-Zipem. Přímo v jeho kořeni se nachází soubory F1_imagex, F2_imagex a F3_imagex, všechny bez přípony. Tyto soubory stačí vybalit a suše přejmenovat na imagex.exe.

Který z nich vybrat?

• F1_imagex je 32bitová (x86) verze
• F2_imagex je 64bitová IA-64 verze a
• F3_imagex je 64bitová x64 verze.

Potřebovat tedy s téměř stoprocentní jistotou nebudete F2 verzi ;-). Vyberte si x86 nebo x64, podle toho, která se vám bude víc líbit (je jasné, že x64 verzi nespustíte v x86 systému, zato x86 verzi v x64 systému ano). Funkčně jsou na tom stejně.

Příprava USB disku nástrojem diskpart

Ne, že by to bylo úplně nezbytně nutné, ale je lepší (jistější) celý USB disk před použitím vymazat, tedy odstranit z něj všechny diskové oddíly. K tomu nejlépe poslouží v příkazovém řádku nástroj diskpart. Na tomto místě je dobré upozornit na skutečnost, že tímto nástrojem můžete nedopatřením vymazat i jiný disk, třeba ten, na němž jsou všechna vaše data. Opatrně s ním. V našem postupu sice předpokládáme, že pracujete ve Windows 7, ale můžete klidně rovnou v nějaké cvičné instalaci Windows 8, stejně ten systém budete pro jeden krok potřebovat. Nejlepší je dělat to po nabootování z klasické instalačky Windows 8 (je jedno, jestli z USB disku, nebo třeba z DVD, ale na USB disk si snáze přenesete onen potřebný imagex.exe).

Připojte tedy USB disk do počítače a poté spusťte příkazový řádek (je možné, že bude nutné jej Spustit jako správce, pokud už používáte Windows 8, je to více než doporučeno, protože tento systém je na administrátorská práva ještě větší pes než Windows 7). Na příkazovém řádku spusťte diskpart .

1. Nejprve si vypište všechny disky příkazem list disk, abyste věděli, se kterým budete pracovat. Pokud je ve vašem PC jen jediný pevný disk, pak byste měli po připojení USB disku vidět dva. Disk označený jako 0 bude pravděpodobně váš systémový, disk označený jako 1 pravděpodobně váš USB disk. Který to je, byste měli poznat orientačně podle kapacity.
2. Vyberte příslušný USB disk příkazem select disk 1 , kde 1 je číslo vybraného USB disku. Až jej vyberete, můžete zkontrolovat, zda to je ten správný, příkazem detail disk (vypíše vám to kromě jiného jeho název i přiřazené písmeno jednotky v systému).
3. Až si budete stoprocentně jisti, že jste vybrali správný disk, tak jej celý smažte příkazem clean. Tento příkaz bez ptaní odstraní všechny oddíly na vybraném disku. Příkazem list partition se můžete ujistit, že na disku opravdu nic nezbylo.
4. Nyní můžete vytvořit nový oddíl příkazem create partition primary. Příkaz vytvoří oddíl přes celý disk. Pokud se objeví ve Windows hláška, že je potřeba nějaký svazek zformátovat, tuto hlášku zrušte.
5. Vytvořený oddíl zatím není zformátovaný. Formátovat jej doporučujeme souborovým systémem NTFS. Uděláte to snadno příkazem format fs=ntfs quick. (na dodatek quick určitě nezapomeňte, výrazně tím urychlíte formátování).
6. Zbývá nastavit tento oddíl jako aktivní, stačí napsat příkaz active.
7. Nástroj diskpart ukončete příkazem exit.

Tak a teď se pojďte podívat, kolik dat jste si nechtěně smazali … ne, to byla legrace, teď vážně: pokud jste na USB disku měli něco důležitého a nezazálohovali jste si to, pak si ztrátu dat rozhodně zasloužíte. Neříkali jsme vám, že budeme obsah disku mazat? ;-)

Smazání disku a vytvoření jediného oddílu nástrojem diskpart

Možná se ptáte, proč to dělat takto složitě a proč vůbec odstraňovat svazek a znovu jej vytvářet. Jedno staré přísloví praví „jistota je kulomet“. Ano, stačilo svazek jen zformátovat, ale pokud jste jej již dříve dělali třeba na Windows XP, může na disku cosi chybět, co budeme potřebovat, totiž zavaděč vhodný pro Windows Vista a vyšší. Tento postup jej automaticky vyvoří za nás, jinak bychom museli použít příkaz bootsect.exe/nt60 e: /mbr a ten je zase v systému přítomen jen na instalačním médiu. Takhle alespoň víte, se kterým diskem jste pracovali a co jste s ním udělali. Především pak tento postup smaže všechny oddíly na disku a vytvoří pouze jeden. Ne, že by to u pevných disků bylo potřeba, ale na pokusy rozhodně doporučujeme použít disk, na kterém nic jiného není. Čistě pro tu jistotu ;-).

Přenesení systému ve fázi před instalací na USB disk pomocí imagex.exe

Na tomto místě bude vhodné v rámci jednoduchosti překopírovat soubor imagex.exe a install.wim někam na pevný disk do jedné složky (ne na připravovaný USB disk), ale není to vůbec nutné, pouze musíte vědět, kde soubor install.wim máte, abyste jej mohli z příkazového řádku správně spustit. Ve výchozím stavu je na instalačním médiu ve složce sources a obsahuje celý operační systém ve stádiu před prvním restartem při instalaci.

