Modelová řada E500H obsahuje disk s největší kapacitou. 400GB HDD naplníte poměrně velkým množstvím nahrávek a fotek v celkové maximální délce 709 hodin. To je nepřetržitá doba nahráváni jednoho kanálu po dobu jednoho měsíce v nejnižší kvalitě záznamu.

Záznam TV vysílání můžete naprogramovat v rámci až jednoho měsíce a to až na 32 programů. (denní nebo týdenní záznam se počítá jako jeden program).

Renew - díky této funkci můžete váš opakovaný denní nebo týdenní záznam nechat přehrávat pořád dokola přes sebe. Večer se třeba kouknete na Přátele a druhý den máte záznam přehraný novou epizodou a nemusíte se o zadávání nahrávání pořad starat.

Refil - další dobrý nápad, který sám dokáže posoudit situaci a v případě špatně spočítané kapacity médií, kdy už není místo na disku kam jste si chtěli záznam nahrát, se rekordér automaticky přepne na HDD a uloží tam zbytek záznamu. Tato funkce se automaticky spustí i v případě, že jste zapomněli médium založit, nebo když právě něco kopírujete a požadovaný program právě začal.

Abychom měli dobrý přehled o množství skutečně volného místa, je zde funkce STATUS. Ta nás okamžitě po zmáčknutí tlačítka na ovladači informuje, kolik se už nahrálo, v jakém formátu a kolik zbývajícího prostoru je v danou chvíli ještě dostupného, vzhledem k používanému formátu média nebo HDD.

Rekordér podporuje dále naprogramování SHOWVIEW kódem a VPS/PDC, což vám hodně usnadní zadávání.

Pro ukládání záznamu si můžete vybrat ze dvou druhů formátů a to MPEG2 nebo MPEG4. Oba formáty mají své kompresní nastavení v několika úrovních, od kterého se odvíjí doba záznamu na DVD, paměťové karty nebo na HDD. Pro zvukovou stopu k záznamu si můžeme vybrat mezi Dolby Digital a LPCM.

Pomocí Direkt Navigátor Title View se vám usnadní přehled o tom, co jste na HDD nahráli. V jakém čase, jak je to dlouhé a kolik místa ještě na disku zůstává pro ten který zvolený kompresní formát (platí to jak pro MPEG2, tak i pro MPEG4 a PICTURE).

Panasonic se vyznačuje kompaktním celkem funkcí, díky kterému není potřeba záznamy upravovat na jiném zařízení. Po nahrání filmu si bezproblémově vystřihnete reklamu, vytvoříte si strukturu, playlist, pojmenujete si film a vypálíte ho na médium. Je to jednoduché a intuitivní.

Pro záznam cenných nahrávek bych jednoznačně zvolil MPEG2 ve vyšší kvalitě XP, SP nebo LP. Pro záznam filmu, který si chcete nahrát a je delší, použijte funkci FR (Flexibilní režim záznamu). FR vám dovolí zaznamenat film v co nejlepší kvalitě za pomoci VBR (proměnná velikost datového toku) a nemusíte kvůli jeho délce (třeba jen o 20 minut více) volit horší stupeň komprese. Pro sledování záznamu, který si nebudu chtít archivovat, je vhodné použít EP formát.

Kvalita nahraného MPEG4 se velmi liší podle nastaveného datového toku komprese pro záznam. Zatímco nejvyšší stupeň XF a SF jsou s přihlédnutím k formátu ještě sledovatelné, tak nejnižší je absolutně obrazově nesrozumitelná struktura kostek při přehrávání na TV. Použitelnost je pouze pro přehrávání v zařízeních, které tyto formáty podporují (PC, video kamery, fotoaparáty). Bohužel se přes síťové propojení nedají kopírovat žádné uložené nahrávky z rekordéru do PC. Jde je pouze prohlížet. Pokud budete chtít cokoli do počítače dostat, musíte to nejdříve vypálit na DVD-R, přenést pomocí paměťových karet nebo na DVD-RAM. Potom teprve můžete tyto věci zpracovávat v počítači.

Po konzultaci s některými lidmi, kteří vlastní záznamové zařízení používající tento formát, jsem dospěl k tomu, že by kvalita výsledného záznamu v MPEG4 mohla být podstatně lepší. Nabízí se otázka, do jaké míry je vlastně tato funkce potřebná. Já osobně bych ukládal záznam pouze v MPEG2 formátu.

Záznam byl testován pouze na dvou Taiyo Yuden 8× printable.

Na první testované médium byl film uložen v reálném čase. Na druhé médium jsem zaznamenal film pomocí vysokorychlostního zápisu. Zápis při vysokorychlostním ukládaní dat na DVD je zanedbatelně horší.