Microsoft sice příliš parametrů nezveřejnil, ale pokud vezmeme v potaz, že hovořil o produktu roku 2017, pak byl až překvapivě konkrétní. Od Xboxu Scorpio máme očekávat výkon 6 TFLOPS a paměťovou propustnost 320 GB/s.

Začněme aritmetickým výkonem. Nadcházející Radeon RX 480 s GPU Polaris 10 nabídne patrně 5,5 TFLOPS. Na první pohled by se mohlo zdát, že Microsoft nechal do nového SoC integrovat právě jádro Polaris 10, které poběží na taktech o pár procent vyšších a bude vystaráno. Pravděpodobně to ale tak jednoduché nebude. TDP Radeonu RX 480 je totiž vyšší než TDP celého Xbox One, takže pokud Microsoft nepomýšlí na konzoli s dvojnásobnou spotřebou oproti té stávající, pak asi integrovaná Polaris 10 nebude to pravé ořechové.

I kdybychom vzali v potaz, že za rok může výrobní proces o něco vyspět a řízení spotřeby se může mírně vyladit, stále by bylo třeba pro dosažení 6 TFLOPS GPU nataktovat na přinejmenším 1300 MHz. Vyšší frekvence by TDP opět dostaly na stávající úroveň. Zohlednit můžeme i to, že grafická jádra herních konzolí obvykle neběží na vysokých frekvencích, takže 1300MHz Polaris 10 nevypadá pravděpodobně hned ze dvou důvodů.

Vzhledem k tomu, že během zimy dojde k vydání architektury Vega, která energetickou efektivitu zvyšuje o dalších 50 %, bude pro její implementaci do konzolového SoC o několik kvartálů více času než k jejímu vydání pro desktop. Pro hypotetickou konfiguraci s 3072 stream-procesory by na dosažení 6 TFLOPS stačilo 1000 MHz, alternativou by bylo např. 2816 stream-procesorů na 1065 MHz nebo 2560 stream-procesorů na 1170 MHz. S architekturou Vega by se tento výkon vešel do 100 wattů i s rezervou.

Mohlo by se nabízet, že Microsoft využije podpory HBM pamětí, kterou Vega disponuje, ale neexistuje kombinace šířky sběrnice a verze HBM, která by dosáhla avizovaných 320 GB/s. Render hardwaru nového Xboxu (který vidíte v úvodu) navíc nic jako HBM nezobrazuje, znázorňuje klasické paměťové čipy. Z těch připadají v úvahu DDR3, DDR4, GDDR5 a GDDR5X. Pokud by Microsoft zvolil DDR3 nebo DDR4, pak by pro dosažení 320 GB/s byla opět zapotřebí ESRAM jako u Xbox One, protože s těmito pamětmi nelze dosáhnout více než řádově desítek GB/s.

Render navíc zobrazuje dvanáct čipů, což by v takovém případě odpovídalo o polovinu více paměťových kanálů (384bit sběrnice místo 256bit), takže by ESRAM, řadič a paměťové rozhraní zabíraly poměrně podstatnou plochu čipu a na samotné výpočetní jednotky a procesorová jádra by už mnoho prostoru nezbývalo. Při 384bit rozhraní by GDDR5X byly příliš (i nejpomalejší 10GHz vy dosahovaly 480 GB/s), takže to vypadá na GDDR5, které při 384bit sběrnici pro dosažení 320 GB/s vyžadují takt necelých 6700 MHz.

V krátkosti se můžeme zastavit u možností pro procesor: Při avizovaných osmi jádrech můžeme rovnou vyloučit Zen, neboť by jen samotný procesor dosahoval TDP srovnatelného nebo vyššího, než má celý Xbox One. V úvahu proto připadá buďto setrvání u jader Jaguar / Puma+, nebo použití architektury Excavator. Ta nemá ve čtyřjádrové konfiguraci (i s integrovanou grafikou a čipsetem) problém běžet na TDP mezi 10-15 watty a to ani ve stávající 28nm verzi. Osmijádrový Excavator na 14/16nm procesu by se svojí spotřebou vešel do 10-15 wattů a prakticky by zdvojnásobil procesorový výkon oproti aktuálnímu osmijádrovému Jaguaru. Teoreticky se jeví jako nejvhodnější kandidát, ale priority Microsoftu neznáme, a tak je možné, že bude při výběru procesorové architektury volit podle jiných hledisek.