Yale University předvedla funkční kvantový procesor
Tým demonstroval funkční dvoj-qubitový (qubit = kvantový bit) supravodivý čip schopný počítat elementární algoritmy jako jednoduché vyhledávání. Jednotlivé qubity jsou tvořeny miliardami atomů hliníku chovajícím se jako jeden atom, který může zaujímat dva energetické stavy ve stylu „on“ a „off“ jako u klasických počítačů. Toto je ale kvantová technologie, která díky zákonům kvantové mechaniky umí efektivně umístit oba bity do superpozice více stavů ve stejném čase, což výrazně zvyšuje jak možnou úložnou kapacitu, tak výpočetní rychlost. Těžko to krátce vysvětlit, ale kdo zná Schrödingerovu kočku, ten ví, která bije.
Schoelkopfův tým nyní dokáže kvantové stavy udržet po několik mikrosekund, což je dost dlouho právě na provádění jednoduchých algoritmů (dosud to bylo spíše v nanosekundách, což nešlo reálně použít). Qubity mezi sebou komunikují po kvantové sběrnici - fotony přenášejícími informaci skrze vodiče propojující qubity (též technologie vyvinutá na Yale). Klíčem k použitelnosti dvouqubitového čipu bylo vyvinutí metody náhlého „zapnutí“ a „vypnutí“ qubitů, což umožňuje řídit výměnu informací mezi nimi (ta by jinak probíhala neřízeně).
Tým se nadále soustředí na další prodlužování doby, po kterou dokáže udržet qubity v jejich daném stavu, aby bylo možné počítat komplexnější algoritmy. Dále bude na kvantovou sběrnici napojeno více qubitů, čímž poroste výpočetní rychlost exponenciálně s každým přidaným qubitem.
Yale samozřejmě není jediné místo vývoje kvantových počítačů, jmenujme třeba také QUIC (Quantum Information Center), DARPA, národní laboratoře v Los Alamos, Oxford University, Massachussettss Institute of Techology či California Institute of Technology. Kvantovým systémům se fyzici věnují již celá desetiletí, mnozí jistě budete znát jméno Richard Feynman, jeden z největších fyziků historie, který svoji „nobelovku“ v roce 1965 získal za kvantovou elektrodynamiku (a mimo jiné působil dlouhá léta na CALTECHu). Stále jsme sice na prahu éry kvantových počítačů, ale kdo ví, jednou tito lidé možná dostanou Nobelovu cenu za fyziku.