 
Imagex v průzkumníku Windows

Instalaci tedy rozbalíme na USB disk příkazem imagex /apply install.wim 1 E:. Písmenko E: označuje USB disk a vy si ho musíte změnit podle toho, pod jakým písmenem je zrovna váš USB disk vidět. Zde je opět dobré se nesplést, ať si systém nevybalíte někam jinam.

Číslo 1 se ve finální fázi může změnit, označuje image v souboru .wim, může jich tam být více (jeden soubor install.wim může obsahovat image různých edicí Windows, výjimkou nejsou sady od Starter edice až po Ultimate). Na instalačním médiu Windows Developer Preview i Consumer Preview jich ale víc není, jen ta jedna. Seznam si můžete zobrazit příkazem imagex /info install.wim. Výpis je poměrně obsáhlý, obsahuje opravdu detailní informace.

Proces extrakce souborů na USB disk nějaký čas trvá, přeci jen se vybaluje poměrně hodně dat. Na naší USB flashce Kingston DT Ultimate, která už zvládá USB 3.0, to trvalo necelou čtvrthodinku.

Přenesení obsahu souboru install.wim nástrojem imagex na diskový oddíl

Přenos souborů pro bootování

Nyní nastává poměrně důležitá fáze a jsou dvě možnosti, jak se s ní vypořádat. První možností je najít všechny soubory, které budete pro boot potřebovat, a nahrát je do patřičných složek ručně. Je toho celkem 157 souborů a protože sami nevíme, kde to systém vzal, preferujeme druhou možnost – aby to za nás udělal nástroj bcdboot.

Je více než vhodné použít nástroj přímo z Windows 8, protože verze z Windows 7 neumí všechno, co budeme potřebovat. Bohužel pouhé jeho zkopírování z Windows 8 do Windows 7 nestačí, takže nastává fáze, kdy musíme chtě nechtě zabrousit do nějaké funkční části Windows 8. Postačí nám na to spustit instalačku z instalačního média (proto jsme na začátku doporučovali dělat to celé rovnou z instalačního média Windows 8).

Úvodní instalační obrazovka Windows Developer Preview

Jakmile instalačku spustíte, systém vás požádá o výběr jazyka a takových věcí … úplně klidně to ignorujte, s klidným svědomím to třeba minimalizujte (aby vás to nerozptylovalo) a stiskněte kombinaci kláves Shift+F10. Objeví se příkazový řádek.

Úvodní instalační obrazovka Windows Developer Preview - příkazový řádek po stisku Shift + F10

Zapojte USB disk do počítače a zjistěte, jaké má přiřazené písmenko. Jednoduchá metoda, jak to zjistit, je spuštění nástroje diskpart a příkaz list volume. Vypíše se vám seznam svazků i s příslušnými písmenky. V našem případě šlo o disk F:.

Výpis svazků nástrojem Diskpart

Nyní spusťte příkaz bcdboot f:\windows /s f: /f ALL (samozřejmě na místo f: si dosaďte vaše písmenko, v obou částech příkazu bude stejné).

Tento příkaz přenese ze systému Windows na USB disku na tentýž USB disk bootovací soubory na patřičné místo, přičemž tím patřičným místem jsou složky Boot a EFI. Příkaz zajistí, aby bylo možné USB disk nabootovat jak na počítači, kde je pouze BIOS a nikoli UEFI, tak i pomocí modernějšího UEFI (to zajišťuje právě parametr /f ALL – říká, že se mají zkopírovat bootovací soubory pro obě platformy, jak BIOS, tak UEFI). Samotnému systému je pak celkem jedno, zda je zaveden pomocí BIOSu, nebo přes UEFI, výsledek je stejný – systém naběhne.

Přenos bootovacích souborů nástrojem bcdboot

To je prakticky celé, nyní můžete z takto vytvořeného USB disku nastartovat systém a nebojte se klidně použít rovnou USB 3.0 – až pokud to přes USB 3.0 nebude fungovat, použijte USB 2.0 port. Pokud se setkáte s modrou obrazovkou, zkuste před dalším nabootováním odpojit všechny ostatní disky, hlavně ty interní (raději to udělejte rovnou). Spuštěný systém nejprve nadetekuje hardware a pak proběhne fází OOBE (Out Of Box Experience), což je takové to dotázání se na název počítače, uživatelské jméno a heslo, nastavení jazyka, klávesnice a haldy dalších věcí, jako při klasické instalaci systému. Systém se vás také dotáže na instalační klíč, což Developer Preview verze standardně nedělá, zatímco Consumer Preview verze ano. Můžete ho klidně vynechat, což platí jak pro Deveoper Preview, tak Consumer Preview. Ve finální verzi to bude trošku složitější, protože jde o enterprise funkci a podle toho se také bude aktivovat (nečekali jste, že běžnou OEM instalaci budete moci přenášet mezi počítači, že ne? ;). Instalaci bude pochopitelně provázet nějaký ten restart.

Dotaz na produktový klíč (Windows Developer Preview při spouštění z USB disku)

Pokud se ptáte, proč nejde prostě a jednoduše systém nainstalovat na interní (třeba SATA) disk (se zohledněním instalace na jediný diskový oddíl) a poté přenést jeho image na USB disk, pak vězte, že jsme to vyzkoušeli a odpověď vám snad nabídne tento obrázek ;-).

BSOD Windows Developer Preview – INACCESSIBLE_BOOT_DEVICE

Na následujícím videu můžete vidět celý proces instalace Windows 8 na USB disk. Proces provádíme dle našeho doporučení rovnou z instalačky, kterou máme na jiném USB disku (flashce) a je tam také připravený onen soubor imagex.exe.