I když je třeba mít na paměti, že jde jen o výsledky jediného syntetického testu, jde zároveň o jedno z prvních srovnání FP a INT výkonu, jaké je k dispozici. Výsledky 12jádrového vzorku Zen 2 „AMD Eng Sample: 2D3212BGMCWH2_37/34_N“ s takty 3,2 / 3,4 / 3,7 GHz se totiž objevily v online databázi UserBenchmark. Na to, že je taktovaný na konzervativní frekvence, které by zvládal i původní 14nm proces, dopadl docela pěkně s výsledkem: „95.1% / Outstanding“:

O to ale vlastně ani nejde. Zajímavější však je, že z dostupných údajů toho lze vyžmuňkat vícero: Díky tomu, že víme, že šlo o 3,2 / 3,4 / 3,7GHz vzorek, totiž můžeme srovnávat. Stačí najít výsledek nějakého stávajícího modelu na podobných taktech. Nejblíže je šestijádrový Ryzen 5 2600, který má papírové takty 3,4 / 3,8 GHz. Jenže ani jeden z procesorů v praxi neběží přesně na těchto taktech. Databáze ukazuje, že vzorek Zen 2 běžel v průměru s boostem 3,6GHz, takže je třeba vyhledat i Ryzen 5 2600, jehož boost v průměru běžel na 3,6GHz.

Takových je v databázi hafopět, takže z nich už stačí vybrat nějaký, který není úplně nejlepší ani úplně nejhorší, zkrátka který se tak nějak příliš nevymyká. Ten vidíte výše, takže můžeme srovnávat:

Výsledky s jedním jádrem můžeme považovat za plus mínus rozdíl v IPC, protože oba procesory běžely na plus mínus stejném boostu (UserBenchmark zaokrouhluje na 50 MHz, takže větší rozdíl než 50 MHz při boostu v průměru nebyl). Ukazuje se, že celočíselný výkon bude prakticky totožný, naopak výkon (v tomto případ tedy i IPC) v plovoucí desetinné čárce podle tohoto výsledku stoupl zhruba o 16 %. V mixu Int + FP je rozdíl ve výkonu / IPC o 7,5 %.

Výsledky při použití čtyř jader indikují, že vzorek Zen 2 nejspíš neměl nastaven nijak vysoký vícejádrový boost a běžel na rozdíl od Zen+ na základním (či jemu blízkém) taktu (3,2-3,4 GHz), takže je výkon slabší. Při vytížení všech jader se patrně i tak Zen+ posunul blíže základu a takty si byly bližší. Zen 2 mohl rozparádit všech 12 jader a předvést výkon dvojnásobný toho, jaký nabízí Ryzen 5 2600.

Pokud si navíc uvědomíme, že Zen 2 srovnáváme se Zen+ a nikoli s původním Zenem, jsou i výsledky nízko taktovaného vzorku (který patrně může odpovídat nějakému chystanému 65W modelu) velmi pěkné. Do vydání ale ještě měsíce zbývají a očekávat lze přinejmenším aktivaci vícejádrového boostu, ne-li dosažení celkově vyššího boostu.

Co se IPC týče, spadá tento posun do rámce očekávání. Loni v létě jsme vám nabídli rozbor nastiňující, že v ideálních případech by Zen 2 mohl dosáhnout nárůstu IPC v rozmezí 10-15 % a v praxi patrně 5-10 %, do čehož výsledky docela dobře zapadají (FP +16%, Mix +7,5 %). Na podzim jsme si povídali o tom, že v nespecifikované vědecké aplikaci (asi tedy využívající FP výpočty) byl naměřen nárůst 13 % oproti Zen+.

V kombinaci s nějakým tím procentem taktů navíc a navýšeným počtem jader může Ryzen 3000 / Zen 2 udělat na trhu pěkný průvan. Pravda, prozatím není jasné, jak se AMD postaví k jádrům navíc, tedy zda se dvanáctijádrový model stane standardním členem rodiny Ryzen 7 a ve stejné cenové relaci nahradí osmijádra, nebo zda z dvanáctijader učiní AMD luxusnější produkt - Ryzen 9 - s cenovkou vyšší než měly dvě předchozí generace. Každopádně to vypadá, že pokud se AMD podaří do léta vydat dvanácti- nebo dokonce šestnáctijádrový Ryzen pro socket AM4, nebude proti němu mít Intel do konce roku nic víc než desetijádrový Comet Lake.